Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z krutého bachaře ve svatavském lágru se stal váženým občanem

  15:41aktualizováno  15:41
Když v noci na středu 21. dubna 1971 zemřel v nemocnici Kurt Erich Schreiber, jeho příbuzní možná ani netušili, koho oplakávají. V té době vážený občan Flossenbürgu byl totiž za války velitelem koncentračního tábora ve Svatavě na Sokolovsku a zřejmě i dost obávaným.

Sokolovský historik Vladimír Bružeňák zachytil ve své knize Ve stínu Krušných hor příběh nacistického dozorce Kurta Ericha Schreibera. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Příběh zachytil ve své nové knize Ve stínu Krušných hor sokolovský historik Vladimír Bružeňák.

Už v roce 1932 se stal Kurt Erich Schreiber členem SS a o sedm let později vstoupil do služeb koncentračního tábora Flossenbürg, kde působil jako dozorce a také člen popravčího komanda. To zejména v letech 1941 a 1942 vraždilo sovětské a polské zajatce a vězně.

Nacistický dozorce Kurt Erich Schreiber.

Nacistický dozorce Kurt Erich Schreiber

Sokolovský historik Vladimír Bružeňák zjistil, že se k vězňům choval krutě a podle poválečných svědeckých výpovědí u sebe nosil bič, jímž vězně bil, případně do nich kopal a mlátil je pěstmi. Pak jej osud poprvé zavál do nynějšího Karlovarského kraje.

„V roce 1942 byl na několik týdnů odvelen mimo Flossenbürg, konkrétně v listopadu a prosinci pobýval v Nové Roli na Karlovarsku, kde jako chvilkový velitel pomáhal při vzniku místního tábora jako dalšího z flossenbürských poboček, takzvaných venkovních táborů, kam patřila i Svatava a Kraslice,“ popisuje historik.

V létě 1944 se Schreiber dostal do Svatavy, kde přebral funkci Lagerkommandanta, tedy velitele tamního tábora. Ten se zrovna dostavoval a vězeňkyně se začaly stěhovat do nových dřevěných baráků.

„S novým velitelem i novým táborem přišly i nové poměry, bohužel pro vězeňkyně to byla změna k horšímu. Kurt Erich Schreiber, jenž údajně kousek od tábora bydlel i se ženou a dětmi, se začal chovat k ženám někdy až se sadistickou krutostí a vzpomínek na jeho nelidské chování je mezi bývalými vězeňkyněmi poměrně hodně,“ říká Vladimír Bružeňák.

V táboře mu přezdívali Attila

Schreiber si brzy vysloužil přezdívku Attila podle krutého náčelníka kmene Hunů. Zřejmě jen několik dní po svém nástupu do tábora zbil do bezvědomí ruskou vězeňkyni, další svědkyně mluví i o napadení Němky, která kvůli velitelově brutalitě zemřela. Schreiber měl podle svědkyň za malicherné prohřešky nejen ženy bít, ale také je zavírat do bunkru nebo jim dával stříhat vlasy.

V druhé polovině února 1945 byl odvelen do kmenového tábora ve Flossenbürgu. Podle Vladimíra Bružeňáka zřejmě proto, že kšeftoval s potravinami a dalším materiálem. Vězeňkyně ale byly každopádně rády, že se jej zbavily.

„Schreiber byl po několika dnech strávených ve Flossenbürgu nasazen na frontu u Frankfurtu nad Odrou proti postupující sovětské armádě, kde byl zraněn. Tato skutečnost by potvrzovala výše zmíněné důvody jeho odvolání, neboť nasazení proti sovětské válečné mašinerii se dá opravdu vykládat jako trest,“ uvádí historik.

Po válce dostal dvacetiletý trest, ale odpykal si jen malou část

Po druhé světové válce byl exvelitel zatčen americkou zpravodajskou službou CIC a dopraven do tábora v Dachau, kde se připravoval velký proces s příslušníky SS z koncentračních táborů. Od června 1946 do ledna 1947 byl podle historika souzený společně s dalšími jednapadesáti bývalými dozorci a veliteli koncentračního tábora Flossenbürg a jeho poboček.

Odešel s trestem dvaceti let vězení za podíl na vraždě 18 sovětských a polských vězňů ve Flossenbürgu, ovšem záhy mu byl snížen na polovinu a již roku 1951 byl z vězení propuštěn.

„V první polovině padesátých let totiž vlády jak Spolkové republiky, tak komunistické NDR většinu odsouzených nacistických zločinců ve snaze udělat za minulostí příslovečnou tlustou čáru propouštěly, a Schreiber nebyl výjimkou,“ vysvětluje Vladimír Bružeňák.

Bývalý velitel se zřejmě ihned vrátil do Flossenbürgu a podle sokolovského historika v něm evidentně měl mnoho známých, protože se mu podařilo koupit jeden z tamních kamenolomů na žulu.

Vladimír Bružeňák přitom upozorňuje, že ve flossenbürských kamenolomech za války tvrdě dřely a mnohdy i umíraly stovky vězňů tamního koncentračního tábora. Kurt Erich Schreiber, majitel kamenolomu, se stal váženým a movitým občanem tohoto hornofalckého městečka.

„V roce 1958 bylo však proti němu opět zahájeno řízení, neboť jej americký soud v Dachau odsoudil za zločiny spáchané v letech 1942 až 1945. Schreiber se však dle západoněmeckých orgánů dopouštěl násilných činů již od roku 1940,“ popisuje historik s tím, že řízení se bez větších výsledků táhlo do roku 1961.

Po pěti letech byl Schreiber opět předvolán před justiční orgány, tentokrát v souvislosti se zahájeným řízením proti poslednímu svatavskému veliteli Augustu Jordanovi.

„Státní zastupitelství ve Weidenu se Schreiberem zahájilo řízení ve věci vražd, jichž se měl dopustit tentokrát ve Svatavě a z nichž v roce 1947 obviněn nebyl. Řízení však skončilo „deus ex machina“, tedy zásahem shůry,“ popisuje Vladimír Bružeňák.

20. dubna 1971 totiž Kurt Erich Schreiber i se svou manželkou při cestě z Norimberku havaroval v autě a těžkým zraněním v nemocnici podlehl. Jeho pohřeb se konal o čtyři dny později.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Padělky zboží světoznámých značek na tržnici ve Svatém Kříži na Chebsku.
Trhovci u hranic prodávali falešného Korse, Pradu či Vuittona

Padělky za téměř čtyři miliony korun zabavili celníci při kontrole tržnice Asia Dragon Bazar ve Svatém Kříži na Chebsku, nedaleko hranic s Německem. Trhovci...  celý článek

Císařské lázně v Karlových Varech ochlazují vztahy mezi magistrátem a krajským...
Koncertní sál v Císařských lázních být nemůže, vzkázali památkáři

Karlovarští symfonici neuspěli se svým návrhem na vybudování koncertního sálu v Císařských lázních. Památkáři se totiž obávají, aby se neporušila hodnota...  celý článek

Přístroj, který zloděj ukradl vědcům na Chebsku, našel pejskař u cyklostezky v...
Muži se zaběhl pes, v trávě našel přístroj za milion ukradený vědcům

Vědci, kterým v září na Chebsku ukradl zloděj z auta speciální přístroj určený ke geologickému měření, mají důvod k radosti. Zařízení za bezmála milion korun...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.