Sokolovská chemička proto už téměř dvě desítky let plánuje a provádí údržbu odkalovacích nádrží tak, aby nedošlo ke kolísání hladiny od počátku března do konce června. „Čištění a údržbu našich odkalovacích nádrží provádíme plánovitě mimo toto stanovené období,“ potvrdil Milan Brejchal, výkonný ředitel společnosti.
Čolek ovšem není jediným zástupcem živočišné říše, který svůj život spojil s chemičkou. Daří se zde i perloočkám známým též jako vodní blechy. „Živí se mikroskopickými kousky organické hmoty, jako jsou řasy a sinice, a přispívají tak k čistění vody. Nyní je identifikováno přibližně 620 druhů. Vyhovují jim trvale či částečně stojaté vody, a ty naše odkalovací nádrže nabízejí,“ doplnil Brejchal.
Sokolovská chemička Synthomer provádí pravidelné rozbory vody ve svých odkalovacích nádržích, ale analyzuje také podrobně spodní vody. Cílem je prevence. Pro závod je bezpečný provoz v těsné blízkosti řeky Ohře naprostou prioritou. Synthomer dlouhodobě investuje do technologií pro svoje vodní hospodářství.
Sokolům se zalíbilo na komínech
Vedle čolků a perlooček se v areálu sokolovské chemičky daří i sokolům stěhovavým. Ti před několika lety zahnízdili na komíně v areálu. A chemička není jediným průmyslovým podnikem, který se výskytem těchto dravců může pochlubit. Každoročně hnízdí i na dvou komínech elektrárny v Tisové na Sokolovsku.
Na počátku roku 2014 nainstalovali pracovníci Elektrárny Tisová na komíny budky, které po pár týdnech obydlel jeden pár sokolů. „Každoročně vyvádějí dvě až čtyři mláďata v budce z pozinkovaného plechu na koruně komína. Od roku 2014 vyvedl tento pár asi 24 mláďat. V přírodě se dožívají 15 let. Žijí tu společně s námi a zdá se, že si vzájemně nepřekážíme,“ potvrdil technický ředitel elektrárny Marcel Friml.
Možnost potěšit se pohledem na hnízdící dravce bude mít od července i veřejnost. Na jednom z komínů bude webkamera.
Dravci potřebují k hnízdění budku
Sokoli začínají hnízdit v březnu a po třiceti dnech se jim líhnou mláďata. O ta se rodiče kolem šesti týdnů pečlivě starají. „V květnu se je chystám kroužkovat. Tím se zavedou do evidence kroužkovací stanice. Při odchycení, nálezu zraněného či uhynulého jedince nebo při odečtu na kameře i fotopasti je pak můžeme identifikovat a sledovat jejich přesuny a přežívání,“ vysvětlil ornitolog Václav Beran.
Jak dříve Beran uvedl, hnízda ohroženého dravce se v regionu dají spočítat na prstech jedné ruky. Vedle sokolovské chemičky a elektrárny v Tisové se sokolům stěhovavým zalíbilo také na komíně ostrovské teplárny. „Ptákům se na vysokých stavbách líbí, ve většině případů však na nich nemají kde postavit své hnízdo. Jakmile ale budku umístíme, téměř vždy ji obsadí,“ konstatoval ornitolog.
