Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z přírodní rezervace SOOS na Chebsku se stal za 50 let evropský fenomén

  7:42aktualizováno  7:42
Zdánlivě nehostinná oblast s bahenními sopkami a minerálními prameny u Františkových Lázní nemá ve střední Evropě obdoby. Je to už padesát let, co se toto místo stalo přírodní rezervací, známou jako SOOS. V sobotu se opět otevře návštěvníkům.

Správce národní přírodní rezervace SOOS Karel Brož. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Podobně to v okolí Františkových Lázní mohlo vypadat v dávné minulosti. O historii a zajímavostech přírodní rezervace SOOS, která už pět desetiletí chrání unikátní kousek krajiny, vypráví její dlouhodobý správce Karel Brož.

Jak vznikl název SOOS? 
To slovo je kasovní trhák. Odedávna lidi přitahuje. Přestože na Chebsku jsou mnohem větší bahenní sopky, turisté je jezdí obdivovat právě sem na SOOS. Původně to byl název pro močál. Jmenoval se tak i nedaleký les, který patřil městu Cheb od doby Jana Lucemburského. Když tu pak Mattoni koupil solivar, přenesl se název SOOS na celou lokalitu.

Tady se těžila sůl? 
Ano. Sůl do koupele. Dobývala se zde i rašelina a minerální slatina pro lázeňské účely. V té době území patřilo městu Karlovy Vary, které zdejší bohatství vyváželo do celé Evropy. Díky tomu si lidé mohli dát bahno na bolavé koleno doma a nemuseli jezdit do lázní. 

SOOS

Národní přírodní rezervace SOOS byla vyhlášena v listopadu roku 1964. Její rozloha je 221 hektarů. Naučná, téměř půldruhého kilometru dlouhá stezka vede po dřevěných chodnících na dně vyschlého slaného jezera, ve kterém ze schránek jezerních řas rozsivek vznikla evropská rarita, křemelinový štít. Jeho tloušťka je místy až 7 metrů. Z jezera je nyní rozlehlé rašeliniště a minerální slatiniště s dozvuky vulkanické činnosti v podobě vývěrů oxidu uhličitého z takzvaných mofet. Vyvěrají zde i minerální prameny.

Františkolázeňští to ale vnímali jako nekalou konkurenci. Proto ve třicátých letech minulého století pozemky za 1,7 milionu zlatých koupili a těžba ustala. Celá tato oblast byla vyhlášena přírodní rezervací až v roce 1964.

Rezervace funguje padesát let. Vzpomenete si na její začátky? 
Jako správce jsem tady začal pracovat v roce 1984. Ale už jako dítě jsem tu byl často s kamarády na kolech, později nás sem brával františkolázeňský učitel Luboš Srp, který vedl přírodovědná praktika. Obdivovali jsme bahnité prohlubně s probublávajícími plyny, kterým se říká mofety, i rostliny, které jinde než tady nerostou. Jinak tu nebylo nic. Chodilo se v blátě. 

První stezka z dřevěných kůlů vznikla mezi mofetami až koncem sedmdesátých let. A pár let před tím vyrostla chatka pro přírodovědce. Zájem o rezervaci ale rostl. Stále častěji sem mířili lázeňští hosté. Ti holínky neměli. V polovině osmdesátých let jsme proto postavili naučnou stezku po celé rezervaci.

Kdy rezervace pro svoje potřeby získala protější zděnou budovu? 
To bylo ve stejném období. Dům byl roky prázdný a hrozilo mu zbourání. Díky mladým nadšencům a brigádníkům, kteří se k nám tehdy sjížděli a pomáhali budovat naučnou stezku, jsme jej do půl roku opravili a v přízemí otevřeli expozici Příroda Chebska. V patře je další expozice Ptačí svět a v podkroví depozitáře muzea.

Po pádu železné opony začaly do Čech proudit davy turistů ze západní Evropy. Objevily i SOOS? 
Samozřejmě. Tehdy jsme zjistili, že už nám dvě stavební buňky jako toalety zdaleka nestačí. Začali jsme pro turisty připravovat moderní zázemí. Vedle zděné budovy vyrostly toalety s malou čističkou odpadních vod a nová výstavní hala. Tady je výstava z prehistorie.

Jak vycházka po SOOSu vypadá? 
Návštěvníci mají možnost si prohlédnout nejzajímavější místa rezervace z naučné stezky, dlouhé téměř půldruhého kilometru. K dispozici je desítka informačních panelů. Povalová cesta vede po dně vyschlého slaného jezera. Pohled, který se na některých místech nabízí, jakoby návštěvníky vracel o tisíce let do minulosti. Rozpukanou měsíční krajinu pokrývá vrstva vysrážených minerálních solí. Na okrajích rostou mokřadní a slanomilné rostliny.

Fotogalerie

Může krajina skrývat nějaké nebezpečí, například pro zvířata? 
Prohlubně plné kysličníku uhličitého jsou často pastí pro ptáky. Přiletí se napít, nadýchají se a už neodletí. To není nic neobvyklého. Jedné z větších prohlubní se tu dokonce říká ptačí hřbitov. Pravidelně sem chodí hodovat liška. Na druhou stranu je rezervace jedním z mála území, kde se nikdy nepoužívala žádná chemie. Proto se tu například vzácní brouci nebo rostliny objevují ve velkém množství. Lokalita je jedním z mála zachovalých původních biotopů.

V minulosti se tu ale těžilo…
Právě mokřady se však vrací rychle do původního stadia. Uvádí se, že to trvá v průměru jen dvacet let. Na rozdíl třeba od pralesů, které potřebují několik staletí. Pozůstatky těžebních činností už dnes poznáme jen z letadla. Těžební pozemky totiž mají pravidelné tvary.

Jak funguje zdejší záchranná stanice pro živočichy? 
Když jsme v roce 1989 začínali, byli jsme třetí záchrannou stanicí v republice. Dnes už jich v rámci národní sítě pracují tři desítky. Ročně tu ošetříme až 150 zvířat, fungujeme pro oblast od Aše po Sokolov. Spolupracujeme s odborníky z chomutovského lesoparku a tamní ZOO. Právě těm se podařilo odchovat naše čápy černé. Mláďata, která nám přivezli lesníci i s hnízdem, odmítala týden přijímat potravu. I když jsme je nakrmili, všechno hned vyvrhli. Pomohli až v Chomutově.

Stezka je přes zimu uzavřená. Ale i tak má své kouzlo...
Zvláštností jsou například zmrzlé vývěry par nad mofetami. Ty mohou dosahovat výšky až několik desítek centimetrů. Říkáme jim zimní růže. Jsou velmi křehké a nestálé. Stačí pár slunečních paprsků a ledová krása se hroutí k zemi.

Jak se chystáte na sezonu? 
Uklízíme, napouštíme vodu do systému v místnostech pro návštěvníky, vyměňujeme poškozené dřevěné prvky. V sobotu 14. března začínáme. Loni jsme přivítali téměř 60 tisíc platících návštěvníků. To už je kapacitně na hraně. A to nepočítám ty, co se přišli podívat mimo oficiální otevírací dobu nebo v průběhu zimní přestávky, ani návštěvníky s volnou vstupenkou nebo s rodinným vstupným. Pokud poroste návštěvnost současným tempem, budeme se muset zamyslet nad tím, jak rozšířit parkoviště a zvýšit kapacitu sociálního zázemí.




Nejčtenější

GIBS obvinila policistu, který kvůli probliknutí vytáhl na řidiče zbraň

Neobvyklý zásah policistů v civilu na řidiče z Karlovarska

Vyšetřovatel Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinil jednoho z dvojice policistů, kteří loni v září v Plzni...

Kladno vyhrálo i bez zraněného Jágra, první ligu vedou Karlovy Vary

Jaromír Jágr utkání proti Havířovu nedohrál, zápas pro něj skončil už ve 3....

Hokejisté Kladna v 50. kole první ligy porazili Havířov 3:1, přestože se po většinu zápasu museli obejít bez Jaromíra...



Letiště ve Varech má spojení s Moskvou, první let přivítala slavobrána

První letadlo společnosti POBEDA na nové lince z Moskvy do Karlových Varů...

Karlovarské letiště má od soboty nové spojení s Moskvou. Linku provozuje ruská nízkonákladová společnost Pobeda, která...

VIDEO: Náš pes nesmí být žádný uštěkaný janek, říká canisterapeutka

Psi Cherry, Lussy a Fanny pomáhají trávit čas na lůžku mariánskolázeňské...

V mariánskolázeňské nemocnici mají speciální zvířecí fyzioterapeuty. Skupina psů se zde snaží pacientům zlepšit náladu,...

Cizinec přišel ve Varech o devadesát tisíc, okradl jej zaměstnanec hotelu

V ukradené peněžence bylo téměř 90 tisíc korun v zahraničních měnách.

O peněženku s dolary a eury za téměř devadesát tisíc korun přišel cizinec u recepce jednoho z karlovarských hotelů....

Další z rubriky

Chatku na Karlovarsku zničily plameny, požár zavinil nedbalý majitel

Požár zahradní chatky v Sadově na Karlovarsku likvidovaly tři jednotky hasičů.

Požár zahradní chatky zaměstnal ve středu v podvečer tři jednotky hasičů na Karlovarsku. Škoda je vyčíslena na 350...

Zloděj měl špatné svědomí, ukradené peníze přinesl na policii

(Ilustrační snímek)

Výčitky svědomí nejspíš dohnaly zloděje ze Sokolovska, který v sobotu v jednom z chebských obchodů ukradl peníze ze...

Karlovarští hasiči a strážníci slouží pod jednou střechou

Nové společné operační středisko Hasičského záchranného sboru Karlovarského...

Společné operační středisko mají krajští hasiči a karlovarští strážníci. Pomohlo jim to například v případech požáru...

Najdete na iDNES.cz