Podle hejtmana Martina Havla už dokument existuje, ovšem jen v „syrové“ verzi. Oficiální text bude na světě v příštích dnech. „Programové prohlášení nemáme kvůli neshodám, ale proto, že poslední tři dny byl v kraji prezident a kolegové nebyli tak rychlí, aby dodali veškeré své připomínky, které se ještě objevily,“ vysvětlil.
Radní podle hejtmana vedli diskusi hlavně o formulacích a myšlenkách, které vyjadřovaly totéž. „To je jediný technický problém, neberu to jako nesplněný úkol,“ řekl.
S programovým prohlášením jsou všechny čtyři strany a hnutí, které usedly v široké koalici, vesměs spokojené. Sociální demokracie si do něj podle hejtmana dokázala vtěsnat všechny základní teze svého volebního programu a nic zásadního z dokumentu nezmizelo, spíš naopak.
Například Hnutí za harmonický rozvoj měst a obcí dávalo podněty ke zpracování několika koncepcí, a to například zdravotnictví, školství či sociální oblasti. Nově přidalo i energetickou koncepci kraje a správu zeleně.
„S mým kolegou, starostou Aše Daliborem Blažkem, jsme přišli z měst, kde jsou některé věci jasné, a tady se nám zdálo, že se dostatečně neřeší. Konkrétně stromy kolem krajských komunikací visí v jakémsi vzduchoprázdnu,“ řekl Josef Hora, krajský radní pro životní prostředí.
Se svým kolegou z hnutí téma otevřeli a zjistili, že o něm sice všichni vědí, ale nikdo neví co s tím. Proto chtěli, aby bylo jasné, kdo za stromy kolem krajských silnic odpovídá. „Každá oblast musí mít svého pantátu,“ poznamenal Josef Hora.
Nyní předpokládá, že příští návrh krajského rozpočtu bude v případě silnic počítat i s penězi, které by tamní zeleň vyřešily.
Občanská demokratická strana, která má v radě advokáta Petra Šindeláře, má v programovém prohlášení teze týkající se hlavně podpory cestovního ruchu a takzvaného destinačního managementu.
„V minulosti se toto téma nepodařilo prosadit, ty důvody byly politicko-personální. Byl bych rád, kdyby se z toho politika nedělala,“ uvedl.
Snažit se chce zejména o to, aby snížil rapidní úbytek návštěvníků kraje, který se týká hlavně turistů z rusky hovořících zemí. Na podzim chce svým krajským kolegům předložit materiál, aby se od ledna všechny akce destinačního managementu rozjely.
Využít chce již fungující webový portál Živý kraj nebo třeba workshopy, na kterých by se podíleli místní podnikatelé, majitelé lázeňských domů, golfové resorty a velká města s turistickým potenciálem.
„Schopných lidí a myšlenek je tady spousta, jen to dát dohromady a rozjet pod hlavičkou kraje,“ řekl.
Císařské lázně se stanou jednou z priorit
Kompetence si přitom rozdělil s hejtmanovým náměstkem pro oblast kultury, lázeňství, památkové péče a cestovního ruchu Petrem Zahradníčkem (TOP 09-STAN).
Do programového prohlášení přitom společně s kolegy prosadili například nový dotační titul na oslavy 700. výročí narození Karla IV., jednou z hlavních priorit přitom budou Císařské lázně. Vedení Karlových Varů před časem získalo od státu příslib, že na jejich opravu přispěje městu a kraji 100 miliony.
Majitelem národní kulturní památky je od roku 2008 kraj, kterému ji převedlo město s podmínkou, že do 4. července 2016 proinvestuje 99 procent její kupní ceny, což nevyšlo. Karlovarští zastupitelé už před podzimními komunálními volbami prodloužení lhůty pro kraj schválili, a to do konce roku 2019. Jejich krajští kolegové ovšem neodhlasovali nic.
