Amatérský historik Milan Jandourek před Bílou bránou do ostrovského zámeckého...

Amatérský historik Milan Jandourek před Bílou bránou do ostrovského zámeckého parku. | foto: Sabina Netrvalová, iDNES.cz

V Ostrově se ukrývá zámecký park podobný tomu ve Versailles

  • 0
Před více než rokem založil Milan Jandourek s partou nadšenců projekt Výlety do Ostrova, jehož prostřednictvím se snaží do města na Karlovarsku přilákat více turistů. Ti na prohlídkách zjišťují, čím je město jedinečné.

Myšlenka vytvořit projekt, který turistům i místním představí historii Ostrova, vznikla před šesti lety. Tehdy Milana Jandourka navštívila skupina přátel, kterou městem provedl. „Byli z něj tak nadšení, že se mě hned ptali, proč prohlídky nezkusíme udělat i pro veřejnost,“ vypráví.

Přípravy trvaly pět let. Bylo potřeba sehnat kvalitní průvodce, vytvořit webové stránky a hlavně vymyslet jednotlivé prohlídkové okruhy. Protože se Jandourek o historii Ostrova zajímá už šestadvacet let a za tu dobu k tématu nasbíral mnoho podkladů, musel pečlivě vybírat, co zůstane součástí vyprávění průvodců.

„Původně jsem si myslel, že prohlídka bude na celý den. Odborníci na cestovní ruch mi ale řekli, že jsem se zbláznil, takže jsem musel mnoho zajímavostí vyškrtat a rozdělit procházku na jednotlivé okruhy,“ popisuje Jandourek.

První prohlídka se uskutečnila v květnu loňského roku a od té doby návštěvníků přibývá. „Zvláštností Ostrova je to, že se o něm zhruba sto let nemluvilo. Vždy zůstával v pozadí okolních měst jako špinavé hornické město spojené s komunismem,“ vypráví amatérský historik.

„Najednou se zjišťuje, že to samozřejmě vůbec není pravda. Dali jsme si tu práci, zmapovali historii řádově tří tisíc let tohoto území. Vypadly na nás naprosto fascinující věci,“ dodává.

V zámeckém parku jako v osmém divu světa

Jako velkou zajímavost představuje ostrovský zámecký park, dříve přezdívaný osmý div světa. „Odvážím se tvrdit, že ostrovský park v 17. a 18. století skutečně patřil mezi desítku nejšpičkovějších parků v Evropě. Prvky, které v něm podle rytin a vykopávek nacházíme, jsou podobné luxusnímu parku ve Versailles. Inspirace architektů je zřejmá,“ říká.

Zámecký park měl kdysi více než sto fontán, několik labyrintů, klece s exotickým ptactvem a také se v něm hrálo divadlo. Bohatý rod Sasko-Lauenburských si v něm dokonce postavil opravdovou námořní loď.

Zcela jedinečné je pak ostrovské Nové město. „Je to jediné místo na Zemi, které je postavené jako obrovská francouzská zahrada na půdorysu amerických megapolis, a to v jediném architektonickém stylu,“ popisuje Jandourek.

I když Ostrov není jediné město v republice, ve kterém architekti stavěli ve stylu sorely, je z nich rozhodně nejzdobnější. „Ostrovský kulturní dům je plný štuk, říms a zdobných prvků v detailních podobách. Stejně tak jako celé město excelentními urbanistickými prvky jen hýří,“ doplňuje s tím, že komunističtí představitelé využili obrovského ekonomického zázemí spojeného s těžbou uranu a vytvořili tak výkladní skříň úspěšnosti režimu.

Městem na přelomu 50. a 60. let prošly významné delegace z celého světa. „Každá politická garnitura se potřebuje něčím chlubit, a tady měla možnost mít město s perfektními parametry, které si mohla sama vytvořit a které nebylo zkažené jinými formami,“ říká.

Šest tematicky rozdělených prohlídkových tras

Projekt Výlety do Ostrova vypráví i o dalších zajímavostech města, které představuje v šesti prohlídkových okruzích. Rozděleny jsou tematicky. První okruh zahrnuje historii zámeckého parku a zdejší šlechty, druhý okruh se zabývá životem prostých lidí žijících ve středověkém městě.

„Snažíme se vyprávět z pohledu historie všedního dne,“ upřesňuje Jandourek. Například pátý okruh pak mapuje dějiny Ostrova ve 20. století.

Jednotlivé prohlídky jsou kromě češtiny připraveny také v němčině, angličtině a ruštině. Přihlásit se na ně je možné prostřednictvím stránek vyletydoostrova.cz, infocenter v Ostrově nebo v Karlových Varech a v případě přespolních také u některých ubytovatelů.

„Těší mě, že si k nám lidé nacházejí cestu a odcházejí spokojení. Naše prohlídky téměř nikdy neskončí načas. Lidé se ještě doptávají na další informace a běžně si povídáme i další půlhodinu,“ říká Jandourek.