Další zkoumání jedné z nejmladších sopek Evropy zastavil nedostatek peněz.
„Podařilo se nám obnovit původní přístupovou cestu. Chodba byla částečně vyzděná cihlami, na jejím dně je sopečný popel. Nepostupujeme panenskou horninou, je vidět, že tady se už v minulosti kutalo. Určitě se jedná o původní štolu, ve které se tehdy horníci pohybovali. Předpokládám, že už zanedlouho bychom mohli narazit na hlavní chodbu, která nás zavede až k sopouchu. Bohužel, přestože by bylo možné razit dál, museli jsme práce zastavit. Došly peníze,“ posteskl si geofyzik Milan Brož.
Dodal, že další odkrývání cesty do nitra hory bude záviset na tom, kdy se podaří potřebnou sumu sehnat. „My jsme tak trochu počítali s tím, že už bude odsouhlasený přeshraniční česko-německý projekt Brána do nitra Země, v jehož rámci bychom na projekt mohli čerpat evropské dotace. To schvalování se však pozdrželo, jasno bude možná až na podzim,“ vysvětlil. Znovu kopat se zde proto začne možná až příští rok.
V odkryté štole se zatím chystá vše k tomu, aby ji bylo možné v září představit prvním návštěvníkům. V té době se v nedalekých Františkových Lázních uskuteční seismologický seminář, na němž budou přednášet odborníci z akademie věd. Vedle zajištění vstupu do důlního díla, které už zpevňují výztuhy a pažení, je zde třeba nainstalovat osvětlení a především do stěny chodby vetknout zábradlí.
„To je jedna ze základních podmínek. Ta chodba prudce upadá pod úhlem 30 stupňů. Pokud bychom pokračovali v hloubení, už brzo bychom se dostali do avizované hloubky 17 metrů. Je to opravdu velký sklon a zábradlí tam bude nutné instalovat z bezpečnostních důvodů,“ vysvětlil Brož.
Podle jeho slov se zatím podařilo ověřit, že část ručně kreslených historických map, které znázorňují soustavu chodeb pod Komorní hůrkou, odpovídá skutečnosti. Na popud básníka a mineraloga J. W. Goetha je dal v roce 1837 razit hrabě Kašpar Šternberk, mecenáš a spoluzakladatel Národního muzea v Praze. Chtěl tak dokázat, že Komorní hůrka vznikla sopečnou činností.
