Podnikům v Karlovarském kraji chybí řemeslníci. Je to pro ně překážka v rozvoji. (Ilustrační foto)

Podnikům v Karlovarském kraji chybí řemeslníci. Je to pro ně překážka v rozvoji. (Ilustrační foto) | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Průzkum ukázal na neduhy, které brání podnikání v Karlovarském kraji

  • 4
Nedostatek techniků, velmi špatné školství, odtržení učilišť od praxe. To vše brání rozvoji podnikání v Karlovarském kraji. Na první pohled nic nového. Zdrcující kritika poprvé vychází z rozsáhlého průzkumu, který si u osmdesáti největších firem v regionu objednal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Více než polovina oslovených podniků (56 procent) naráží na překážku, že jim chybí řemeslníci. Přesná polovina se znepokojením sleduje stav technického školství v kraji.

"Problémem je katastrofální úroveň absolventů učilišť. Neexistuje program, který by firmy motivoval k podpoře učňovského školství," zní jeden ze závěrů průzkumu.

Podnikatelům ztěžuje život chybějící napojení na dálnice (jako překážku to vidí 56 procent firem). A bariérou pro třetinu místních společností je nedobrá informovanost a průhlednost krajských veřejných zakázek.

O tom, jak kraj hospodářsky zaostává, svědčí i údaj, že ve výzkumu a vývoji tu pracuje jen 154 lidí. Ve srovnání s Vysočinou je to šestkrát méně.

"Kraje a český byznys trápí stav technického školství a vzdělanosti. Chystáme projekt na podporu polytechnického vzdělávání, aby děti už od mateřských a základních škol uměly rukama něco vytvořit. Měli bychom se vrátit k tomu, že dílny zase budou součástí výuky," prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při pondělní návštěvě regionu.

Kraji pomohou investoři z Ásie či Arábie, míní Jaroslav Hanák

Podle Hanáka by chtěl svaz spolu s Czechinvestem a vedením kraje vymyslet, jak místní průmysl posílit. Cíl vidí Hanák v lákání investorů z Asie nebo Arábie, pro něž má Karlovarský kraj dobrý zvuk. Nabídka průmyslových zón v Ostrově, Novém Sedle, Chebu, Nové Roli nebo u Sokolova se jeví jako dostatečná.

"Budeme muset společně zabrat a dostat sem investory s výrobou, která má vyšší přidanou hodnotu," uvedl Hanák.

Na nedostatek mladých kvalifikovaných strojařů si třeba stěžuje ředitel strojírenské firmy Astos Machinery v Aši Michael Ondraschek.

"Smutné je, že nikdo neřeší, jaké by v kraji měly být školy a obory a jak je bude podporovat. Firmy platí daně, zaměstnávají lidi. Udivuje mě, že se tu vyučují takové obory jako třeba manažer textilní výroby. Přitom textilní výroba už tady dávno není. Školy berou peníze podle počtu studentů. Ředitelé škol tvrdí, že jejich jediným úkolem je chovat se tržně. Výsledek je, že se otevírají líbivé, nesmyslné obory. Jejich absolventi jsou na pracovním trhu prakticky nepoužitelní," říká Ondraschek.

Strojařů je málo a stále jich ubývá. Přitom je to obor perspektivní a zajímavý. Například chybí nástrojaři. Jen těžko se hledají pracovníci na CNC stroje, zámečníci, obsluha klasických obráběcích strojů. Chybí lidé, kteří umí přečíst výkres a mají přehled o materiálech.

Žáci se na technické obory připravují, tvrdí hejtman

Hejtman Josef Novotný nevidí problém ani v technických školách a v oborech, které se v Sokolově, Ostrově a Chebu vyučují. Spočítal, že zhruba polovina žáků se připravuje na práci ve strojírenství, elektrotechnice, stavebnictví a zpracování dřeva.

"Jde o to, v jaké kvalitě z těchto oborů absolventi vycházejí. Souvisí to s vybavením škol, učiteli a s tím, že dnes každý chce mít maturitu, i když na ni nemá. Je tu příliš mnoho osmiletých gymnázií," míní Novotný.