Sčítat může úplně každý bez předchozích zkušeností. Navíc v teple domova bez nutnosti vycházet. Minulého ročníku se zúčastnilo přes sedmadvacet tisíc lidí, kteří pozorovali víc než půl milionu ptáků. Často se zapojují také pozorovatelé z Karlovarského kraje.
Žluté břicho s černým pruhem, mechově zelená záda a černá hlava s bílými tvářemi. Sýkoru koňadru viděli účastníci všech tří ročníků Ptačí hodinky ze všech ptáků nejčastěji.
„Navštívila pětaosmdesát procent krmítek a mezi ostatními druhy neměla konkurenci. Druhá nejčastější, sýkora modřinka, se ukázala na pětašedesáti procentech pozorovaných krmítek. Na to, zda koňadra udrží pomyslné žezlo, si budeme muset ještě počkat,“ říká Alena Jechumtál Skálová, koordinátorka Ptačí hodinky z České společnosti ornitologické.
On-line pomůcky
K určování a poznávání ptáků na krmítku pomohou videa a materiály na stránce Ptačí hodinky, konkrétně na ptacihodinka.birdlife.cz, kde je možné najít informace ke sčítání, metodiku, materiály k určování ptáků, výukový program pro školy či výsledky minulých ročníků. Možné je rovněž podělit se o své fotografie vložením do veřejné galerie.
„Letošní novinkou jsou kvízy, pomocí kterých lze procvičit a zdokonalit určování ptáků. Lidé si mohou vybrat z více různých variant. Od těch pro úplné začátečníky s pěti nejčastějšími druhy na krmítku až po kvízy pro pokročilé,“ uvádí Jechumtál Skálová.
Díky spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků ornitologové během několika let zjistili zajímavosti například o čížku lesním.
„Ten byl v minulém ročníku skokanem roku. Vyhoupl se ze čtyřiadvacátého místa na deváté. Lidé ho pozorovali na pětkrát větším množství krmítek. Více jsme zaznamenali také kosů. Objevili se na sedmapadesáti procentech krmítek, což je meziročně o sedm procentních bodů víc. Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine letos. Každopádně na příkladu čížků i kosů vidíme, proč je důležité sčítat několik let po sobě – jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo skutečně dochází k dlouhodobým změnám,“ vysvětluje Jechumtál Skálová.
Zbytky do krmítek nepatří
S přikrmováním ornitologové doporučují začít, když teploty klesnou k bodu mrazu.
„Mezitím můžeme na zahradě udělat malý ptačí ráj. Staré dřevo a větve naskládejte na hromádku. Úkryt v ní může najít střízlík, červenka nebo i hejno vrabců. Spadané listí shrabejte ke kmeni stromu a nechte ladem. Ve vrstvě listí si najdou ptáci mnoho dobrot, ať už spadlé ovoce nebo larvy a brouky. Semenožravé ptáky pohostíte, když necháte stonky trvalek nezastřižené. Semínka jsou zpravidla takřka neviditelná, ale ptáci je pojídají po celou zimu,“ vysvětluje Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.
Jakmile teploty klesnou pod nulu, je dobré vyvěsit krmítko. „Musí být alespoň půldruhého metru nad zemí, ideálně na závětrném a nerušeném místě. Dbáme na pravidelné čištění a odstraňování trusu a zbytků potravy. V krmítku můžeme ptákům nabídnout slunečnici, vlašské ořechy, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory zase tuková směs,“ sděluje Hořáková.
Do krmítka nepatří jakékoliv zbytky z kuchyně, především cokoliv slaného, kořeněného, přepáleného nebo uzeného. Nedoporučuje se krmit ani těstovinami, kynutým pečivem či chlebem.
Ptačí hodinka začíná v pátek 7. ledna a končí v neděli 9. ledna. Účastníci sčítají ptáky na krmítku vždy jednu hodinu podle vlastního výběru.
