„Peníze kraj potřebuje na předfinancování projektů, které budou podpořeny z evropských fondů nebo z fondu spravedlivé transformace,“ vysvětlil hejtman Petr Kulhánek. Podotkl, že jde o úvěrový rámec, který má zajistit, že budou plánované projekty nejen schváleny, ale i realizovány.
„Je to v podstatě takový náš polštář, který má posloužit k tomu, abychom na financování těchto projektů vždy měli. Peníze pak budou následně z evropských dotací vráceny a použijí se na splácení úvěru,“ dodal hejtman.
Počátek doby splácení úvěru je pak stanoven od roku 2026 a výše pravidelné měsíční splátky činí 22,9 milionu korun. To platí pro úvěr v celkové výši 2,5 miliardy korun, v případě nižšího úvěrového rámce budou pravidelné měsíční splátky stanoveny v poměrné výši.
„Máme přitom možnost provedení mimořádné splátky úvěru bez poplatku či sankce a dále nedočerpání úvěru rovněž bez toho, aby byl kraj sankcionován,“ dodala vedoucí odboru finančního krajského úřadu Martina Jánská.
Karlovarský kraj, který je spolu s Moravskoslezským a Ústeckým krajem jedním z regionů, které čeká odklon od těžby uhlí, chce využít k budoucímu splácení úvěru zejména fondy EU, které jsou zaměřeny na podporu uhelných oblastí. Jde o Fond pro spravedlivou transformaci nebo Modernizační fond. Z nich by mohl kraj získat na přeměnu ekonomiky regionu až stovky milionů korun.
Bývalá hejtmanka, dnes opoziční zastupitelka Jana Mračková Vildumetzová, však poukazuje na to, že rozhodnutí o úvěru nebylo s krajskými zastupiteli předem nijak konzultováno. Proti je i další zastupitelka a zároveň starostka obce Velká Hleďsebe Jaroslava Brožová Lampertová.
„Děsí mě, že jde o úvěr, který se začne splácet až v novém volebním období, kdy za něj již stávající vedení kraje neponese vůbec žádnou zodpovědnost,“ zdůraznila starostka.
