Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Řád křižovníků neuspěl s žalobou na Cheb o vrácení lesů u Svatého Kříže

  • 0
Okresní soud v Chebu odmítl žalobu řádu křižovníků, který po městu Cheb požadoval vrácení přibližně 200 hektarů lesa. Podle starosty Petra Navrátila bylo důvodem to, že zástupci řádu přesně neuvedli, jaký majetek požadují. Církevní řád se chce proti verdiktu odvolat.

„Problém je v tom, že církve znají svůj majetek podle tehdejších pozemkových knih čili starého katastru. Ten ale v roce 1964 zanikl. Okresní soud v Chebu požaduje, aby církve svůj návrh specifikovaly podle aktuálního katastru. To v řadě případů není možné, protože jen stát má přesné nástroje k porovnání starého a nového,“ uvedl právní zástupce církve Ronald Němec.

Dodal, že v problémových případech vstupuje na scénu znalec. „Podle současné praxe by měl znalce jmenovat soud. Takový návrh okresní soud neakceptoval a žalobu odmítl. Protože ale víme, že v řadě soudních pří napříč celou republikou soud znalce jmenoval, chystáme odvolání,“ konstatoval Němec.

Podle jeho slov by se měl soud v první řadě zabývat tím, zda křivda vůbec vznikla, a teprve poté zkoumat, o jaké pozemky přesně jde.

Němec tvrdí, že původním vlastníkem sporných lesů je Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, kterému byl majetek odebrán bez náhrady a proti jeho vůli po roce 1948.

Cheb dostal pozemky v v devadesátých letech

Městu Cheb Pozemkový fond České republiky vydal v 90. letech zmiňované parcely jako historický majetek na základě dobových listin a dokladů.

„Nebyl to žádný příděl, ale regulérní vrácení bývalého majetku. Jsme přesvědčeni, že máme pravdu a že spor vyhrajeme,“ uvedl místostarosta Pavel Hojda.

Podle jeho slov se jedná o lesy v oblasti Svatého Kříže, táhnoucí se směrem na Zelenou horu. „Abychom dokázali, že majetek je náš, je třeba jít do historických materiálů, které se týkají období po roce 1945,“ řekl Hojda.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vyjmenovává nemovitý majetek ve vlastnictví státu, který má být církvím předán. Ve výčtu však sporné pozemky, o které se církev a město přou, chybí.

„Zákon připouští, že se v některých případech mohl původní církevní majetek dostat do majetku obcí nebo i soukromých subjektů. Na tuto možnost ale mají pamatovat finanční náhrady,“ domnívá se Hojda.

Jenže zákon zároveň přiznává církvím právo soudit se v případě, pokud by existovalo podezření, že pozemkový fond majetek vydal nezákonně. Pokud by církve se svojí žalobou uspěly, majetek by přešel zpět státu a církev by požadovala jeho vydání.