Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prameny u Plesné chutnají obyčejně, jsou ale nejvíc radioaktivní v Česku

  8:50aktualizováno  8:50
Přírodní zajímavost, která nemá v Česku obdoby. Tak označují vědci skupinu radioaktivních pramenů vyvěrajících v lesích nedaleko Plesné na Chebsku. Měření prokázala, že ten nejvydatnější zdroj je navíc nejradioaktivnější povrchový vývěr v celé České republice.

Studenti Štěpánka Turnová a Jakub Sochor odebírají vzorky z nejradioaktivnějšího pramene v lese u Plesné. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Na první pohled vypadá lesní údolíčko porostlé vzrostlými smrky úplně obyčejně. Snad je jen takové zelenější. A mokřejší. Půdu křižují koryta potůčků s bahnitými břehy, vodou nasáklá rašelina se místy povážlivě houpe.

Fotogalerie

„Sem nešlapejte, ta bažina je opravdu hluboká. Kolega už tam zapadl, museli jsme ho tahat ven,“ ukazuje na nevinný zelený palouček Viktor Goliáš, odborný asistent z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se zabývá výzkumem radioaktivních vod po celém Česku už řadu let.

A skutečně. Stačí jen pár kroků a fotograf už ví, že tudy opravdu cesta nevede. Kousek od močálu se tyčí mohyla z navršených kamenů. Do ní byl pramen vyveden.

„Pramen jsme objevili loni 13. června. Zachycen a upraven byl o rok později. Pojmenovali jsme jej podle charakteru radioaktivního obsahu i jménem Břetislava Vylity, významného hydrogeologa, který svůj život zasvětil minerálním vodám v západních Čechách,“ vysvětluje Viktor Goliáš, jak vývěr přišel ke jménu Radonka – pramen Břetislav.

Voda, která vytéká z trubky mezi kameny, chutná úplně obyčejně. „Je to vlastně čistý, málo mineralizovaný horský pramen, který je unikátní svou radioaktivitou. Ta je skutečně výjimečná. Podle zákona je možné považovat za léčivý pramen, který vykazuje radioaktivitu 1500 Bq na litr. A my jsme zde naměřili 13 tisíc jednotek! To je naprosto bezkonkurenční v rámci celé republiky. Ten zdroj má díky tomu zcela mimořádný léčebný potenciál,“ konstatuje Goliáš.

Poukazuje na fakt, že jen tři kilometry odsud leží známé německé lázně Bad Brambach, kde vyvěrá radioaktivní pramen Wettinquelle. Ten má, alespoň na povrchu, srovnatelné parametry jako nedávno objevený zdroj.

A radioaktivita tu skutečně je. Dokazuje to přístroj, kterým vědec záření měří. Ve sluchátkách se ozývá typické praskání. Když čidlo přiblíží k prameni, praskání zrychlí. A když tyč ponoří do vody, najednou se jednotlivé zvuky spojí a z dozimetru se line souvislý tón.

„Radioaktivita není vidět ani cítit. Bez přístrojů ji neodhalíte. Není třeba se bát, tohle množství není zdraví škodlivé, nebezpečí ozáření nehrozí. Ale voda je to silná. Kdo podstupuje delší kúru, měl by vědět, co dělá,“ upozorňuje Goliáš.

Nedaleko mohyly je další pramen, vlastně jakási studánka. Právě ta napájí močál v sousedství.

„Mysleli jsme si, že oba zdroje jsou spojené. Ale nepotvrdilo se to. Studánku jsme vyčistili, vytahali jsme odsud víc než stovku kýblů zeminy s rašelinou. Voda je teď krásně čistá. Je vidět až na dno, které je asi 70 centimetrů hluboko. Ale není tolik radioaktivní jako vývěr v sousedství,“ prozrazuje studentka Štěpánka Turnová, která si radioaktivní prameny zvolila jako téma své diplomové práce a na výzkumu lokality se významnou měrou podílí.

Do zkumavek se speciální tekutinou přitom nabírá vzorky vody. Bude na nich později za pomoci přístrojů měřit aktivitu radonu.

Zachytit pramen nebylo snadné

„Zachytit ten pramen bylo vzhledem k nestabilnímu podloží poměrně složité. Kamenná mohyla, odkud radioaktivní pramen prýští, stojí na přibližně pětatřiceti dřevěných pilotech, které bylo nutné do rašeliny zabušit pětikilovou palicí. Okolí jsme utěsnili jílem,“ vzpomíná Viktor Goliáš a dodává, že s pracemi výzkumníkům pomohl ekotým z místní plesenské školy vedený učitelkou Alenou Jelínkovou.

Na výzkumu se podílí i student blovického gymnázia Jakub Sochor, který chce svou budoucí kariéru nasměrovat právě ke zkoumání radioaktivity.

„Určitě je třeba na pramen občas dohlédnout, vyčistit jej, aby se neztratil. Byla by to škoda. Ke každému, který jsme v Česku objevili, se proto snažíme najít v okolí nějakého nadšence, správce, který by si vzal péči o pramen zasvé, aby ta voda byla k nabrání a tím i k užitku,“ pokračuje vědec a přidává i doporučení, jak by mohli místní lidé pramen využívat. Díky unikátnímu pramenu by zde mohly v budoucnu vzniknout třeba jakési lesní lázně.

„Radioaktivní vodu je možné samozřejmě pít. Účinnější je ale ve formě studených či teplých mokrých zábalů či obkladů, výplachů a podobně. Díky relativně vysoké aktivitě radonu je možné vodu stáčet do lahví a využít i pro lidi, kteří se obtížně pohybují a cesta lesem by pro ně byla problémová,“ konstatuje Goliáš.

Radí, že obaly je třeba plnit vodou bez zbytečného víření, nejlépe naléváním po stěně. Poté je nejlepší lahev uzavřít bez vzduchové bubliny.

„Další možností je využít přímo radioaktivní studánku v sousedství pramene ke koupelím, zejména dolních končetin. Jezírko má hloubku 70 centimetrů, rašelinné stěny a pevné písčité dno. Teplota vody je 8 až 11 °C. Z hlediska radioaktivity je vhodné ve vodě setrvat maximálně 20 minut. Ale vzhledem k teplotě asi bude pro většinu lidí přijatelnější se jen rychle namočit,“ směje se Goliáš.

Doba trvání souvislé léčebné kúry by neměla překročit tři měsíce. Poté je vhodná několikaměsíční přestávka. „V každém případě bych doporučil poradit se nejprve s lékařem,“ dodává vědec.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Karlovarský kraj:

Volby do senátu

V Karlovarském kraji letos probíhají volby do Senátu PČR v obvodu 2 - Sokolov. Kandidují: Miroslav Balatka, Jiří Korbel, Petr Nimrichter, Renata Oulehlová, Jan Picka, Stanislav Pochman, Jan Teplík, Eva Valjentová a Josef Zickler.



Nejčtenější

Taxikář zachránil seniorům úspory, které měl odvézt podvodníkovi

Ilustrační snímek

Zřejmě celoživotní úspory zachránil seniorům na Sokolovsku všímavý taxikář. Toho pro peníze poslal podvodník, který se...

V Krušných horách vznikne obří areál, nabídne třicet kilometrů sjezdovek

Klínovecká sjezdovka Dámská

Obrovské zimní středisko vzniká v Krušných horách. Může za to chystané propojení skiareálu na Klínovci se sousedním...



Odsun, JZD a 90. léta dovedly statek ke zkáze. Zachránili ho Dvořákovi

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako...

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako zemědělská usedlost k...

Zloděj ukradl škodovku ze sedmdesátých let, hned ho zastavila hlídka

V sobotu se v Křenovicích na Písecku sjely desítky historických vozidel a...

Ze svého lupu se dlouho neradoval zloděj, který na Chebsku ukradl škodovku „stovku“ ze sedmdesátých let minulého...

Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice

Ilustrační snímek

Především vyšší mzda, na kterou dosáhnou zaměstnanci v sousední zemi, a blízkost hranic. Ale také zadluženost Čechů a...

Další z rubriky

Na účet pro zadlužené Prameny už obce poslaly přes půl milionu

Zadlužené Prameny se můžou pyšnit krásnou přírodou a příjemným klidem.

Obec Prameny na Chebsku je známá široko daleko jako nejzadluženější obec v České republice. Teď se jí ale naskytla...

Dělník spadl ze střechy kostela na lešení, hasiči jej spustili dvacet metrů

Hasiči sundávali dělníka, který spadl ze střechy kostela a zraněný zůstal ležet...

Hasiči na Chebsku zachraňovali dělníka, který spadl ze střechy při opravě kostela ve Skalné. Muž zůstal ležet zraněný...

Rychlík najel u Chebu do stáda, dvě krávy a tele nehodu nepřežily

Rychlík se na Chebsku srazil se stádem krav.

Rychlík na trati Cheb - Klášterec nad Ohří najel na Chebsku do stáda krav. Cestující vyvázli bez zranění, dvě krávy a...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz