Zástupci opozice naopak argumentovali, že regulační plány jsou ve vyspělých společnostech běžným omezujícím prvkem, aby výstavba nepostupovala živelně.
Bývalé vedení města přistoupilo k regulačnímu plánu proto, že lokalita někdejších kasáren na Zlatém vrchu je v současnosti exkluzivní, odevšad dobře viditelné místo na jihovýchodním svahu s výhledem na historické centrum. Proto mělo mít přísnější podmínky pro zástavbu.
Podle Jalovce však má město jiné regulační nástroje, například pravidla nastavená územním plánem. Roli hraje také skutečnost, že vlastníkem pozemků je město Cheb.
„Regulačním plánem bychom omezovali sami sebe. Co když přijde investor s návrhem, který se bude líbit, ale neprojde přes regulační plán? Jeho změna trvá nejméně rok. Do té doby může být developer bůhví kde,“ vysvětloval zastupitelům Jalovec.
Zastupitelé rozhodli práce na plánu ukončit, přestože městská komise pro územní plán a strategický rozvoj to nedoporučila. Město nechá také přepracovat detailní plány studie zástavby, a to včetně komunikací, které minulé vedení zadalo nejen pro Zlatý vrch, ale i pro lokalitu Háje.
„Při zpracování projektové dokumentace se ukázalo, že to zadání je pro město nereálné. Například v Hájích vycházelo zasíťování 55 parcel na 130 milionů korun. Parcely by byly neprodejné nebo by je město muselo dotovat. Takže jsme oba projekty pozastavili s tím, že musí být přepracovány. A hlavně chceme dát developerům daleko větší volnost, aby si mohli přizpůsobit území svým požadavkům,“ řekl Jalovec, který míní, že například městem vybudované komunikace by nemusely plánům investora vyhovovat.
V obou rozvojových lokalitách chce město naplánovat jen hlavní komunikační napojení a další konkrétní uspořádání sítí a ulic nechat na budoucí výstavbě.
Regulační plán stanoví pro rozvojovou plochu poměrně podrobné podmínky. Řeší nejen využití pozemků, umístění a prostorové uspořádání staveb, ale i například jejich výšku, odstupy od hranic pozemku, typy střech a jejich orientaci. Budoucího stavebníka omezuje v řadě dalších detailů.
