Ze zámku v Libé se stává jedna z perel západních Čech.

Ze zámku v Libé se stává jedna z perel západních Čech. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Hrad Libá na Chebsku se vynořuje z ruin, zájemcům nabídne expozici

  • 0
V němém úžasu zůstávají stát nad současnou podobou hradu a zámku v Libé lidé, kteří si pamatují zříceninu, strážící vstup do obce ještě koncem minulého století. Objekt, který se vynořuje doslova z ruin, už nyní dává tušit, že se v budoucnu může stát jednou z perel západních Čech.

Přestože práce na rekonstrukci hradu a zámku v Libé stále pokračují, část památky s expozicí nazvanou Běh času se v září otevře veřejnosti.

„Expozice Běh času představí architektonický vývoj hradu a zámku v Libé. Chceme ukázat, jak zde lidé žili, že po staletí řešili stejné problémy a starosti. To, co se mění, jsou kulisy,“ vysvětluje zástupce majitele Jan Holoubek.

Podle něj má výstava pomoci mladým lidem poznat, že sny, ať jsou jakkoli nereálné, se mohou splnit. To vše prostřednictvím moderní audiovizuální techniky.

„Expozice je rozdělená na tři části. První mapuje 750 let hradu a zámku v Libé, druhá 7,5 roku oprav a třetí je zaměřená na budoucnost. Výstavní prostory budou přístupné po předchozí domluvě a většinou odpoledne. Přece jen se na zámku stále pracuje,“ pokračuje Jan Holoubek, který má historii i současnost památky v malíčku. Není se čemu divit. Vždyť její opravě věnoval kus života.

„Díky tomu, že jsme začínali s rekonstrukcí od podlahy, mohli se tu dosyta vyřádit archeologové. Prozkoumali snad úplně všechno. Žádný poklad ale nenašli,“ odpovídá se smíchem na dotaz, zda rekonstrukce odhalila nějakou tajnou chodbu, zazděný prostor, poklad či jinou kuriozitu.

Na hradě a zámku straší Líbrňák

Po chvíli přemýšlení ale dodává, že nějaká zajímavost by se přece jen našla. Strašidlo. „Nakreslily ho děti z místní školy. Obrázek jsme dali do věže a od té doby tu straší Líbrňák,“ dodává.

K zajímavostem památky patří vedle zrestaurovaných vnitřních prostor například věž s kruhovým půdorysem, tajemné sklepení, které dokládá stavební zásahy minulých majitelů a třeba malé skalní atrium, oddělující jižní a severní křídlo budovy. Ještě dnes je v kameni znatelná hluboká rýha.

„Dva bratři, kteří majetek získali dědictvím, si rozdělili zámek i skálu, na které stojí,“ ukazuje Jan Holoubek hranici, vytesanou do skalního masivu.

Jen několik metrů nad atriem jsou v nové omítce vidět zbytky původního kabátu jižní zámecké budovy. V mnoha odstínech modré tu tehdejší umělec ztvárnil iluzi vysokých sloupů s ozdobnými hlavicemi. Kromě malých kousků fasády, poničené mozaiky v rokokovém salonku a části štukové výzdoby se v objektu, kde se dřív běžně žilo, nezachovalo vůbec nic.

Co nezmizelo, to zničil požár

Mobiliář včetně kachlových kamen zmizel. I vykládané stropy, dřevěné podlahy a kovové prvky padly za oběť nenechavcům. Koncem 80. let minulého století opuštěný objekt vinou vandalů vyhořel. V tehdejším turistickém průvodci po okolí Františkových Lázní byl dokonce popisován jako zřícenina.

V zámku, který se postupně probouzí k životu, majitel v budoucnu plánuje vystavět restauraci s ubytováním. V prostoru nádvoří mezi zámkem a kostelem vyroste relaxační zahrada s čajovnou a na místě bývalé hospodářské budovy má stát moderní objekt s kavárnou a výhledem do údolí. Nebudou chybět byty pro rodinu Griněvových, která společnými silami už osmý rok památku opravuje, a administrativní zázemí celého hospodářství.