Model vzácného relikviáře svatého Maura soutěží mezi vězeňským uměním

Dotykový model slavného relikviáře sv. Maura, který je dílem vězňů z Horního Slavkova, nyní obdivují v polském Sztumu. Koná se tam již 16. ročník mezinárodní soutěže vězeňského umění. Jak si povede český relikviář, bude jasné po oficiálním vyhlášení výsledků 7. června.

Když dotykový model relikviáře sv. Maura ve věznici v Horním Slavkově vznikal, nikdo tehdy netušil, že se tím otevírá nová etapa poznávání památek Česka. Do nejmenších podrobností přesná kopie unikátního relikviáře původně vznikla jako pomůcka pro zrakově postižené.

Brzy se však stala vynikajícím pomocníkem při nejrůznějších vzdělávacích aktivitách pro děti i dospělé, a to i mimo areál zámku.

„Výsledné dílo se může v Čechách bez nadsázky řadit mezi průkopnické. Využíváme ho nejen při aktivitách pro děti a lidi se zrakovým postižením přímo v zámku, ale i mimo něj. Jeho prostřednictvím můžeme vyprávět příběh relikviáře i těm, kteří se k nám do hradozámeckého areálu nedostanou. Například obyvatelům stacionářů, léčeben či seniorům. Lidé tak nechodí za památkou, ale památka přijde za nimi,“ uvádí kastelán hradu a zámku Bečov Tomáš Wizovský.

Dotykový model relikviáře sv. Maura vznikl v roce 2011 jako výsledek spolupráce Státního hradu a zámku Bečov, Věznice Horní Slavkov a pražské Přírodní školy. Právě při návštěvě jejích studentů, mezi nimiž nechyběly zrakově postižené děti, vyšlo najevo, jak výhodný by mohl být model vystaveného unikátu, kterého by se děti mohly bez obav dotýkat.

Vězně práce na relikviáři bavila

Následná výroba modelu probíhala ve Věznici Horní Slavkov v truhlárně a modelářské dílně více než tři měsíce.

„Nejdříve bylo důležité zaujmout odsouzené a nadchnout je pro práci. To se povedlo, protože od začátku věděli, že tvoří jedinečné dílo. Truhlář, který schránku vyráběl, byl relikviářem nadšený a práce ho velmi bavila,“ vzpomíná Radek Jirsa z vězeňské služby, pod jehož vedením model vznikl.

Na práci truhláře navazovala výroba sošek a reliéfů v modelářské dílně, která ve věznici úspěšně funguje už deset let a v níž odsouzení staví modely hradů, zámků a jiných historických a technických objektů.

„Velmi důležitá byla provázanost a spolupráce mezi oběma dílnami. Aby byl výrobek plně funkční, museli modeláři při výrobě dbát na přesnost a dokonalé zpracování detailů. Odsouzení byli výrobou tak zaujati, že mnohokrát zapomínali i na to, v jakém prostředí žijí. Často ani nechtěli opustit dílny. Bylo úžasné sledovat, jak při práci přemýšleli, s jakou vervou a nasazením pracovali. Jak společně diskutovali a řešili jednotlivé problémy, které s postupující výrobou přibývaly,“ doplňuje Radek Jirsa.

Ten si na modelu relikviáře cení ještě jednoho detailu. Podle jeho slov všichni odsouzení, kteří na něm pracovali, se už do křížku se zákonem nedostali a žijí řádným životem.

Pohnutý osud vzácné památky

• Relikviář sv. Maura byl vyroben mezi lety 1225 - 1230 na zakázku benediktýnského kláštera ve městě Florennes, které leží na území dnešní Belgie. Sloužil pro uložení ostatků sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře. Po Velké francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen.
• Relikviář se ocitl v sakristii farního kostela mezi nepotřebným nábytkem. Od církevní rady jej roku 1838 odkoupil tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de BeaufortSpontin, který jej nechal opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou. V roce 1945, po vydání tzv. Benešových dekretů, museli BeaufortSpontinové opustit republiku. Relikviář byl uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie.
• V roce 1984 projevil zájem obchodník z USA pan Danny Douglas o odkoupení blíže neurčené historické památky ukryté na území Československa. K vyjednávání byl přizván také tým kriminalistů, kterému se zhruba po roce podařilo odhalit identitu předmětu. Dne 5. listopadu 1985 byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven. Důsledkem nevhodného uložení ve vlhké zemi byla památka ve velmi špatném stavu, jenž vyžadoval odborné restaurování.
• Restaurátorské práce byly naplno započaty v roce 1991 a trvaly jedenáct let. Od roku 2002 je relikviář sv. Maura, který je spolu s korunovačními klenoty nejcennější zlatnickou památkou České republiky, vystaven opět na zámku Bečov.

19. března 2015