„Sbírání předmětů z doby, kdy v regionu působila rodina Mattoniů, se věnuji asi deset let. A předměty denní potřeby minulé éry schraňuji prakticky celý život,“ konstatoval Ladislav Sýkora, který dal společně s Ladislavem Štrosnerem muzeum dohromady.
V expozici komunistické éry klade Sýkora velký důraz na český design z období světové výstavy v Bruselu. A také na ukázku toho, jak se ještě před pětatřiceti lety nakupovalo. Část expozice je totiž zařízená v duchu vesnických prodejen Jednota.
Místnosti věnované rodu Mattoniů zase ukrývají takové poklady, jako je například originál zakládací listiny společnosti či vzácná medaile ke 40 letům podnikání.
Nové Retromuzeum našlo zázemí v nejdecké vile, v níž v letech 1949 až 1979 žil i pracoval významný místní lékař Jindřich Hájek. Pro Moniku Hájkovou a Karin Císařovou měla sobotní návštěva muzea nádech nostalgie. Monika je totiž dcerou, Karin pak vnučkou Jindřicha Hájka.
„Já jsem se tady v ložnici narodila. Odrodil mě přímo můj otec,“ líčí Monika Hájková. V domě byla naposledy v roce 1988, kdy zemřela její matka. Když se dozvěděla, že v jejím rodném domě má vzniknout muzeum, byla ráda.
„Zprvu jsem ale měla problém s pamětní deskou na mého otce umístěnou u vchodu do domu. Teď jsem ale spokojená,“ prozradila krátce předtím, než si v doprovodu dcery muzeum prohlédla.
Karin Císařová má na nejdeckou vilu trochu jiné vzpomínky. „Ve vzpomínkách na dobu, kdy jsem sem jezdila, si vybavím knížky a školní sešity. Musela jsem se tady hodně učit,“ zavzpomínala. „Maminka byla totiž učitelka,“ vysvětlila její matka.
Na dědečka Jindřicha Hájka si Karin nepamatuje. Když zemřel, byl jí pouhý rok. „Ale podědila jsem po něm výtvarný talent,“ dodala.
Po smrti maminky musela Monika Hájková dům prodat. „Neměla jsem prostředky na jeho údržbu,“ vysvětlila.
V roce 1990 se vila dočkala rekonstrukce. Po ní zde několik let byly účetní kanceláře, pak byla prázdná. Nový život vdechlo vile až Retromuzeum. Otevřené bude každý víkend mezi 12. a 18. hodinou.
