Několikaleté zpoždění nabral nový územní plán Karlových Varů, bez kterého se město nemůže hnout kupředu. Na tom, aby ho Karlovy Vary dotáhly do konce, pracuje rok a půl pět lidí. Mezi nimi i projektant a bývalý primátorův první náměstek za ODS Petr Bursík.
„Coby skupina jsme začali působit od 1. ledna 2015, a to z důvodu, že koncept návrhu územního plánu byl odevzdaný v listopadu 2012 a od té doby se nic nedělo. Kde je chyba nevím, neřeším. My jsme ale dostali zásadní úkol: tlačit vše co nejrychlejší cestou, aby byl územní plán v nejbližší době schválený,“ říká Bursík. K ruce přitom dostal kolegy, které si vybrali politici.
Je podle vás dobrou cestou, nominovat do skupiny lidi navázané na politiku? Neměli by tam být neangažovaní odborníci?
Jsou to lidé odborně zdatní. Jsou sice nominovaní z politických subjektů, ale jsou to lidi z branže, je to odborná veřejnost. Každý má v té skupině svou funkci a ta skupina funguje.
Petr Bursík
|
Členové skupiny berou za svou práci od města odměnu 20 tisíc korun měsíčně. Není právě to důvodem, proč vznik nového územního plánu trvá?
Samozřejmě jsem zaznamenal názor, že Bursík a jeho parta dělají všechno pro to, aby tam vydrželi co nejdéle a vydělali si peníze. Musím ale říct, že všichni máme svoji vlastní civilní práci, ve které se věnujeme stavební činnosti a podobnému. Územní plán je věcí, která nám do toho vplouvá. Opravdu to není tak, že bychom to kvůli našim dvaceti tisícům záměrně protahovali. Snažíme se s Úřadem územního plánování jít onou nejkratší cestou. Svědčí o tom i to, že jsme minulý čtvrtek podepsali předání konečné varianty návrhu nového územního plánu. Rozumím ale tomu, že nám někdo může závidět dvacet tisíc.
Máte každý svou civilní práci, není to nebezpečné v tom, že můžete být navázaní na investory?
Neříkám, že to nemůže nikoho napadnout. Závistivci si mohou říct, že jsme s nimi propojeni, nicméně si v tomto ohledu držíme absolutně čistou linii. Za sebe můžu říct, že pracuji mimo Karlovy Vary a nemám prostor stýkat se s někým, kdo by ovlivňoval územní plán. Věřím tomu, že kolegové také ne. Navíc do územního plánu vstupuje řada takzvaných dotčených orgánů, například ministerstva, takže ani není možné někomu něco slibovat, to prostě nejde.
A pocítil jste někdy tlak nějakého investora?
Osobně ne. Samozřejmě vznikají dotazy v odborné rovině, ale vyloženě tlak, například i politický, nikoli.
Kolik je tu investorů, kterým brzdí nedokončený územní plán projekty?
Těm nejzásadnějším, kteří čekají už poměrně dlouho, město vyhovělo změnami stávajícího územního plánu. Je jich šest, které jsme vyhodnotili jako nekonfliktní. Jedním z faktorů byla i trvalá zaměstnanost. Tyto změny se konají současně s přípravou nového územního plánu.
Kdy bude územní plán konečně hotový?
Pokud vezmeme optimistickou variantu a já věřím, že tomu tak bude, nový územní plán bude hotový v druhé polovině roku 2017. Opakuji, je to optimistická varianta, nikdo se nesmí odvolat a podobně.
Souvisejí se zdržením ještě jiné věci, než jen ty, že investoři nemohou stavět?
Samozřejmě, územní plán je dokumentem propojeným s integrovaným plánem rozvoje území, strategickým plánem města, UNESCO plánem a dalšími studiemi, například dolním nádražím, tedy Tramtrail. Každý z nich má nějaký svůj termín a my se teď snažíme vyhovět všem stranám, abychom to časově skloubili. Naše snaha je maximální.
Město před několika měsíci zadalo bez soutěže studii nového dopravního terminálu Studiu Hangár, jehož spolumajitel je členem skupiny pro územní plán. Nikdo jiný by to nezvládl?
Myšlenka zadat ji Studiu Hangár vznikla v mé hlavě a jsem schopný si ji obhájit. Jde o to, že kolegové Juštík a Tůma (majitelé Studia Hangár - pozn. redakce) jsou od prvopočátku u zadávání a vzniku územního plánu. Kolega Juštík byl v porotě, když se zadávala veřejná otevřená soutěž na dolní nádraží, kolega Tůma byl předsedou pracovní skupiny pro dolní nádraží, takže jsou úzce spjatí s touto problematikou, a to celého širokého území. Zkušenosti z veřejných výběrových řízení, kdy vyhrávaly ateliéry z jiných částí republiky, nejsou dobré.
V čem?
Bohužel se ukázalo, že jim chybí vztah k městu. Berou to jen jako zakázku, jako portfolio do svých prezentací. Nechtěli jsme, aby to vyhrál – se vší úctou – někdo z Prahy, a dělal tady další zakázku, ke které nebude mít vztah. To je vidět na stávajících příkladech, rozpracovaných studiích. Pánové Juštík a Tůma mají zkušenosti a mají za sebou akce až za miliardu a půl. Věřím tomu, že to zvládnou.
Znamená to, že teď bude všechny takové zakázky v Karlových Varech dostávat Studio Hangár?
Ne, vůbec ne. Teď je na Studiu Hangár, aby předvedlo, co umí. Teď to je jejich boj, ale plně za nimi stojím. Tohle byla ojedinělá záležitost.
Jakou další velkou zakázku v Karlových Varech očekáváte kromě terminálu?
Součástí nově odevzdaného návrhu územního plánu je zhruba sedmnáct lokalit, kde doporučujeme zpracovat takzvané územní studie. Další zásadní záležitostí je samozřejmě Vřídlo. Stejně jako se stane v budoucnu středobodem obchodněsprávní části města terminál, Vřídlo zůstane středobodem lázeňské části města.
Vy jste jedním ze zastánců podoby stávající Vřídelní kolonády, v čem jsou podle vás její architektonické kvality?
Jsem protipólem názoru, že když má nyní kolonáda problémy, měla by se zbourat a nahradit litinovou replikou Fellnera a Helmera. Budova je sice postavená v 70. letech, ale prostě má svoji kvalitu. Na dobu, kdy vznikla, byly použité nejlepší materiály a technologie v celé Evropě dostupné. Nevidím důvod zbourat ji jen proto, že pochází z doby komunismu. Ať se klidně někomu nelíbí, mně se líbí a takových architektů je víc, nejenom Bursík.
Podle vás tedy patří do lázeňského centra?
Je to vývoj, stejně jako hotel Thermal, který paradoxně někteří lidé protestující proti Vřídelní kolonádě velebí a chtějí jej prohlásit národní kulturní památkou. Ty dvě budovy byly postavené ve stejné době. Já jsem se v Karlových Varech narodil a vnímám je jako součást města.
Měly by se Vary podle vás architektonicky rozvíjet?
Myslím, že se musejí rozvíjet! Pokud ustrnou, bude to jejich zánik. Věřím, že mají našlápnuto mít 60 až 65 tisíc obyvatel, a myslím, že územní plán to umožňuje. Je 21. století a je potřeba to vnímat i v architektuře. Návrhy některých architektů, kteří dělají reminiscence původní architektury, jsou podle mě cestou mimo. Mělo by být jasné, co bylo postavené na přelomu 19. a 20. století, a co ve 21. století. To je trend.
Jádro Karlových Varů určitým způsobem zakonzervuje vstup do UNESCO, kde budou prostory pro moderní architekturu?
Je otázka, jak vstup do UNESCO dopadne, každopádně bych to s tou konzervací neviděl tak zle. Je to takový bubák, protože když si dnes budu chtít například vyměnit okna (ve vnitřním lázeňském území a tzv. nárazníkové zóně = zóna UNESCO), tak nepoužiju plastová, ale dřevěná, to se nezmění. Vstup do UNESCO ještě neznamená, že není možné stavět současnou architekturu.
