Kanceláře architektury města se podle Kroppa nejprve seznamovala se situací a poté začala pracovat na aktuálních tématech i strategických záležitostech. Počet úkolů přitom stále narůstá. „Naše kancelář byla zpočátku prázdnou místností. Teď v ní působí tým čtyř lidí a kancelář začíná být plně funkční,“ říká.
Po volbách mají Karlovy Vary nové vedení. Daří se vám navázání spolupráce?
Nedaří se to ještě tak, jak bych si přál, ale pomalinku se seznamujeme. Kancelář architektury města udělala analýzu projektů, které jsou pro Karlovy Vary koncepčně a dlouhodobě důležité. Je jich opravdu hodně. Přáli bychom si, aby nové vedení formulovalo, kde jsou priority.
Když jste před rokem nastupoval coby ředitel kanceláře, řekl jste, že Karlovy Vary vnímáte jako fragmentované město. Změnil se váš pohled?
Bohužel ne, myslím si, že tato situace je dlouhodobou záležitostí. Kancelář architektury k tomu může přispět koncepčností a tím, že nastaví určité nástroje, aby se to změnilo. Když to vezmu z lokálního pohledu kanceláře, která funguje na náměstí Horákové, změnilo se to, že jsme dostali kompliment od lidí, kteří bydlí okolo. Spočívá v tom, že od doby, kdy tady působíme, se náměstí oživilo. Vnímáme to při akcích, které pořádáme pro veřejnost, jako jsou diskuze či přednášky. Například pro odbornou veřejnost jsme tady nedávno měli jednu zaměřenou na generel dopravy a plán mobility.
Kancelář architektury města
|
Co vás za ten rok nejvíce těší?
Myslím si, že je to právě ta komunikace. Domnívám se, že se nám začíná dařit a získáváme od veřejnosti pozitivní odezvu i náměty, nápady, názory. Je důležitým úkolem kanceláře, aby komunikovala záměry města, ale také byla vnímavá a z toho vyvodila další závěry.
Nové vedení radnice začalo s výměnou kremační pece, přičemž obnova krematoria byla jedním z velkých letních témat. Co je podle vás v případě krematoria nejdůležitější?
Je to nejen technologická stránka, ale také oprava obřadní síně a jejího přímého okolí. I to byl jeden z našich námětů, který jsme předložili vedení, tedy vypsat pro tento objekt architektonickou soutěž, kterou momentálně připravuje ke schválení.
Kancelář dostala také za úkol připravit soutěž na novou Vřídelní kolonádu. Jak je daleko?
Soutěž je ještě ve stádiu úvah. Myslím si, že vypsaná bude, ale momentálně nedokážu říct kdy, neboť současné vedení se rozhodlo kolonádu co nejrychleji opravit a na základě toho bude asi v blízké budoucnosti následovat další postup, tedy vypsání soutěže.
Jedním z nejnovějších rozhodnutí radnice je neotevřít kvůli technickému stavu letní kino, a to ani během filmového festivalu. Co si o tom myslíte?
Je to pro mě nová informace. Já bych letní kino nenazýval letním kinem, viděl bych ho jako přírodní amfiteátr, který má svoje opodstatnění. Dokážu si představit, že vedení, nejen to nové, je vždy konfrontováno s nějakým rozpočtem a amfiteátr musí přinášet městskému prostředí požadovanou kvalitu, což je spojené s programem. O tom bychom měli společně ještě hovořit. Hledal bych řešení v jeho využívání, nezbavoval bych se ho. Myslím, že pokud budovy neplní původní účel, není to důvod pro to bourat je, ale hledat pro ně jinou náplň. A to je i jedna z možností tohoto areálu.
Špatný stav trápí i starší budovu střední uměleckoprůmyslové školy v Rybářích. Kraj, kterému patří, stojí před otázkou, co s ní. Jak kancelář vidí osud této budovy?
Pro nás je tato budova významná a nejen ona, ale i instituce, neboť škola, která má skoro už stoletou tradici, je pro město také velmi důležitou značkou. Jestliže hovoříme o tom, abychom zde nastavili prostředí atraktivní i pro mladé lidi, tak jsou zapotřebí právě i takovéto instituce. Z tohoto hlediska by měla škola i její budova zůstat v intravilánu města. Další postup by měl ukázat, zda je možné stávající budovu využít, případně dostavět, anebo uvažovat o nové. Měla by ale zůstat na stejném místě.
Ministerstvo kultury z budovy v červenci sejmulo památkovou ochranu. Překvapilo vás to?
Ano, ale to je možná i moje nezkušenost z českým prostředím. Jestliže měla ta budova historickou hodnotu před sedmi lety, tak mě rozhodnutí překvapilo. Karlovarský kraj se ale snaží o nějaké konstruktivní řešení, které by mohlo být i ku prospěchu města.
Jedním z velkých krajských projektů je i rekonstrukce Císařských lázní, která by měla začít letos. V co by se podle vás měly proměnit?
Jsem tady ještě moc krátce na to, abych se k tomu mohl fundovaně vyjádřit. Císařské lázně jsou nejen důležitou historickou budovou, ale i důležitou budovou v celém lázeňském území. Mají památkovou hodnotu a nejlepší ochranou památek je najít pro ně správnou funkci. Jedna z diskutovaných možností je využití pro symfonický orchestr. Myslím, že je to určitě smysluplná úvaha, ale měla by být ověřená, aby měla perspektivu. Proto jsme navrhli udělat ověřovací studii. Byla by podkladem pro další rozhodování. Pokud se ukáže, že je úvaha z důvodů památkových, kapacitních, ekonomických či jakýchkoli jiných nevhodná, je potřeba hledat další využití.
Na jaké další projekty se během letošního roku ještě chystáte?
V první řadě je to koncepční práce, tedy dotáhnout strategii města, protože jestliže nevíte, kam se bude město ubírat dalších dvacet či třicet let, tak lze jen velmi těžko plánovat v souvislostech. Coby jedno ze zanedbávaných témat vnímám veřejné prostory v Karlových Varech, které jsou teď i jedním z našich úkolů a novému vedení jsme už nastínili, že chceme udělat manuál veřejných prostranství. Předcházet mu bude analýza a nastavení strategie. Připravil jsem zadání a chceme na tom spolupracovat i se zkušenou architektkou Pavlou Melkovou, která takový manuál připravila pro Prahu. Začít s touto prací chceme poté, co ji schválí vedení města.
