Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mladý rozhněvaný muž nalézá inspiraci v nudě rodného Karlovarského kraje

  10:16aktualizováno  10:16
Mladý úspěšný básník, kterého inspiruje nuda všedních dní. To je Teodor Kravál. Muž, který vydal už dvě sbírky básní. Jako jeden z mála se z hlavního města po škole vrátil do rodného Karlovarského kraje.

Básník Teodor Kravál (vpravo) na snímku se svým kolegou z umělecké skupiny Pohrabáč Lukášem Lerchem. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Co vás přivedlo z Prahy zpátky do Karlových Varů?
Těch důvodů je několik. Bylo mi jasné, že v Praze nezůstanu navěky, protože mě strašně vyčerpávala rychlost toho města. Takže první z důvodů byla potřeba vypadnout z něj. To bych ale mohl jít i do Plzně, Brna nebo nějakého jiného menšího města, které trochu žije. Ale já jsem chtěl zas zažívat tu nudu, poněvadž mě motivuje. Zdejší prostředí mě inspiruje, ať už k tvorbě nebo k organizaci kulturních akcí.

V kraji jste znám jako mladý nadějný básník. Přiblížíte mi svou tvorbu?
Mám vydané dvě sbírky, ale nepíšu jenom poezii. Je náhoda, že vyšlo zrovna tohle. Abych to přiblížil, tak se jedná o takové ironizované punkové psaní o lidech. Texty v mých knihách dohromady spoluutvářejí příběhy, v čemž se projevuje má fascinace komiksy. Brzy už nebudu mladý nadějný básník, ale jen nadějný básník, a pak už jen básník.

Co vás tedy nejvíc inspiruje, když píšete?
Městská prostředí, obecní blázni, neutěšenost a nuda. Skvělé je to třeba v Nejdku u Bílého koně. Fachmani vylezou z Witte naprosto vyčerpaní po směně, zasednou ke stolu, koukají na sebe a čekají, až si dají ta čtyři piva, aby se rozjela nějaká konverzace. Přesně takové prostředí mám rád.

Teodor Kravál

  • Vlastním jménem Tadeáš Král, je fascinován intertextualitou, od mládí chtěl tvořit komiksy. Setkal se však se zlou múzou a v afektu si zlámal všechny pastelky. Dnes mu nezbývá než vymýšlet komiksy bez obrázků. Jeho texty jsou čím dál kratší, poněvadž nedokáže udržet chvíli pozornost. Táhne mu na třicet a bydlí na Ostrově.
  • Je dvojnásobným vítězem Literární ceny Vladimíra Vokolka z let 2015 a 2016 a držitelem uznání poroty Literární soutěže Františka Halase z roku 2016. Samonákladem vydal v roce 2016 sbírku Přehnaných nadějí 43.
  • Nakladatelství spojené s literárním časopisem H_aluze mu v roce 2017 vydalo sbírku Pavilon Balast. Své texty publikoval také v Hostu, Welesu, Artiklu, Partonymě a dalších.

Jak vás zrovna na tomhle může něco inspirovat?
Představuji si příběh jednoho z nich. Bydlí sám, dělá dvanáctky, opíjí se a vrací se do postele. Zdrcující rutina řady lidí z regionů. Ale nestavím se k tomu přehnaně angažovaně, spíš to prostředí ironizuji.

Máte za sebou premiérově Samý kecy nějakejch básníků v Lokti. Co chystáte do budoucna za akce?
Pořad autorského čtení Samý kecy bude pokračovat. Určitě 15. června v Husovce a 16. listopadu v knihovně na Lidické. A za rok zase v Lokti. Možná bude mezitím ještě dvakrát, coby bytové akce v Ostrově. Všechny informace jsou na facebookové stránce Samý kecy. S Lukášem Lerchem a naší uměleckou skupinou Pohrabáč se zkusíme dostat na Chebské dvorky, kde bychom představili opět obrazy a básně. V únoru jsme vystavovali v Děčíně v Ukradené galerii. Rozšiřujeme svět mé sbírky Pavilon Balast. Máme představu udělat velkou výstavu, které bude předcházet řada dílčích akcí, které na ni budou odkazovat. Projekt se bude jmenovat Boxy.

Co v těch boxech bude?
Jde o to, že když člověk umře, přijdou k němu domů příbuzní a všechny jeho věci naházejí do krabic, protože je jim blbý vyhodit je, poněvadž představují jeho život. A tak je dají do sklepa. Jednotlivé místnosti té velké výstavy budou představovat právě tyto krabice – boxy. Vejdete do místnosti plné vzpomínek, které mohou být i zkreslené. Právě tak jsme rozvíjeli postavu Ryder z mé sbírky výstavou v Děčíně. Ryder vzpomíná na svého dědu, letce.

Vím, že kromě básní děláte i politickou satiru Ostrý lokty, jak se jim daří?
Komiksové anekdoty Ostrý lokty vzhledem ke své působnosti v Lokti, jsou pro totálně úzce specifikovanou skupinu lidí. Budu je samozřejmě dělat dál, protože mi nikdy nezáleží na tom, jestli tvořím pro pět nebo pět set lidí. Ostrý lokty budou, dokud mě budou bavit. Navíc si myslím, že alespoň polovina jednotlivých vtipů může fungovat kdekoli jinde. Na Facebooku mají Ostrý lokty 2.0 fanoušky z celého Karlovarska.

Rozšířil byste Ostrý lokty i mimo Loket?
Rád bych je rozšířil, ale musel bych sledovat celorepublikovou politiku, krajskou, loketskou a do toho další města. To zabere spoustu času. Zkusím požádat na kraji o grant. (směje se)

Jak dlouho vám trvá vymyslet a dotvořit jeden vtip?
Od nápadu, který se odvíjí od toho, co se ve městě děje, trvá samotná výroba okolo dvou hodin. Obrázky jsou dělané kombinovanou technikou, kdy kreslím fixem, pak skenuji a vymalovávám v Malování. Jedná se o velmi sofistikovanou záležitost.

Měla vaše satira od začátku konkrétní smysl, nebo byla jen zábavou?
Chtěl jsem přitáhnout pár dalších lidí k lokální politice, protože zdejší zastupitelé mnohdy nejsou pod žádným drobnohledem a nikoho to vlastně nezajímá. Přitom je tato politika ve svých důsledcích často důležitější. Když ji podávám formou krátkých vtipů, třeba se najde někdo, kdo si na základě nich dohledá více informací nebo začne politiku v regionu sledovat.

Bude něco podobného jako jsou Samé kecy? Myslím tím, že by básníky nahradili prozaici.
V rámci Samejch keců budou každopádně i prozaici. Potom ale podnázev nebude Čtení nějakejch básníků, ale Čtení nějakejch psáčů. Na svých cestách po autorských čteních v celé republice jsem jich potkal a slyšel spoustu a mým cílem je zvát ty, kteří dobře píšou, umí text dobře přečíst a osobnostně mi sedí.

Chápu to tak, že díky své tvorbě máte příležitost nahlédnout i do jiných míst a máte vhled do zákulisí organizování podobných akcí?
Rozdělil jsem si galerie, knihovny a další kulturní instituce na dva typy. První je ten, kde se třicet let po revoluci podřizovali městu – zřizovateli, které po nich chce víc a víc akcí pro co nejvíc lidí, za co nejméně peněz. Druhý typ jsou kulturní stánky, které se nepodřídily, jejich vedení si řeklo, že posune svou dramaturgii a zároveň s ní kus svých návštěvníků. Na Karlovarsku se dělá strašně moc akcí, ale často úplně zbytečně. Jakmile totiž chcete udělat nějakou řekněme alternativnější akci a přilákat na ni běžné konzumenty, potřebujete více času na to, abyste ji prodali. Když ale člověk dělá měsíčně deset akcí, na něco takového nezbývá čas. Takže se kupuje od agentur apod. Úspěšnost akcí pořád hodnotíme příliš podle návštěvnosti.

Co vás baví na tom vašem sjíždění republiky?
Potkávání lidí, kteří mají podobné zájmy, vkus, navazování přátelství, získávání kontaktů a samotné návštěvy míst, na která bych se asi bezdůvodně nikdy nevydal.

Co děláte, když nepíšete a neplánujete akce a nesjíždíte?
Vedu besedy ve školách v rámci mediální výchovy, v krajské knihovně kurz pro středoškoláky Storytelling v popkultuře a spravuji několika firmám profily na sociálních sítích. Předtím jsem pracoval v reklamě.

Co studenty na vašem kurzu nejvíc baví?
Stačí jim, že existuje. (směje se) Patnáct let se mluví o mediální výchově a jsme pořád na začátku. A bariéra mezi učiteli a studenty je větší a větší. Pokud chce učitel skutečně něco studentům předat, musí se jejich světu aspoň pokusit přiblížit a orientovat se na Facebooku, Instagramu, YouTubu a v aplikacích. Můj kurz je o reklamě, seriálech, komiksech, politice, sociálních sítích a literatuře dohromady – o popkultuře. Může přijít kdokoli každý čtvrtek v 16:30 do Krajské knihovny.



Nejčtenější

Západ Čech obsadili v srpnu 68 i Němci. Tank a hlava rudoarmějce skončily v řece

Tank v řece Ohři se stal symbolem roku 1968 v Karlových Varech.

Ještě padesát let po událostech srpna 1968 starší Karlovaráci vzpomínají, jak se pod jedním z invazních tanků T-54...

Hejtmanka Karlovarského kraje se vdala, svatební šaty si navrhla sama

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se provdala za svého...

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se ve Stanovicích provdala za Jana Mračka. Dlouholetou známost krajské...



Muž vybodoval svého bratra, vydával se za něj při silničních kontrolách

Ilustrační snímek

Velké potíže způsobil svému bratrovi muž, který se za něj vydával při silničních kontrolách. Sám sice unikl trestu za...

Muž musel spoluvězňům sloužit a dávat jídlo. Když neposlechl, zbili ho

Vazební věznice Hradec Králové

Kriminalisté stíhají dva trestance z věznice v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku, kteří šikanovali další odsouzené....

Muži obviňovali sousedku, že jim krade elektřinu, pak napadli hlídku

Ilustrační foto

Do křížku s policií se dostali otec se synem na Chebsku, když napadli policejní hlídku, která přijela prošetřit jejich...

Další z rubriky

Věž v Podhradí po staletích nabídne nezapomenutelný výhled na kraj

Podhradí, zřícenina Dolního zámku a zřícenina hradu Neuberg.

Ještě po válce stálo v Podhradí u Aše několik šlechtických sídel a žily zde dva tisíce obyvatel. Pak ale přišly roky,...

Muž onanoval na nádraží, přestal až na výzvu policejní hlídky

Ilustrační snímek

Cestující na mariánskolázeňském nádraží pohoršoval muž, který se ukájel na veřejnosti. S onanováním přestal, teprve...

Do práce s dítětem? Přibývá zaměstnavatelů, kteří zajistí hlídání

Ilustrační snímek

Stále více rodičů si může dovolit chodit do práce s dítětem. Na hlídání jejich ratolestí láká stále více zaměstnavatelů...

Najdete na iDNES.cz