Karlovarské prameny jsou výjimečné, musíme je chránit, říká geolog

  11:59
Geolog Tomáš Vylita je jedním z mála lidí, kteří poznali choulostivé podloží krajského města tak, jak jim jen současná věda dovolila. Snaží se ho chránit před nevhodnými zásahy, což může být i stavba plánovaného dopravního terminálu. Vyrůst má v prvním ochranném pásmu léčivých zdrojů.

Tomáš Vylita, geolog z Karlových Varů, kde je osmdesát jedna pramenů, z toho patnáct veřejně přístupných. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Své geologické pozici vděčí krajské město za to, co jej činí Karlovými Vary. Jde o termální prameny, mezi kterými dominuje nejznámější Vřídlo.

„Prameny jsou postvulkanického původu a sopečná činnost je jednou z příčin, proč tady máme horké prameny a plyn, který je doprovází. Karlovy Vary se nacházejí v oslabené části zemské kůry, které se podle Ohře říká oherský rift,“ popisuje karlovarský geolog Tomáš Vylita.

Jak oherský rift vypadá?
Je to struktura dlouhá téměř tisíc kilometrů, na českém území je to 300 kilometrů. Kdo byl někdy v Děčíně, Teplicích nebo Ústí nad Labem, tak ji vlastně zná, protože i tam jsou teplé vody a okolo pozůstatky vulkanické aktivity. Struktura pokračuje dál do Německa přes Chebskou pánev, kde máme proplyněné františkolázeňské prameny. Dokonce i mariánskolázeňské prameny jsou závislé na přísunu plynu, tedy CO2, který vystupuje po okrajovém zlomu oherského riftu.

Nacházejí se prameny i někde, kde bychom to vůbec nečekali?
Máme je třeba v Sokolovské pánvi, kde doprovázejí těžbu uhlí již od roku 1876. Poprvé se termální voda objevila při těžbě starší sloje Josef na šachtě Bernard u Královského Poříčí, což je asi 14 kilometrů od Karlových Varů. Termální voda je zde chemicky i geneticky podobná karlovarským vodám a doprovází těžbu jako určitý fenomén, na který musíme dávat pozor dodneška.

Tomáš Vylita

  • narodil se v Karlových Varech, kde pracuje a žije
  • vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, postgraduálně pak obor aplikovaná hydrogeologie
  • přes 10 let byl ředitelem Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád v Karlových Varech, následně působil v Referenčních laboratořích přírodních léčivých zdrojů. Po svém otci převzal rodinnou firmu, která se specializuje na hydrogeologii, inženýrskou geologii, atmogeochemii a balneotechniku. Zaměřuje se především na průzkumné a posudkové práce v ochranných pásmech minerálních vod a peloidů po celé republice i v zahraničí.
  • v roce 2001 byl spoluautorem průlomové atmogeochemické studie týkající se výstupu látek nad zlomovými poruchami do atmosféry, dále publikoval řadu prací o karlovarských vřídlovcích a o ochraně minerálních vod.
  • byl krajským zastupitelem i zastupitelem Karlových Varů

V čem jsou karlovarské prameny výjimečné oproti jiným?
Téměř vším. Svým vznikem, složením, svými účinky a tak dále. Vznikly jinak, než prameny františkolázeňské, mariánskolázeňské nebo třeba wiesbadenské. Jsou zapojeny do hlubokého oběhu vod a jsou chemicky velmi osobité. V podstatě do dneška, pokud to mám říct čestně, nevíme úplně přesně, odkud jednotlivé složky pocházejí, protože naše terma je vodou směsného typu.

Co to znamená?
Z chemického hlediska se v ní objevuje více složek, které formují její výsledné složení. Třeba chloridů je v ní přes 600 miligramů v jednom litru a jejich původ se pokouší vysvětlit několik hypotéz. Geologové se o nich takových třicet či čtyřicet let přou. Pro laika to má ten praktický význam, že se vědecké názory promítají do ochrany zdrojů minerálních vod. Pokud jsou jejich složky mělčího původu, než si dnes myslíme, měly by se prameny chránit zcela jinak, než kdyby zdroj těch látek byl hlubší. Dále je vřídelní voda směsí i z fyzikálního hlediska. Termální voda při svém výstupu k povrchu strhává z okolí zlomových poruch i složky mladší. Proto mluvíme o směsné vodě.

Živí karlovarské prameny i vody, které teď stékají z kopců?
Ano. Dešťové vody, které se dnes vsakují v Doupovských horách, Slavkovském lese a v Krušných horách, ty v uvozovkách živí Vřídlo. Jde o území zhruba 400 kilometrů čtverečních kolem Karlových Varů. Část z toho, co se zde vsákne do země, se jednou objeví ve Vřídle. Platí, že to, co se děje v okolí vývěrů pramenů v Karlových Varech, se jednou projeví v jejich režimu, množství a kvalitě. Proto existují ochranná pásma.

Jak dlouho je město má?
Jsou druhá nejstarší na světě. Máme je tu od roku 1761. Ten systém se samozřejmě měnil v průběhu věků, ale mezi lety 1966 až 1994 vznikl stávající a zatím velmi efektivní několikastupňový systém ochranných pásem. Některé činnosti jsou v nich zakázané, jiné omezené a některé doporučené. To je systém, který panuje v okolí města a samozřejmě i ve městě samotném. Musím říct, že bychom na něj měli být pyšní.

Kolik pramenů mají v současné době Karlovy Vary?
Osmdesát jedna. Těch, které jsou přístupné, je ovšem patnáct. Pramenních váz je ještě více, třeba Vřídlo jich má ve Vřídelní kolonádě pět. Zbytek zdrojů termální vody a plynu je pod a za kolonádami a také tam, kde by je lidé nečekali. Například za domy na Zámeckém vrchu, v řečišti Teplé a jinde. I tyto prameny počítáme do rodiny termálních zdrojů. Většinou je jen měříme a nevyužíváme je k léčebným kúrám, protože jsou často jen mělce zachycené nebo slouží jako rezervní a čekají na svou příležitost, kdyby se náhodou s hlavním zdrojem něco stalo. Každý léčivý zdroj je zachycený několika vrty. Skalní pramen například pěti.

Historii Karlových Varů provázely takzvané výbuchy Vřídla. Jak si s nimi lidé poradili?
Přirozenou cestou, tedy zarůstáním, kterému se pomáhalo různými prostředky. Psaná historie zná divokých průvalů přes třicet. Naši předchůdci vždy trpělivě dva nebo tři roky počkali, až si Vřídlo, které divoce vystřikovalo v řečišti Teplé, najde cestu zpět na pravý břeh řeky. Naučili pečlivě provrtávat tehdy jen mělké vřídelní vrty. Většina ostatních pramenů během průvalů Vřídla vyvěrala, ale některé jimi byly značně ovlivněny.

Může se to stát i teď?
Může. Naposledy se to stalo v roce 1974 a my jsme čekali, že problémy přijdou i v roce 1993. Díky tomu, že mezitím v roce 1982 zachytily Vřídlo hlubší vrty, průvaly naštěstí nenastaly. Ovšem významné divoké vývěry termy se objevily mezi lety 2011 a 2015 a jejich dozvuky nás trápí dodnes.

Vřídelní kolonádu v současné době radnice zachraňuje před havarijním stavem. Proč musí postupovat tak opatrně?
Vřídlo je nejen středobod lázeňského města, je také středobodem vývěrové zóny karlovarské zřídelní struktury. To znamená systému, který v poslední fázi vyvádí všechny známé prameny až na povrch. Je to tedy nejexponovanější místo z hlediska hydrogeologického i tektonického. Když „šlápnete vedle“, můžete udělat velkou škodu a ta může být nevratná.

Co by se mohlo stát?
Zase těžká předpověď. Nejde totiž jen o opravu. V historii Karlových Varů to vždy bylo tak, že když člověk něco zásadního dělal, třeba v řečišti Teplé, tak to vždycky - bohužel - bylo ovlivněno přírodními faktory. A špatně se potom analyzuje, co je tou hlavní příčinou vznikajících problémů. Rizika jsou velká a nelze předpokládat, že pokud zde postavíme budovu kopírující dnešní základy, nic se nestane. Souběh člověkem podmíněných a přírodních faktorů může být pro Vřídlo fatální. A tím myslím celou jeho strukturu. V centru samotném a v zóně, která Vřídlo obklopuje, musíme být vždy hrozně opatrní.

Byl byste tedy proti tomu, aby místo současné kolonády vznikla litinová replika Fellnera a Helmera, jak navrhuje petice?
Jsem obdivovatelem architektury Fellnera a Helmera, ale myslím si, že architektura má být, pardon za to klišé, výrazem doby. Bylo by mi trochu líto, kdybychom nemohli svým nástupcům nechat něco, co vyjadřuje naši podstatu, náš přístup ke světu, k městu. Napodobovat něco, co bylo, i když to bylo hezké, je podle mě trochu škoda.

Zachoval byste současnou budovu?
Otrubova kolonáda je vystavěná ve velmi osobitém stylu, stejně jako Thermal. Našim dětem to vadí asi méně než nám, kteří jsme zažili ještě ty starší kolonádní stavby. Jako malý kluk jsem chodil za tátou do kolonády dřevěné, provizorní, a považuji ji za vůbec nejhezčí, strašně se mi tam líbilo. Empírovou kolonádu od Josefa Esche ovšem mám za architektonicky nejpůsobivější. Už léta dělám na současné kolonádě, mám k ní osobní vztah. Ano, přiznávám, nedělá svou formou ani svým obsahem všem radost, ale reflektuje nějakou dobu. Má určitou životnost a bylo by mi trochu líto, neuváženě ji kvůli několika defektům hned demolovat.

Co navrhujete?
Podle mého názoru by se měla co nejrychleji opravit, aby mohla ještě nějakou dobu sloužit. Až bude dosluhovat, tak bychom měli udělat větší architektonickou soutěž. Stejně to dopadne tak, že půlka lidí bude naštvaná a bude říkat, že Karlovy Vary mohly udělat něco lepšího. Bude to vždy konfliktní téma, ostatně tím byly i jiné kolonádní a lázeňské stavby ve městě.

Diskutovanou stavbou je momentálně plánovaný integrovaný dopravní terminál. Ministerstvo zdravotnictví, respektive Český inspektorát lázní a zřídel se obává, že může prameny ohrozit. Co by jim mohl udělat?
Terminál by měl vyrůst v území, které patří do ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů prvního stupně, to je zcela zásadní věc. Dopravu z tohoto pásma - zvláště při konfiguraci Karlových Varů - asi nevymýtíme, rozhodně by ale neměla být masivní, koncentrovaná a neměla by nabírat na síle. První ochranné pásmo je „posvátný prostor“, který bychom měli cíleně vylepšovat, nikoli jej zatěžovat novou dopravou. Z tohoto hlediska má ministerstvo zdravotnictví naprostou pravdu.

Týká se to celého terminálu, nebo jen některé části?
Celé gró terminálu, jak jej navrhuje studie, je umístěné do prvního ochranného pásma I B. Vezměme si třeba parkovací dům na místě Správy lázeňských parků. Když se podíváme na jakoukoli mapu města a protáhnete si spojnici nejjižnějšího pramene - Štěpánky u Richmondu a Vřídla, zjistíme, že uvažovaný parkovací dům bude stát přímo v tom nejvýznamnějším zlomovém pásmu. Z tohoto hlediska je tedy umístění nových dopravních staveb, které při svém provozu mohou způsobit kontaminaci horninového prostředí včetně podzemních vod, špatné. Zkušenosti z jiných lokalit by nás měly varovat.

Kde by tedy mohl terminál z hlediska ochrany přírodních zdrojů vyrůst?
Karlovy Vary jsou skoro celé nějakým způsobem chráněné, ale určitě by měl vyrůst mimo ochranné pásmo prvního stupně. Pokud se zeptáte, jestli je vhodné třeba místo, kde leží dolní nádraží, je zde vyhlášeno ochranné pásmo nižšího stupně. A z tohoto hlediska jde o vhodnější místo.

Kde všude se ochranná pásma nacházejí?
Je to značně rozsáhlá oblast kolem vývěrového centra. Nejcitlivější je však oblast kolem Teplé, zhruba od pramene Štěpánka po soutok Teplé s Ohří, zejména ovšem ta část, kde se vyskytuje zřídelní sedimentace - tedy od divadla až k Mlýnské kolonádě. Pokud bychom porušili vřídlovce, porušíme jakousi pečeť a prameny se začnou rozptylovat do řečiště. Ochrana zdrojů, které živí již mnoho set let celé naše město, je komplikovaná, a proto i kombinovaná.

  • Nejčtenější

Jáchymovské katastrofy: město smetla povodeň a benzinka se propadla pod zem

15. března 2024

Premium Stalo se to téměř na den přesně 108 let od velkého požáru, který 31. března 1873 prakticky zničil...

Nové nádraží už slouží cestujícím, moderní objekt teď ještě doplní zeleň

18. března 2024  14:25

Navážka kvalitní zeminy, dvě desítky vzrostlých stromů, úklid a úprava povrchů. Nové vlakové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vybydlený dům hrůzy zmizí z mapy Chodova, radnice nechá objekt zdemolovat

14. března 2024  16:20

V zelenou plochu se v letošním roce změní lokalita Pod Železným dvorem v Chodově u silnice do...

Nežádoucí srbský hrdina Branković dožil v Chebu, tady se stal celebritou

18. března 2024  13:10

V dlouhém orientálním kaftanu a s vousy po kolena chodil na přelomu 17. a 18. století Srb George...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Moderní auto usnadní hasičům technické zásahy, nikdo ho už nepřeslechne

18. března 2024  16:20

Teď už hasiče z Chodova při cestě k zásahu nikdo nepřehlédne. Jejich nová automobilová cisterna na...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Stavba nové části nemocnice začne za rok, zvýší kapacitu urgentního příjmu

19. března 2024  13:35

Výstavba pavilonu G je dalším krokem v realizaci takzvaného Generelu Karlovarské krajské nemocnice...

Cenné území v lázních čekají změny, okružní křižovatka se proto posune

19. března 2024  9:40

Zklidnit dopravu a upravit nejcennější lázeňské území v centru města. A také proměnit prostor,...

Ještě se porveme, slibuje Pfeffer. Karlovarsko se ve čtvrtfinále trápí

19. března 2024  8:49

Odvracet mečbol Českých Budějovic ve čtvrtfinále play off a následný konec extraligové sezony budou...

Moderní auto usnadní hasičům technické zásahy, nikdo ho už nepřeslechne

18. března 2024  16:20

Teď už hasiče z Chodova při cestě k zásahu nikdo nepřehlédne. Jejich nová automobilová cisterna na...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...