Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měli byste slyšet, jak o nás cizinci krásně mluví, říká lektorka

  14:20aktualizováno  14:20
Když přijde v karlovarském Centru pro integraci cizinců řeč na Stalina i současnost, rusky hovořící cizinci si nostalgicky povzdychnou. Za starých časů prý bývalo dobře. Dnes to mají v mnohém doma náročnější. Přesto však by v kurzech češtiny středoškolské učitelce českého jazyka Haně Nozarové svou zemi nikdy nepohanili.

Hana Nozarová, středoškolská učitelka českého jazyka, je lektorkou češtiny v karlovarském Centru pro integraci cizinců. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Až při konverzaci mimoděk přiznají, že dávají přednost životu ve Varech i jinde v Evropě před pobytem doma. „Když přijdou na řadu konverzační okruhy, jako je obchod, zdravotnictví nebo služby, tak vidím, jak se jejich zkušenost liší,“ vysvětlila pedagožka.

Pět roků pracuje v agentuře, která v Centru pro integraci cizinců zajišťuje výuku češtiny. Zkoušku z ní musí mít ten občan cizího státu, který se chce v České republice dlouhodobě usadit. Jedná se například o pracovníky různých firem nebo o studenty. V naprosté většině je jazyková zkouška potřebná pro získání zaměstnání či založení firmy.

Proč Rusové nikdy sami neřeknou nic špatného o své vlasti a rozváže se jim jazyk až při porovnání života u nich a u nás?
Na svoji hrdost jsou citliví. Stalin je hrdina a rozpad Sovětského svazu byl největší tragédií. Žili si za komunistů dobře, asi měli spíš méně starostí o živobytí, teď ztratili jistoty a doma se těžko hledají. Domov milují, ale život je lepší jinde. Pyšně ukazují čerstvě nabyté povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu. Vidím přitom smutně závistivé pohledy okolo. Kdybych tak už měl také po starostech... Konverzace vychází z témat, která jsou ve zkušebních testech. Jsou tam i otázky z historie, kultury a umění. Prověřují se znalosti o významných osobnostech, ptáme se písemně na zvyklosti, politický systém, gastronomii a podobně. Je to pro mne zajímavé a obohacující, protože lidé při hovoru srovnávají naši realitu se svými domácími zkušenostmi. A srovnání věru dobře vychází pro naši zemi. Slyším chválu na krásnou a opečovávanou krajinu. Prý jsme tu jako na zahrádce. Líbí se jim grilovačky u domu. Je tu pořádek, dobře vyřešeno zacházení s odpadem, lidé se k sobě slušně chovají, jsou ohleduplní. Zdraví se mnohem častěji při vstupu do místnosti, do výtahu, do lázní. Všechno dobře funguje. To se dobře poslouchá, že?

Fungují podle studentů i naše úřady, které Češi tolik kritizují kvůli byrokracii?
Slýchávám, jak jsou cizinci bez problémů obslouženi na úřadech, u lékaře, na policii – doufejme bez úplatků. Ženy u nás mají ve vztahu k mužům silnější postavení než jinde. S upřímným údivem se u mých žáků setkal zákon o vypovězení násilníka z bytu. Jak by se u nich doma hodil. Zkušenosti při reklamacích v obchodech jsou bez připomínek. Vše je dobře vyřešeno v krátkých lhůtách, až na výjimky. Jinde je to horší. Cizinci se pozastavují i nad tím, jak tady lidé v masovém měřítku relaxují na cyklostezkách, řeka je v létě plná lodí, hory v zimě plné lyžařů, důchodci pěstují turistiku a vypadají čiperně a je jich venku plno. Jeden klient to vtipně komentoval: Vy toho nachodíte víc, než my nalétáme. Jiný student si pochvaloval, že se nemusí bát pustit svou ženu večer z domu a nic se jí nestane, protože je u nás bezpečno. Jak rajsky nám to zní. To by měli slyšet věční skuhralové.

Bývají i nějaké výtky?
Zajímavý byl postesk, proč nás Rusy vy Češi a potažmo Evropané nemáte rádi. Vždyť jsme vás vytáhli z bryndy v nejhorších situacích. A začali od Turků, přes Napoleona, světové války... Rádi by slyšeli trochu vděku. Moji rusky hovořící žáci se zajímají také o boje Československých legií na Sibiři, o to, co se stalo s ruským pokladem, který legie ukořistily. Prý jsme si za něj postavili první republiku. Chtějí vědět o našich jednotkách v Sovětském svazu. O letcích na Západě nevědí.

Vděčni bychom měli být i za srpnovou okupaci v roce 1968?
Srpen příliš neprožívají. Byli jsme jejich, tak co. Mladší už nad tím mávnou rukou, to bylo za komunistů.

Odkud k nám přicházejí cizinci do jazykových kurzů?
Nejsou to aktuální migranti, kteří čekají na sociální podporu. Kurzy se vztahují na takzvané neunijní cizince. Jsou až z Brazílie, Kanady, afrických zemí, Izraele i z Vietnamu a Číny. Bývají to buď ateisté, anebo vyznávají různá náboženství včetně těch východních. Češtinu mimo jiné učím pravoslavné křesťany, ateisty, muslimy s různým postavením, vzděláním a často s bohatými životními zkušenostmi. Mají odvahu znovu začínat.

Kteří cizinci vás na kurzech češtiny zaujali svými osudy?
Zajímavé je to, že se tady usazují na důchod Rusové, manželské páry. Mladí provozují aktivity po světě a staroušky usadí v Karlových Varech. Mají tady dobré společenské zázemí v silné komunitě, je tu klid a krásně a nemusí se nudit, je blízko do Německa i do Vídně... Jedna klientka se svěřovala: Naši mně řekli – bábuška, ty nemůžeš žít na stará kolena nikde jinde než v Karlových Varech. Zajímavé byly indické křesťanské jeptišky z Bombaje, které byly vyslány na misii. Našly si tady místo pro své působení jako učitelky angličtiny na Tepelsku. Byly milé, důstojně skromné, vždy pozitivní. Ony a někteří další klienti mě chodili podporovat do publika na koncerty Karlovarského pěveckého sboru, přinesli mi po koncertě květiny. Přestože jsem sboristka, mohla jsem se cítit jako hvězda. Vzpomínám na smutný příběh ženy, která se rozhodla provdat se za Čecha, ale tento krok nesplnil její očekávání a nedopadlo to dobře. Složitě pak bojovala o existenci. Pozval mě do rodiny inženýr, který stavěl v Antarktidě letiště a dovedl dobře vyprávět. Sice rusky, pokládal to za češtinu, ale bavili jsme se dobře. Někteří chodí s námi na výlety s Klubem turistů při TJ Slovan Karlovy Vary jako třeba Jelena z Archangelska. Občas odletěla na skok domů okopat jahody a vrátila se zpět toulat se po Šumavě.

Jaké mají cizinci z takzvaných neunijních zemí zkušenosti se zdravotnictvím?
No to by měli slyšet naši kritikové. Jasně že se máme srovnávat s těmi nejvyspělejšími. Ale stejně. Máme konverzaci na téma stravování. Cizinci rádi zkoumají, co je kde dobrého. Podávám kontroverzní námitku: Ale v našich nemocnicích se nevaří dobře. Cože? To byste měla vidět u nás. Babička byla v nemocnici a museli jsme jí obstarávat sami všechno – léky, prádlo, jídlo, podplácet vrátného, aby nás k ní vůbec pustil, sestru, aby jí ty léky dala, lékaře, aby si jí více hleděl.

A co vulgarismy? Když někdo pošle cizince „někam“ či mu řekne, že je „vůl“, tak se přece oslovený člověk nemůže při slovním útoku v nevědomosti jen tak usmívat.
Cizinci se učí i hovorovou češtinu, a tedy i vulgarismy, kterými je někdo na ulici může peprně otitulovat. A tyto výrazy musejí taky znát. Oslovení „ty vole“ je v každé druhé české větě a nemusí vždy znamenat urážku, že? A co třeba dívka – děvka – děvče a k tomu ruské děvočka, nevěsta a nevěstka. Našlo by se takových výrazů mnoho.

V čem je výuka češtiny pro cizince jiná, než jsme zvyklí?
Každý do školy chodil a pamatuje si trápení s vyjmenovanými slovy, pravopisem, skloňování podle vzorů, různé grafy, tabulky, přehledy... Tak to tady nejde. Studenti musí začít v reálných konverzačních situacích, které jsou promyšleně stavěny na základě určitých gramatických jevů. Například situace v restauraci a v obchodě procvičuje dobře 4. pád podstatných jmen. Je v češtině hodně frekventovaný a na něj se vážou koncovky rodů. Nešťastné bývá skloňování. To není oříšek, ale pořádný ořech. Slovanům je ovšem skloňování blízké. Zato mají potíže s významem slov. Některá se vyskytují v různých slovanských jazycích stejná, avšak v jiném významu. Když má Rus například něco úžasného, je to úplná katastrofa, když něco voní u nás, páchne to Rusovi. Rovněž slovní přízvuk není v češtině pohyblivý a prozradí okamžitě východního mluvčího. Nebo vazby sloves a tak dále.

Co je pro vás největším zadostiučiněním z práce? Květiny a bonboniéry ke Dni žen to asi nejsou...
Shledávám zajímavou věc. My, jako malý národ, jsme hleděli vždycky, abychom znali nějaký cizí jazyk, protože jsme věděli, že s češtinou díru do světa neuděláme. Měli jsme pocit, že nikoho nezajímáme, že ti druzí jsou ti správní kabrňáci. A najednou vidím, jak dobré mínění o nás mají jiní a jak se potřebují učit česky a usilují o to usadit se mezi námi. Tradovaná představa Čecha jako Švejka je dnes, myslím, vyčpělá. Však je taky sto let stará. Snad se za tu dobu změnila situace natolik, aby vygenerovala představu, se kterou bychom se rádi ztotožnili. Já vidím, že Švejk to rozhodně není. Moji klienti mě o tom přesvědčili.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Karlovarský kraj:

Volby do senátu

V Karlovarském kraji letos probíhají volby do Senátu PČR v obvodu 2 - Sokolov. Kandidují: Miroslav Balatka, Jiří Korbel, Petr Nimrichter, Renata Oulehlová, Jan Picka, Stanislav Pochman, Jan Teplík, Eva Valjentová a Josef Zickler.



Nejčtenější

Odsun, JZD a 90. léta dovedly statek ke zkáze. Zachránili ho Dvořákovi

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako...

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako zemědělská usedlost k...

K porodu otec nechtěl, nakonec u něj byl. V autě a na autobusové zastávce

Veronika Říhová a její syn Maximilián Justich, který se narodil v autě cestou...

Na autobusové zastávce u Jesenice rodila třicetiletá Veronika Říhová z Plané. Se svým třetím dítětem totiž nestihla...



KVÍZ: Rozkrájím se pro váš hlas, voliči! Poznáte kandidáty podle hesla?

Ilustrační snímek

Přes dvě stě kandidátek a kandidátů chce obsadit pouhých 27 křesel v českém Senátu. Dalo by se očekávat, že při...

Naučit děti číst a psát je rok od roku těžší, říká ředitelka školy

Miloslava Hartmannová, ředitelka Základní školy speciální a praktické v Chebu,...

Už sedm desítek let působí v sousedství kostela sv. Mikuláše tak trochu jiná škola. Její název se v průběhu let měnil,...

Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice

Ilustrační snímek

Především vyšší mzda, na kterou dosáhnou zaměstnanci v sousední zemi, a blízkost hranic. Ale také zadluženost Čechů a...

Další z rubriky

Muž hrozil v obci kdekomu, s nožem v ruce šel i na policisty

Soudce poslal muže do vazby

Kriminalisté stíhají muže, který v malé obci na Karlovarsku vyhrožoval komu mohl. S nožem v ruce například děsil hosty...

Tesařský mistr z Německa věnoval Chebu modely unikátních krovů

Tesařský mistr z německého Parksteinu Josef Hauer věnoval Chebu dva modely...

Když v Chebu začali s podrobným průzkumem dřevěných krovů na chebském historickém náměstí, netušili, že objevují...

Osud zavál fotografa z Beskyd do Krušných hor, zachycuje jejich půvab

Amatérský fotograf Vít Skotnica vyráží na kole do Krušných hor, kde zachycuje...

Fotí zajímavé snímky Krušných hor, na kole sjíždí ty nejhorší terény a mezitím objevuje zaniklé objekty nebo se vrací...

Najdete na iDNES.cz