„Navazovat bude tím, že příklady povedených rekonstrukcí a příkladné péče představíme i v Německu. Rádi bychom je tím podpořili a na druhé straně hranice ukázali, že i v Karlovarském kraji se něco dělá,“ říká jeden z organizátorů konference Jaroslav Vyčichlo.
Máte pocit, že se v posledních letech přístup zdejších lidí k památkám mění?
Ano, v posledních desetiletích, možná lze říct i posledních letech. Památek se opravuje čím dál víc.
Čím to podle vás je?
Podle mě je to tím, že lidé v devadesátých letech nejdříve mysleli na sebe. Pak na nejbližší okolí, jako byly například chodníky a podobně, a teď už se zaměřili na kulturu a památky. Je to oblast, která si na zájem musela trochu počkat.
Je tento kraj v oblasti památek něčím výjimečný?
Je to oblast bývalých Sudet, takže oproti vnitrozemí je výjimečný přetrhanými kořeny a tím, že zdejší obyvatelé nemají osobní návaznost na minulost. Vztah ke krajině a domovu si musejí postupně budovat.
Jaroslav Vyčichlo
|
Jak jsou daleko?
Jak kde a jak kteří. Ale v mnoha obcích fungují místní spolky, takže lze říct, že se to daří. I naše konference má za cíl na tohle ukázat a inspirovat tím další.
Je podle vás šance, že jednou budou mít ke zdejším památkám vztah jako předchozí obyvatelé?
Pokud se naučí žít v krajině, nebudou ji brát jen jako místo k bydlení a z něj pak jako cestu do práce, tak ano.
Kolik generací to ještě potrvá?
Těžko říct. Dnešní doba je trochu jiná. Dřív lidé v té krajině opravdu žili, měli důvod do ní chodit, a dnes nemají. Z práce jdou domů anebo do obchodního domu, jen málo jich žije ve svém okolí, pokud nepracují například v zemědělství.
Které památky jsou podle vás upozaděné, ač by si rekonstrukci opravdu zasloužily?
Největší problém mají teď památky, které nejsou, řekl bych, v českých rukách, a tak není možné jednat s majitelem. Často bývá úplně jinde, a to znemožňuje jakoukoli činnost. I kdyby se našly spolky, i kdyby obec chtěla, tak s tím nehne.
Například?
Nejohroženější památkou v tomto smyslu je zámek Luka u Verušiček, který už úplně padá. A třeba zámek Stružná s nádherným parkem. Ten je v současné době na prodej. Obec ho ale kupovat nebude. Je to větší areál a cena bude vysoká, což si obec nemůže dovolit.
Váš spolek se v posledních letech hodně věnuje obnově hřbitova a kostela v zaniklé obci Svatobor v bývalém vojenském prostoru. Co vám to dává?
Dává nám to určitě mnoho nových zkušeností a setkávání se spoustou zajímavých osobností, které se na obnovu postupně nabalují.
Kolik lidí na tom pracuje?
Kromě členů našeho spolku jsou to spousty dalších dobrovolníků.
Proč váš spolek přilákal ze všech zaniklých obcí právě Svatobor u Doupovského Hradiště?
Vznikli jsme v roce 2016 a v tom roce byl Svatobor vyčleněn z vojenského újezdu. Vytkli jsem si za cíl opravovat ty nejvíc zapomenuté památky a dostali jsme se na tamní hřbitov. Díky vstřícnosti paní Jarmily Boškové, starostky Doupovského Hradiště, jsme se mohli pustit do obnovy zdevastovaného pohřebiště a postupně jsme se přesunuli také ke zdejšímu kostelu, který je v havarijním stavu a hrozí mu zřícení. Svatobor jako takový je jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejohroženějších památek na Karlovarsku. To je asi ten hlavní důvod.
Jaký vidíte v obnově smysl?
Velký. Kostel je nejvýznamnější památkou rafinovaného barokního minimalismu v Čechách, dílo tehdejšího nejvyhledávanějšího českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Lepší ukázka už asi není. Celé místo má i velký historický význam, protože jeho počátky spadají už do konce 12. století. Navíc je unikátně zachovalé, ať už se to týká kostela s farou, hřbitova a základů školy. Má všechny hlavní rysy farní vsi, které jsou díky vojenskému újezdu bez jakéhokoli stavebního zásahu od doby, kdy odešli původní obyvatelé.
Co už se vám povedlo?
Hřbitov je celý vykácený, stavíme náhrobky, ztotožňujeme některé pohřbené lidi a máme první kontakty na jejich potomky. Snažíme se o záchranu kostela, obec zažádala o dotaci, a pokud se to povede, letos by měly začít stavební práce. Tím by měl být kostel zachráněný před zřícením, tedy se podaří to hlavní. Jinak se nám daří spolupracovat s odborníky, takže zjišťujeme další historii a mapujeme okolí.
Co byste chtěli, aby tam vzniklo?
V současné době není možný vstup do interiéru kostela. Naším cílem je opravit ho do podoby, aby se v něm mohly konat kulturní akce. Bude sloužit obci také pro pořádání svateb a podobně a zároveň bychom tam chtěli vytvořit připomínku zaniklých obcí. Tu najdou zájemci v kostele, na faře a zároveň na hřbitově, kde plánujeme reálnou připomínku osudů obyvatel.
Je o to místo zájem už nyní?
Postupně se zdvihá díky tomu, co tam děláme. Snažíme se působit i edukativně, takže pořádáme workshopy. Jeden jsme v loňském roce zaměřili na restaurování náhrobků, na základě ohlasů jsme pak uspořádali druhý na hřbitově v Želině u Kadaně. Zájem ukazuje i sbírka, ve které se na obnovu kostela, hřbitova a fary vybralo do dnešního dne 150 tisíc korun.
27. dubna 2017 |
