Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kultura umírá, varuje prezident Unie orchestrálních hudebníků

  8:32aktualizováno  8:32
Pokud se nic nezmění, bavíme se zde o skutečném umírání naší kultury, tvrdí Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR. Ta spolu s Hereckou asociací, Unií profesionálních zpěváků ČR a Odborovou asociací divadelníků ČR iniciovala kampaň nazvanou Nenechme kulturu umírat.

Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR, kritizuje nízké platy hudebníků. | foto: archiv Jiřího Dokoupila

Cílem snahy je, aby se stát i kraje více podílely na financování kulturních organizací věnujících se živému umění a spravedlivému odměňování umělců.

„Financování české živé kultury je totiž nastaveno velmi nesystémově. Zhruba 90 % kultury je závislé pouze na místních rozpočtech měst a obcí, zatímco kraje či stát tyto subjekty zřizují či významně dotují zcela výjimečně,“ konstatuje Dokoupil.

Jiří Dokoupil

  • Narodil v roce 1976 ve Vsetíně a vyrůstal v prostředí olomouckého hudebního života.
  • V roce 1998 absolvoval Janáčkovu konzervatoř, obor kontrabas.
  • Již v době studia byl členem Moravské filharmonie Olomouc, následně Janáčkovy filharmonie Ostrava.
  • V roce 2014 byl zvolen prezidentem Unie orchestrálních hudebníků ČR.
  • Jako statutární zástupce této odborové a profesní organizace se snaží o zlepšování poměrů v oblasti institucionální kultury.

Jakým způsobem s jednotlivými zástupci krajů a státu o vaší kampani jednáte?
Tyto problémy nelze řešit bez otevřeného formátu, kde si spolu mohou sednout zástupci měst, krajů i státu. V každém kraji jsme se tedy rozhodli uspořádat jednu debatu u „kulatého stolu“, která by měla daný problém otevřeně ukázat všem třem stranám a umožnit debatu nad možným řešením. Chceme také, aby ředitelé kulturních organizací měli prostor k dalšímu jednání a měli se později na co odvolat. Tady v Karlových Varech jsme se sešli v květnu letošího roku.

S jakými požadavky jste do této debaty vstupovali?
Jednali jsme hlavně o zvýšení platů umělců. Často se mluví o tom, že nejhůře placeným oborem je školství, což si myslím, že je klišé. Já se domnívám, že je to právě kultura, a to bez ohledu na oprávněnost požadavků školských odborů.

Jakých těles či souborů se tento problém týká v Karlovarském kraji?
Především Západočeského symfonického orchestru, který je momentálně v naprosto krizové situaci. Což byl i dřív - tento orchestr totiž žije v jakémsi nouzovém řešení naprosto standardně. Otevřela se i otázka Karlovarského symfonického orchestru, nicméně ten na tom není ještě zdaleka tak zle jako ten Západočeský. Což ale neznamená, že se mu daří. Nárůst platů je naprosto nezbytný pro udržení tohoto oboru. Města – a myslím, že to platí v Karlových Varech i Mariánských Lázních – dělají, co mohou a právě díky tomu systém místních orchestrů i divadel vůbec ještě funguje. Kdyby se k tomu města stavěla stejně jako kraje a stát, tak máme v České republice pouze Českou filharmonii, Národní divadlo, Národní galerii a možná pár dalších příspěvkových organizací ministerstva kultury. Jenomže, ono to dlouhodobě nepůjde řešit pouze na místní úrovni. Ministerstvo kultury je přece jakýsi garant národních identit a hodnot a nemůže se tedy stavět k 90 % profesionální kultury tak, jako že s ní nemá nic společného. Jestli necháme ten stav tak, jak je, tak se opravdu bavíme o vymírání uměleckých oborů.

A reálně už se některé subjekty v Česku ruší?
Podívejte se, jak dopadají například vícesouborová divadla. Tam se začne nejdříve tím, že se zruší jeden soubor – většinou balet či opera, a pak to pokračuje. Tam, kde to dopadne nejhůř, se zruší i činohra a z divadel se stanou stagiony (subjekt, který nakupuje už hotové, cizí inscenace, pozn. red.), jak se to stalo například tady v Karlových Varech. Takže ano.

Karlovarský kraj se v současné době na financování divadel a orchestrů nijak významně nepodílí?
Kraj sice přispívá nějakou drobnou částkou do rozpočtů těchto organizací, ale ve své podstatě ani nové krajské vedení tyto příspěvky nenavýšilo. Já vím, že Karlovarský kraj má minusový rozpočet, ale to přece neznamená, že by se měl zbavit zodpovědnosti. Mariánské Lázně jsou malé město, a přesto vynakládají na orchestr procentuálně jednu z nejvyšších částek z celé ČR. Ale to stále nestačí a situace zde je velmi krizová.

Jak přesně si vyložit tuto krizovou situaci Západočeského orchestru?
Existuje takzvaná zaručená mzda. Všichni mluví o té minimální, ale ona existuje i zaručená, a právě člen orchestru se nachází v páté platové skupině, která zaručuje minimální mzdu 16 400 hrubého. V Mariánských Lázních byli hráči ohodnoceni na úrovni minimální mzdy a po kontrole inspektorátu práce se došlo k názoru, že se zde porušuje zákon. A vyřešilo se to tak, že aby se do tohoto zákona vešli, tak hráčům byly sníženy úvazky na 0,7 – tedy tak, aby úvazek dorovnal výši peněz, kterou zde hráči reálně dostávají.

S jakými problémy se potýká Karlovarský symfonický orchestr?
V Karlových Varech se například potýkají s tím, že za nabízené peníze nejsou schopni dané místo obsadit. Tento orchestr je multižánrový – hraje muzikály, opery, symfonické i výchovné koncerty a na uchazeče jsou tedy kladeny velmi vysoké nároky. Zapotřebí je nejčastěji vysokoškolské vzdělání. A vezměte si člověka, který nejdřív studuje základní uměleckou školu, potom konzervatoř 6 let, potom případně vysokou školu, tedy studiem nástroje stráví nějakých i 20 let, pak vykoná velmi náročný konkurz do orchestru, který je těžký už z toho důvodu, že záběr orchestru je velmi široký, a dostane plat 16 400 hrubého. A co s tím pak bude v Karlových Varech dělat? Shání si k tomu tedy například nějakou hudebku nebo jinou práci. Bez druhého zaměstnání se totiž drtivá většina lidí v kultuře neuživí. A pokud se místa v orchestru neobsadí, tak ten se bude zmenšovat a zmenšovat, až nakonec zanikne.

Klesá tedy i počet zájemců o takové obory?
Ano, například i počty žáků na základních uměleckých školách. Vlivy jsou nejrůznější – nové technologie, jiné využití volného času, internet a podobně. Roli ale hraje i to, že když se takový šikovný adept dozví, jaké jsou jeho možnosti a finanční ohodnocení v tomto oboru, tak to často vzdá. V některých případech to dokonce zakáže samotný rodič. Střední školy ještě nějaké absolventy mají, ale podívejte se také na přijímací kritéria – kvalita absolventů klesá. A ti lidé potom na konkurzech jednoduše nesplní podmínky. Aby lidé mohli na daném místě obstát, musí mít v sobě i jistou míru talentu. Pokud orchestr přijme někoho, kdo na to nemá, tak sníží svou kvalitu. Častěji to orchestr raději přečká s nějakou provizorní výpomocí a dál hledá někoho, kdo to skutečně zvládne. Třeba i několik let. V tuto chvíli jde hudbu studovat vlastně jen opravdový nadšenec. Spousta lidí jde studovat úplně jiný obor, protože tu necítí perspektivu. Orchestry jsou navíc kvůli podfinancování také donuceny brát projekty, které by při trochu lepším financování nebyly nuceny brát. Muzikanti tedy musí za stejnou dobu a stejný plat odvést více práce než v minulosti, což je samozřejmě náročné nejen umělecky, ale i fyzicky a psychicky. Stejně tak mě velmi rozčilují některé argumentace, že naše orchestry jezdí do zahraničí ne proto, že jsou dobré, ale že jsou laciné. Což je lež. Naše orchestry jezdí do zahraničí, protože mají věhlas.

Souvisí s nezájmem o volné pozice také fakt, že orchestr působí v Karlovarském kraji?
I faktor dostupnosti západočeského regionu je jedním z aspektů. Nejvýznamnější centra studia hudby jsou Praha, Brno a Ostrava. Přesto i tento region má co nabídnout. Věřím, že mnoho lidí unavených z proudu velkoměsta by tento klid uvítalo.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Karlovarský kraj:

Volby do senátu

V Karlovarském kraji letos probíhají volby do Senátu PČR v obvodu 2 - Sokolov. Kandidují: Miroslav Balatka, Jiří Korbel, Petr Nimrichter, Renata Oulehlová, Jan Picka, Stanislav Pochman, Jan Teplík, Eva Valjentová a Josef Zickler.



Nejčtenější

Taxikář zachránil seniorům úspory, které měl odvézt podvodníkovi

Ilustrační snímek

Zřejmě celoživotní úspory zachránil seniorům na Sokolovsku všímavý taxikář. Toho pro peníze poslal podvodník, který se...

V Krušných horách vznikne obří areál, nabídne třicet kilometrů sjezdovek

Klínovecká sjezdovka Dámská

Obrovské zimní středisko vzniká v Krušných horách. Může za to chystané propojení skiareálu na Klínovci se sousedním...



Odsun, JZD a 90. léta dovedly statek ke zkáze. Zachránili ho Dvořákovi

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako...

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako zemědělská usedlost k...

K porodu otec nechtěl, nakonec u něj byl. V autě a na autobusové zastávce

Veronika Říhová a její syn Maximilián Justich, který se narodil v autě cestou...

Na autobusové zastávce u Jesenice rodila třicetiletá Veronika Říhová z Plané. Se svým třetím dítětem totiž nestihla...

Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice

Ilustrační snímek

Především vyšší mzda, na kterou dosáhnou zaměstnanci v sousední zemi, a blízkost hranic. Ale také zadluženost Čechů a...

Další z rubriky

Palírny a moštárny v kraji nestíhají, lidé vozí jablka, řepu i rybíz

Kdo na Moravě a ve Slezsku jen trochu může, nechává si velkou část úrody ovoce

Provozovatelé moštáren a palíren z celého Karlovarského kraje nevědí, kam dřív skočit. Přestože bylo letos extrémní...

K porodu otec nechtěl, nakonec u něj byl. V autě a na autobusové zastávce

Veronika Říhová a její syn Maximilián Justich, který se narodil v autě cestou...

Na autobusové zastávce u Jesenice rodila třicetiletá Veronika Říhová z Plané. Se svým třetím dítětem totiž nestihla...

Rychlík najel u Chebu do stáda, dvě krávy a tele nehodu nepřežily

Rychlík se na Chebsku srazil se stádem krav.

Rychlík na trati Cheb - Klášterec nad Ohří najel na Chebsku do stáda krav. Cestující vyvázli bez zranění, dvě krávy a...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz