Michal Kouřil, gynekolog karlovarského centra asistované reprodukce Pronatal SPA

Michal Kouřil, gynekolog karlovarského centra asistované reprodukce Pronatal SPA | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Někdy žena už ve dvaceti nemá dost vajíček a neví o tom, říká gynekolog

  • 2
Gynekolog z karlovarského centra asistované reprodukce Michal Kouřil klade důraz na větší informovanost žen, které si stále myslí, že i ve vyšším věku nebudou mít problém otěhotnět. „Někdy stačí jen dva roky, aby nastal zlom, kdy už se schopnost otěhotnění rapidně zhorší,“ vysvětlil.

Co dnes způsobuje nejčastěji neplodnost?
Nejčastější a nejhorší příčinou je věk. Druhou příčinou je kvalita spermií. Na třetím místě je neprůchodnost vejcovodů. Příčin je samozřejmě více, třeba problém imunologický, genetický, velmi často se vzájemně kombinují a problém tím dále narůstá. Může se klidně stát, že žena už ve dvaceti letech nemá dost vajíček a vůbec o tom neví.

Jaké jsou dnes trendy v této oblasti? Co ženy zkouší za metody, než se obrátí o pomoc na reprodukční kliniku?
Některé ženy zkouší na začátku „přírodní metody“, čaje, vitamíny, měří si basální teplotu. Očekávají, že si tímto způsobem „zlepší plodnost“, přesně vypočítají „plodné dny“, „vylepší“ vajíčka, ale každá žena má určitou zásobu, kterou nelze změnit ani nijak účinně ovlivnit, s věkem se navíc snižuje kvalita vajíček, a tím i schopnost jejich oplození. A ta když dojdou, tak nastane menopauza.

Michal Kouřil

  • V roce 2004 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Od roku 2004 do roku 2015 pracoval na gynekologicko-porodnickém oddělení Karlovarské krajské nemocnice jako sekundární lékař.
  • Od roku 2009 působí v Centru asistované reprodukce Pronatal SPA v Karlových Varech.
  • V roce 2011 získal specializovanou způsobilost - atestaci v oboru gynekologie a porodnictví.
  • Od roku 2015 rovněž pracuje v soukromé gynekologické ambulanci.
  • Koníčky: rodina, cestování, kolo, focení.

Na čem záleží způsob léčby?
Při zvažování vhodné metody léčby vždy záleží na věku, na tom, jak dlouho trvá snaha o otěhotnění a zda měla žena v minulosti nějaký zdravotní problém. Jestli už byla těhotná, potratila nebo má nějaký gynekologický problém. Velmi záleží i na psychickém stavu či rodinné situaci, záleží na tom, jak moc na otěhotnění „pospíchá“. Je to velmi individuální.

Jak se obor asistované reprodukce za posledních deset let vyvinul?
Zdokonalily se laboratorní metody embryologické laboratoře, metody genetického vyšetření embryí. Zpřesnily se vyšetřovací metody i léčebné postupy. Dnešní léky jsou účinnější a bezpečnější než v minulosti. Mnozí spatřují budoucnost ve vyloučení genetických abnormalit embrya a rutinním využití této metody. Častou příčinou potratu totiž je, že embryo není geneticky v pořádku. U starších žen se stává, že většina vajíček není kvalitních, většina embryí není „zdravých“, někdy dokonce žádné, potom nezbývá než použít vajíčka darovaná.

Jsou opravdu tak velkým problémem starší rodičky?
Věk samozřejmě hraje roli. Podstatnou. Dokonce i v průběhu těhotenství. Čím je matka starší, tím hůř ho snáší. Roste riziko problémů spojených s graviditou. Stejně tak klesá i kvalita jejích vajíček, jak jsem už zmínil. Myslím, že některé ženy roli věku podceňují.

Je možné odhadnout, kdy nastal pro ženu vhodný čas, aby otěhotněla?
Vhodný čas je samozřejmě „co nejdříve“. To se nedá takto říct, každá žena to má individuální. Spíš bych řekl, kdy je nejvyšší čas. Nikdy bez vyšetření nevíme, kdy u ní nastane kritický věk. Důležitou roli v tom hraje i gynekolog. Žel někdy se stává, že ujistí ženu, že je zdravá. Neupozorní jí, že má nejvyšší čas. Přitom by stačil odběr krve, screaningový test na AMH vyloučí rizikové ženy včas. Ženy ale často dost podceňují význam věku. Před dvaceti až třiceti lety se takové problémy s plodností neřešily. Ale dnes, když je ženě kolem pětatřiceti let, často i víc, tak už je to s plodností horší.

Kdy je tedy nejvhodnější doba k početí?
Je ideální, aby žena měla dítě do třiceti, aby se vyhnula problémům. Je doba, kdy si lidé myslí, že se dá každý problém vyřešit jednoduše. „Na všechno máme lék...“ Zase ale rozumím tomu, že není lehká doba, lidé mají mnoho starostí, nemůžou najít vhodného partnera, nemají podporu rodiny, mají časově náročnou práci.

Je tedy možné, že kdyby byly ženy lépe informované, tak by těhotenství neodkládaly?
Myslím, že ano. Možná by si jinak zorganizovaly život, jinak uvažovaly o plánování rodiny. Nevědí, že mají tento problém, a gynekolog jim to neřekne. Někdy stačí i vyšetření ultrazvukem a pak informovat ženu o tom, jak její vaječníky vypadají. Udělat krevní test. Nebo se jí opatrně zeptat, jestli výhledově neplánuje otěhotnět. Ženy si musí uvědomit, že v tomhle ohledu je příroda velmi „krutá“. Dnes je příliš mnoho žen, které těhotenství odkládá. Je to opravdu kritické.

Kdo je na tom hůř? Muži nebo ženy?
Možná ženy. Je více míst, kde může nastat problém. Aby se otěhotnělo, musí být funkční vaječníky, kvalitní vajíčka, průchodné vejcovody, děloha, která oplozené vajíčko přijme. Všechno musí bezvadně fungovat. Neexistuje způsob, jak jim vylepšit vaječníky. Vajíčka se po narození ženy již netvoří, postupně ubývají, musí si vystačit s tím, co má. Muži jsou na tom v tomto ohledu trochu lépe, spermie se tvoří stále. Ale i mladí muži ve dvaceti můžou mít vážný problém. Přesto si myslím, že nehrozí, že bychom vymřeli. (smích)

Co darované vajíčko?
Bez darovaného vajíčka mnohé ženy neotěhotní. Kvalitní darované vajíčko je vzácnost. Díky dárkyním mají některé ženy šanci na otěhotnění. Ženy však pak mají občas pocit, že dítě není jejich. Zatímco u mužů už jsme si zvykli, že se používá sperma jiného dárce, tak u žen je to jiné. Do určité míry je to stále „tabu“.

Jak je to s hormonální léčbou? Často se řeší, že je pro ženu dost nebezpečná.
Dnes je účinnější a bezpečnější než v minulosti. Hormonální léčba je základ umělého oplodnění, ale i jednodušších metod. Umožňuje nám získat vajíčka. Umožňuje ovlivnit kvalitu děložní sliznice. Určité malé riziko je spojené s každou léčbou, s každým lékem. Pokud má žena v rodině rakovinu prsu nebo vaječníků, tak vždy uvažujeme, jakou nejbezpečnější léčbu zvolit.

Jak pomáhá stát párům, které nemohou počít?
U nás jsou hrazeny tři nebo čtyři pokusy umělého oplodnění. Když nevyjdou, tak si další léčbu hradí páry. Léčba je někdy nákladná. Mnohé odradí cena a potom „ztrácí čas“. Myslím, že podpora státu by mohla a měla být větší. Některé státy by nám v tom mohly být příkladem. Hodně se hovoří o nepříznivé demografické situaci. Kdyby to ale stát myslel opravdu vážně, a chtěl, aby se rodilo víc dětí, tak by to udělal třeba jako Izrael. Tam hradí neomezený počet pokusů až do okamžiku, než se páru narodí dvě zdravé děti. Vždyť co je pro lidi důležitější a hezčí než děti?

Takže i finance hrají roli v plánování rodiny?
Když nemají finanční podporu, tak početí odkládají. Třeba jen dva roky, ale i to stačí, aby došlo ke zlomu, kdy už se schopnost otěhotnění rapidně zhorší.

Co si myslíte, že je tedy v této oblasti nejdůležitější?
Rozhodně osvěta. O problematice se málo mluví a ženy si myslí, že mají dost času. Nemají. Musí si ujasnit svoje priority v životě.

Co vás na práci nejvíc baví?
Úspěch. Zdravé a šťastné děti. Pro ženu je dítě tou nejdůležitější věcí v životě. Vše se dá koupit nebo zařídit, ale žádná žena nemá „právo na dítě“. Dítě je dar. Největší. Dítě ani štěstí si za peníze nekoupí. Ale, když se dozvím, že se ženě, které jsme pomohli, narodilo miminko, tak se nedá popsat ten pocit radosti, který člověk má.