Manažer Hroznatovy akademie v klášteře premonstrátů v Teplé Cyril Kozák.

Manažer Hroznatovy akademie v klášteře premonstrátů v Teplé Cyril Kozák. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Do kláštera premonstrátů v Teplé míří kromě řeholníků stále víc hostů

  • 0
Ještě nedávno připomínal klášter premonstrátů v Teplé ruinu. To už ale neplatí. Vrátili se sem původní majitelé a areál se začíná probouzet k životu. Stejně jako kdysi se stává tepelský klášter centrem společenského i duchovního života celé oblasti. V jeho zdech začala působit Hroznatova akademie.

Její manažer Cyril Kozák připomíná, že tamní kulturně vzdělávací centrum zřídila Kanonie premonstrátů Teplá.

Kde se vzal nápad založit Hroznatovu akademii?
Myšlenka vznikla v souvislosti s mimořádnou dotací téměř půl miliardy korun, která byla klášteru udělena z evropských fondů na obnovu zdevastovaného areálu. Díky tomu se podařilo opravit část barokního konventu a prelatury, což jsou stavby, které vznikly na přelomu 17. a 18. století. Jedna z dotačních podmínek byla, že zde vznikne kulturně vzdělávací centrum, které bude sloužit především lidem z širšího okolí.

Cyril Kozák

  • Žije v městečku Úterý.
  • Vystudoval střední výtvarnou školu a Akademii výtvarných umění v Praze.
  • Získal také pedagogické vzdělání a dva roky učil na střední škole.
  • Řadu let se živil jako výtvarník na volné noze, v čemž souběžně s prací v Teplé pokračuji i nyní.
  • V Hroznatově akademii od začátku působil jako lektor, od ledna 2017 pracuje jako její manažer.

A jaké jsou cíle akademie?
Chceme prezentovat široké veřejnosti historii místa a nabídnout zajímavé volnočasové aktivity pro všechny, kdo rádi tvoří a chtějí se naučit něco nového. Nadané mládeži, výtvarníkům a hudebníkům z regionu chceme pomoci v rozvoji. V červnu to budou dva roky, co se centrum otevřelo. Zpočátku jsme se museli věnovat především klasickému provozu, kdy jsme představovali turistům v rámci prohlídek nově opravené prostory. Teprve během následujících měsíců mohl náš tým začít vytvářet programovou náplň centra.

Co akademie nabízí?
Kromě klasických prohlídkových okruhů se tu koná celá řada tvůrčích dílen, jednorázových i pravidelných kroužků. Také vzdělávací programy pro základní i střední školy a další akce jako například koncerty a výstavy.

Jaké akce jsou nejoblíbenější?
Jednoznačně úspěšné jsou třeba pravidelné keramické kroužky, které mimochodem nevede zaměstnanec akademie, ale obětavě naše známá z blízkého městečka. Zájem byl také o kurzy počítačové gramotnosti, které jsme připravili především pro seniory, ale nejen pro ně.

Centrum ale pořádá i výukové programy. Jaký je o ně zájem?
To je moje srdeční záležitost. To, myslím, se nám opravdu daří. Jsou to takové kombinované akce, které nabízejí dětem možnost prohlídky některých historických interiérů, které souvisí s konkrétním tématem. Nabízíme programy o tom, jaký byl život umělce v barokním klášteře nebo jaká je klášterní architektura nebo spojení knižní kultury a kláštera. Děti něco načerpají při prohlídce s výkladem, který je samozřejmě uzpůsobený jejich věku, a potom to zpracovávají výtvarně, dramaticky nebo i jinak. Těch programů jsme tady měli za loňský rok možná i dvacet a pokračujeme i letos. Zájem neopadává, ohlasy ze strany dětí i učitelů jsou jednoznačně pozitivní.

Mluvil jste o tom, že náplní centra jsou i prohlídky kláštera. Co je zde možné vidět?
Základním okruhem je prohlídková trasa s názvem Život v klášteře, která se zabývá životem řeholníků v Teplé v období baroka. Není to úplně typická prohlídka, jakou známe z hradů a zámků, kdy je možné návštěvníkům prezentovat mobiliář, který se nám tu víceméně nezachoval.

Čím je prohlídka netypická?
Lektor, který návštěvníky provází, jim fundovaně představuje nejen tehdejší život bratří, ale i to, jaký význam měl klášter pro okolí v oblasti duchovní, kulturní, hospodářské i společenské. K tomu jsme přidávali další prohlídky, naposledy to bylo zpřístupnění podzemí.

Podzemí? Nemyslíte sklepení?
Ne, je to skutečné podzemí. Klášter byl založen v ohbí řeky Teplé na poměrně podmáčeném pozemku a v období přestavby se potřeba nějakým způsobem inženýrsky stavbu zajistit proti vlhkosti ještě vyostřila. Vznikl zde poměrně složitý systém podzemních štol, které kromě toho, že odvádějí vodu od základů, fungují jako kanalizace a v minulosti i přiváděly vodu do některých hospodářských provozů kláštera. Prohlídka objasňuje, jakým způsobem vlastně celé to vodní hospodářství fungovalo, jaký byl smysl a význam systému pro celou budovu.

Je prohlídka v podzemí náročná? Mohou do štol například děti?
Určitá úskalí tam jsou. Prohlídku nedoporučujeme pro osoby, které mají problém se zdoláváním strmých schodů nebo se necítí dobře v uzavřených prostorách. Není vhodná ani pro příliš malé děti. Jistou věcí, která odrazuje návštěvníky je možná i to, že na lampách osvětlení se rádi usazují ve velkém počtu pavouci. Lidé, kteří trpí fóbií, tak někdy odmítnou sestoupit dolů. Nicméně byla zpřístupněna pouze část podzemí. Návštěvníky pokud možno nevodíme do míst, kde by ta průchozí výška už byla nepříjemná. Speciálně pro děti pak máme ve sklepení kláštera připravenou hru na archeology. Řeší, jak se dostanou k tomu, co má být symbolem klášterního pokladu.

Nabízíte i speciální prohlídky?
Ano, například už zmíněné monastýrování, noční prohlídky, prohlídky adventní i letní. Někdy návštěvníky pustíme volně do objektu, kdy nechodí s průvodcem, avšak řeší zajímavý kvíz, hledají v sálech nějaké stopy, řeší tajenku a plní úkol. Chystáme i prohlídku věnovanou architektuře kláštera.

Řada historických objektů se chlubí strašidlem. Co Teplá?
Strašidlům se v klášterech příliš nedaří. Oni bratři za ta staletí kláštery natolik promodlili, že to jakoukoli duchovní konkurenci odsunulo stranou. My jsme se na to ptali a ani historické záznamy, že by se tady něco v minulosti dělo, neexistují. Ale máme tam zvířátka. V podzemí běhají myši, zalétávají tam netopýři, trošku zápasíme s kunami. A pak jsou tu ti pavouci.

Co chystáte do budoucna?
Jedna z největších novinek, o kterou se chceme letos pokusit, je open air festival. Okolo konventu. S myšlenkou přišel mariánskolázeňský fotograf Aleš Rejl, jeden ze spoluorganizátorů festivalu Chebské dvorky. V průběhu tří dnů by na travnatých plochách okolo konventu vystavovali svá díla umělci a řemeslníci. Přes den a ve večerních hodinách program doplní nejrůznější kulturní akce, divadlo, koncerty, promítání filmů, semináře. Festival tu bude probíhat v červnu od čtvrtka 22. do soboty 24. Také chceme pokračovat v tom, co jsme začali, a rozvíjet to, co jsme si zkusili už loni. Máme v plánu pořádat koncerty vážné hudby v takzvaném modrém sále, který je nesmírně atraktivní a s vynikající akustikou.

Prý chystáte i školní, takzvané výchovné koncerty?
Domluvili jsme se s vynikajícím violoncellistou Petrem Nouzovským. To je jednak špičkový muzikant, ale především nesmírně komunikativní a vtipný člověk. První koncert se uskuteční už v červnu.

Odkud k vám lidé přicházejí?
Většinou jsou z Karlovarského kraje, ale někteří návštěvníci přijíždějí z Plzně nebo Prahy. My jsme na hranicích s Plzeňským krajem a právě tam, do tohoto kraje, bychom rádi víc pronikli. Myslím si, že tam o nás ještě nevědí tolik, kolik bychom si přáli.