Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nadšený mineralog najezdil po Česku kvůli kamenům už tisíce kilometrů

  15:01aktualizováno  15:01
Jedním z těch, kterým učaroval svět nerostů, je Karlovarák Petr Kurimský. A má se čím pochlubit. Jako velký nadšenec minerály nejen sbírá, ale také fotografuje.

Kvůli snímkům kamenných objektů všeho druhu najezdil amatérský mineralog Petr Kurimský už tisíce kilometrů. Výsledky svého snažení nyní prezentuje na výstavě v drahovické knihovně. | foto: Petr Kozohorský, 5plus2.cz

Právě fotografie Petra Kurimského, pořízené na cestách po vlastech českých, jsou k vidění v pobočce Krajské knihovny, v Lidické ulici v Drahovicích.

Když se podívám na vaše fotografie, vidím na nich objekty z celé republiky. Kolik kilometrů jste kvůli nim najezdil?
Spočítané to nemám, ale bude jich hodně. Řádově tisíce. I proto, že jsem se na hodně míst vracel.

Petr Kurimský

  • Narodil se v roce 1968.
  • Je vyučeným nástrojařem, absolvoval strojní průmyslovku.
  • Mineralogii a fotografování se věnuje od čtrnácti let.

Máte nějaké oblíbené místo, kam se rád vracíte?
Jsou to menhiry v oblasti Českého středohoří a Kounovské kamenné řady. Je to směrem na Prahu za Hořesedly. Kamenné řady jsou dodnes nevysvětleným fenoménem. Dnes se mluví o jakémsi pravěkém kalendáři.

O Krušných horách se říká, že jsou pro mineralogy rájem. Stál za vaším hobby i fakt, že jste vyrůstal v tomto prostředí?
Určitě. Na výstavě je fotografie Vlčích jam u Horní Blatné a pak jedna ze Slavkovského lesa, lom Huber, který je Mekkou mineralogů.

Vy ale nejste vystudovaný geolog. Jak jste se k mineralogii dostal?
Nejsem vystudovaný. K mineralogii jsem se dostal tak, že jsem před lety žil v Tašovicích. Mimochodem je na výstavě jedna fotografie i z Tašovic. Skála s nápisem, který je reklamou na německou hospodu. Ten nápis je tam dodnes. Zatímco ostatní kluci se v době mého mládí honili za míčem, já vycházel z domova, abych prozkoumal místa nedaleko bydliště. A už tenkrát jsem se snažil místa pochopit, přemýšlel jsem o nich. A nad skálou, na které je dodnes onen nápis, je hradiště a kousek dál směrem na Hory je kopec, který Tašovičáci znají pod názvem Sopka. A tam to všechno začalo. Bral jsem si domů vše, co jsem našel. Zpočátku nepodstatné věci – kousky čediče, žuly a dalších běžných nerostů. Ale později jsem i na tom kousku čediče dokázal najít úlomky skelných opálů, který se na Sopce najít dá. V další fázi mého zájmu o minerály jsem se seznámil s geologem Janem Pěčkem. Chodil jsem do mineralogického kroužku a později jsem s partou kamarádů vyrážel objíždět lokality. To jsme měli vždy spojené s čundrem.

Z výstavy je jasně patrné, že kromě mineralogie je vaším velkým koníčkem i fotografování. Jak se to doplňuje?
Focení jsem měl už od začátku s mineralogií spojené. Místa pro mě byla tak fascinující, že jsem je chtěl nějakým způsobem zaznamenat. Později, a nedokážu vysvětlit proč, mě fotografování přestalo bavit. Vrátil jsem se k němu až v době, kdy mi bylo třicet. Koupil jsem si slušný foťák a začal zase fotit oblíbená místa. Dnes jsem v situaci, že na lokality jezdím bez kladívka čistě s foťákem v ruce.

Ve fotografování jste zastáncem staré školy. Stále fotíte na negativ?
Digitál používám pouze jako záznam.

Fotografie si i sám vyvoláváte, což už dnes není vůbec běžné. Proč?
Dělám si sám celý proces. Negativní i pozitivní. Je to výborné. Digitál je pro mě velice jednoduchý. Uděláte z něj krásnou fotku, kterou vám na kvalitním přístroji dokážou v laboratoři i vytisknout na papír. Ale to není moje cesta. Mám rád fotografie i s nedokonalostmi. Přesně tak jako kameny. A má obliba v klasické fotografii pramení i z toho, že mohu ovlivnit její konečnou podobu. To sice jde i u digitálu, ale tam je to elektronický proces. S negativní fotkou si můžete pohrát trochu jinak. Třeba vyfiltrovat něco, co jinak není okem vidět. Třeba strukturu kamene dokážu vyrastrovat tak, že z něj doslova vystupuje. A lidé si díky tomu všimnou i toho, co na objektu jinak běžným pohledem vidět není. I proto jsou na výstavě spíš fotky detailů než celků.

Máte nějaký svůj oblíbený objekt fotografování?
Jak už jsem řekl, rád jezdím do Českého středohoří. Ale to nemám za barákem. Blízko mám už zmiňovaný lom Huber u Krásna. Tam jezdím jak s foťákem, tak s kladívkem. Navíc je to místo, kam pořád jezdí lidé. Dokážu tam potkat spoustu známých a strávit tam krásný víkend.

Skupina nadšenců do mineralogie a fotografování asi nebude úplně nejpočetnější, že?
Lidí, kteří fotí minerály, bude v republice víc. Zabývají se tím vědci, kteří dělají například zvětšeniny pod mikroskopem. Ale co se týká pohledů na lokality, struktury různých vrstev a podobně, takových je nás opravdu málo. Pro mnoho lidí je to totiž velice nezajímavé. Prostě šutry. A já chtěl ukázat, že i kameny mají své příběhy. Myslím si, že je dobré, aby člověk věděl o zemi, kde žije, i o trochu víc. Nejenom po tom chodit a říkat, jak je to hezké. Ale vědět, že se tam něco odehrávalo, že krajina prošla složitým geologickým procesem, sopečnou činností. A pak přichází historie hornictví. A lom, to je otevřená paměť krajiny. Proto se také výstava jmenuje Paměť kamenů v české krajině.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Karlovarský kraj:

Volby do senátu

V Karlovarském kraji letos probíhají volby do Senátu PČR v obvodu 2 - Sokolov. Kandidují: Miroslav Balatka, Jiří Korbel, Petr Nimrichter, Renata Oulehlová, Jan Picka, Stanislav Pochman, Jan Teplík, Eva Valjentová a Josef Zickler.



Nejčtenější

Odsun, JZD a 90. léta dovedly statek ke zkáze. Zachránili ho Dvořákovi

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako...

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako zemědělská usedlost k...

K porodu otec nechtěl, nakonec u něj byl. V autě a na autobusové zastávce

Veronika Říhová a její syn Maximilián Justich, který se narodil v autě cestou...

Na autobusové zastávce u Jesenice rodila třicetiletá Veronika Říhová z Plané. Se svým třetím dítětem totiž nestihla...



KVÍZ: Rozkrájím se pro váš hlas, voliči! Poznáte kandidáty podle hesla?

Ilustrační snímek

Přes dvě stě kandidátek a kandidátů chce obsadit pouhých 27 křesel v českém Senátu. Dalo by se očekávat, že při...

Naučit děti číst a psát je rok od roku těžší, říká ředitelka školy

Miloslava Hartmannová, ředitelka Základní školy speciální a praktické v Chebu,...

Už sedm desítek let působí v sousedství kostela sv. Mikuláše tak trochu jiná škola. Její název se v průběhu let měnil,...

Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice

Ilustrační snímek

Především vyšší mzda, na kterou dosáhnou zaměstnanci v sousední zemi, a blízkost hranic. Ale také zadluženost Čechů a...

Další z rubriky

Muži se hádali o sbírku známek, jeden vzal druhého mačetou po hlavě

Mačeta patří k častým zbraním lupičů a násilníků. Ilustrační foto.

Mačetou se rozhodl řešit spory muž na Chebsku. Zbraní zaútočil na cizince, kterého vinil ze ztráty alba poštovních...

Na trati u Dalovic, kde se na jaře sesunul svah, je opět omezený provoz

Po opravě byl 6. srpna 2018 obnoven provoz osobních vlaků na trati mezi...

Krokem musí od úterý jezdit vlaky na trati mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem v úseku mezi stanicemi Hájek a...

VIDEO: Trio chytrých laviček dobije mobil i čtečky a připojí k internetu

Chytrá lavička na náměstí Milady Horákové v Karlových Varech

V centru Karlových Varů se objevily tři chytré lavičky, které do svého okolí vysílají wi-fi signál s vysokorychlostním...

Najdete na iDNES.cz