Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hypnóza pomáhá uzdravovat i odhalit zločince, říká specialista

  8:02aktualizováno  8:02
Rozhoupané kapesní hodinky a do toho monotónní hlas, který říká něco ve smyslu „Víčka se ti klíží, jsi unavený. Až napočítám do deseti, budeš spát!“ Tak si většina z lidí představuje hypnotizéra. Pro docenta Stanislava Nečase to ale neplatí.

Stanislav Nečas vede na Vysoké škole Karlovy Vary oddělení forenzních disciplín katedry trestního práva, kriminalistiky a forenzních disciplín. | foto: Petr Kozohorský, 5plus2.cz

Muž, který na Vysoké škole Karlovy Vary vede oddělení forenzních disciplín katedry trestního práva, kriminalistiky a forenzních disciplín, patří mezi lidi, kteří dokážou navodit hypnotický spánek. A výše zmíněná představa není až tak vzdálená realitě.

„Důležité je zaujmout dva základní smysly člověka. Zrak a sluch,“ vysvětluje psycholog Stanislav Nečas. Hypnóza je ovšem jen malou částí jeho práce.

Celá republika teď žije nedávnými událostmi z Uherského Brodu. Dalo se podle vašeho názoru několikanásobné vraždě zabránit? Nebo přesněji řečeno předpovědět, jak se pachatel zachová?
K tomu je těžko se z mého pohledu odborně psychologicky vyjádřit. Nevím víc než to, co vysílala televize a psaly noviny. Zprávy naznačují, že pachatel byl psychopat. Vycházím z informací ze dne 25. 2. 2015. Psychopatie je krajní varianta v mezích normy. Není to nemoc, projevy se nedají léčit. Psychopatických projevů bychom napočítali 30, možná 35. Některé jsou naprosto neškodné, jiné mají charakter významné společenské nebezpečnosti. Psychopatie je skutečně závažný problém. Nejen u nás, ale v celém světě. Je to porucha osobnosti, její disharmonie. A od „pohledu“ se nedá poznat. To, bohužel zpravidla až podle činů.

Vy ve své praxi psychologa používáte hypnózu. Jak dlouho?
Hypnózu využívám nějakých 35 let. Učili nás ji na vysoké škole. Na to byl celý semestr. Někomu z kolegů studentů to šlo, jinému ne. Já mám tu výhodu, že mně se to daří.

doc. PhDr. Stanislav Nečas, CSc.

Absolvent Filozofické fakulty UJEP v Brně, obor psychologie (1974), kandidát psychologických věd (1984), habilitace v oboru bezpečnostní vědy (2001).

Pracuje po celou dobu praxe v oblastech aplikované psychologie, ve státním sektoru v rámci vězeňství a ministerstva vnitra (penitenciární psycholog, vysokoškolský učitel, sekretariát náměstka federálního ministra vnitra), dále jako klinický psycholog v nemocnici Na Bulovce.

Věnoval se bezpečnostní problematice v bankovním domě.

Od roku 2001 působí v soukromém vysokém školství - Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha 8, kde založil a garantoval studijní obor Bezpečnostní management.

Od r. 2011 působí na Vysoké škole Karlovy Vary na pozici prorektora, od září 2014 též na Vysoké škole finanční a správní, na katedře práva - Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín.

Soustředí se na oblast forenzní psychologie a management bezpečnosti a rizik, zabývá se i uplatněním hypnózy v kriminalistice.

Můžete ve stručnosti vysvětlit, jak funguje?
Jde o jednu z metod ovlivňování lidské psychiky. Úzce souvisí se dvěma specifickými vlastnostmi lidské psychiky, a sice sugestibilitou a hypnatibilitou. Sugestibilita představuje schopnost psychiky jednotlivce reagovat na sugesce, přičemž sugescí je určitý podnět. Tím může být myšlenka, gesto, tvrzení a podobně. Podnět působí na jedince, aniž by podléhal kritice či logickému zpracování. Hypnatibilitou rozumíme schopnost lidské psychiky přijímat sugesce na základě raportu, tedy vztahu mezi hypnotizérem a hypnotizovaným. Je to schopnost dostat se do hypnotického stavu.

Co se v hypnotickém spánku děje v hlavě hypnotizovaného?
Ačkoliv je hypnóza vědecky uznávaná, její pravá podstata není dodnes zcela známa. Setkáváme se s různými vědeckými pojetími, například s názorem, že hypnóza stimuluje mozek k uvolnění chemických látek enkefalinů a endorfinů, které dokážou měnit náladu, vnímání bolesti a další fyzické příznaky člověka. Rozšířený je rovněž názor, že během hypnózy „přejímá velení“ pravá polovina mozku, která obecně souvisí s emocionálnějším myšlením. Je to například názor profesora Gruzellera z Charing Medical School v Londýně.

Kde všude se dá hypnóza využít?
Její použití je široké. Pracoval jsem v Ústavu plicních nemocí ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Tam jsme hypnózu využívali k uzdravování pacientů. Například při vyšetření nemohli lékaři pacientovi provést bronchoskopii, tedy vyšetření plic. Z mnoha důvodů. Psychický blok nebo třeba vysoký dávivý reflex. Takže jsme pacienta uvedli do hypnózy, lékaři mu aplikovali potřebná anestetika, a pak vyšetření bylo úspěšné.

Dá se použít třeba v kriminalistice?
Občas mě policie osloví. Vzpomínám si na případ z loňského roku. Brutální loupežné přepadení. Paní si nemohla vzpomenout na podrobnosti čtyřhodinového přepadení. Měla po něm paměťový mozkový blok, což není divu. V hypnóze jsme se snažili posílit paměťovou stopu. Při dalším sezení s vyšetřovatelem dokázala říct daleko více informací o činu.

Předpokládám, že už v bdělém stavu. Co výpověď v hypnotickém spánku?
Ne, to nelze z právních důvodů. Hypnóza není pro policii ani soud důkazní prostředek. Jenom pomocný.

Je pravda, že člověk nedokáže v hypnotickém spánku lhát? Že byste třeba dokázal pachatele přesvědčit, aby řekl „Já to byl!“
Ne, není. Pracoval jsem jako soudní znalec v oboru psychologie a tuto zkušenost nemám. A z odborného psychologického hlediska mi vychází, že nikoliv. Hypnóza je stav částečného spánku mozku. A člověk v něm nemá možnost vytvářet nové myšlenkové operace.

Stalo se vám, že jste někoho nedokázal zhypnotizovat?
Stalo. Ne často, ale stalo. Je to dané mírou sugestibility člověka. A svou roli také hraje situace. Je to dané také motivací. Když pracujete jako klinický psycholog v nemocnici, kde chodíte v bílém plášti, a přijde za vámi člověk se žádostí o pomoc, je to jiné, než když třeba ukazuji hypnózu v rámci výuky forenzní psychologie. Tam je 15 až 20 studentů a vy chcete demonstrovat hypnózu. A člověk to nepřijme. Pokud není motivace, tak nemám naději.

Vzpomenete si na nějakou vyslovenou kuriozitu?
Hypnóza, respektive fascinační hypnóza, což je jednoduchá forma uvedení do hypnotického spánku, která je k vidění například v cirkuse, se dá použít i k trestné činnosti. Pracoval jsem sedm let na bezpečnostním odboru jednoho z českých bankovních domů. V jedné z poboček se stal případ, kdy na pobočku přišel muž oblečený celý v černém k přepážce. Tehdy ještě nebyly bezpečnostní kamery. A na ženu za pultem použil takzvaného hypnotizačního šneka. Otevřel desky, ve kterých měl obrázek, pomocí kterého ji uvedl do hypnotického transu. A rozkázal jí přinést 80 tisíc korun. A paní šla, z trezoru vytáhla peníze a zloději je předala. Jenomže si to nepamatovala! A když odpoledne dělali soupisku, chybělo právě 80 tisíc. Byla to žena, která pro banku pracovala dlouhou dobu, a nikdy jí žádné peníze nechyběly. Neměla důvod krást 80 tisíc. Tehdy jsme po jejím souhlasu provedli s paní hypnózu. A ona si v ní vzpomněla na někoho v černém kabátě, že jí něco ukázal a že mu dala peníze. Jen pár dní nato se ta paní bavila se sousedkou, která se jí ptala, jestli byla s dětmi v cirkuse. Že tam prý vystupuje hypnotizér. Vysoký, celý v černém. A už jsme ho měli.

Může se hypnotizérem stát kdokoliv?
To já nevím. Myslím, že ne, ale nevím to s jistotou. Chce to vzdělání, průpravu a postupně získávat zkušenosti.

Nakolik je hypnotizér schopný ovlivnit jednání člověka v bdělém stavu?
Dost. Není na to ale měřítko. Existuje takzvaná posthypnotická sugesce. Vy dáte člověku v hypnotickém spánku pokyn. Například, že až se probudí, zvedne se z křesla, půjde k tabuli a napíše na ni své telefonní číslo. A že to udělá zeleným fixem. A on to ve většině případů skutečně udělá.

Můžete člověku vsugerovat i něco, co by mu bylo za normálních okolností v bdělém stavu proti mysli?
Ano.

Takže se dá chování člověka ovlivnit i pozitivně. Příklad: jsem kuřák, který se chce tohoto nešvaru zbavit. Tabletky a náplasti nepomáhají, ale na to odložit krabičku a už si nikdy nezapálit nemám dost pevnou vůli. Dokážete mi pomoci?
Dokážu. Dokonce jsem vedl v Ústavu plicních nemocí protikuřáckou poradnu. Ale je potřeba pozitivní přístup druhé strany. To znamená, vašimi slovy, pevnou vůli, motivaci a spolupráci. Bez té to nejde.

Říká se, že člověk ví o vesmíru pomalu více než o vlastním mozku. Podle některých studií jej využíváme pouze z devíti procent. Dokážete si představit, co by bylo, kdybychom dokázali využít třeba 25 procent naší mozkové kapacity?
To nedokážeme odhadnout. Záleží na spoustě faktorů. To není jen o jednom mozku nebo o mozcích chytřejších lidí. To je o celém lidstvu. O celé civilizaci.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchod do štoly v sopce Komorní hůrka.
Lidé se podívají do podzemní chodby, která vede do nitra proslulé sopky

Odborníci i nadšenci, kteří se zajímají o zemětřesení na západě Čech a vulkán Komorní hůrka, se v pátek setkají ve Františkových Lázních. V sále tamního...  celý článek

Karlovarské Císařské lázně.
Začala sbírka na obnovu lázní, přispívat lze do kasiček i na účet

První zájemci už mohou přispívat do veřejné sbírky na opravu Císařských lázní, kterou před časem vyhlásil Karlovarský kraj. Sbírka se uskuteční prostřednictvím...  celý článek

Bosenský výrobce minerálek okopiroval českou reklamu.
Bosenský prodejce minerálky okopíroval reklamu na mattonku s vodními šaty

Právní kroky chystají Karlovarské minerální vody vůči bosenské pivovarnické společnosti Sarajevska pivara. Důvodem je reklama na minerální vodu Lejla, která se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.