Jak dlouho se v republice sledují počty zimujících netopýrů?
Každoroční zimní monitoring netopýrů probíhá v některých částech České republiky už od 50. let minulého století. Konkrétně v západních Čechách pak od poloviny 90. let.
Proč právě netopýři?
Pochopitelně se u nás nesledují pouze netopýři. Podrobně je u nás mapován a dlouhodobě monitorován výskyt většiny ostatních skupin našich živočichů i rostlin. Kromě samotné ochrany přírody je to jedno z několika hlavních poslání Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, pod kterou patří i Správa CHKO Slavkovský les. Tito savci jsou ale jednou z nejsložitějších skupin na výzkum. Většinou jsou to noční tvorové se skrytým způsobem života a jejich sledování je proto časově velmi náročné. Díky zimnímu spánku a díky tomu, že netopýři často zimují i na místech pro nás lidi poměrně dobře přístupných, lze však poměrně snadno získat značný objem velmi cenných terénních poznatků.
To jsou ti malí letci tak zajímaví?
Netopýři mají mezi našimi savci zvláštní postavení. Ač jsou velmi malí, dožívají se vysokého věku. Některé druhy až 40 let. Samice netopýrů rodí obvykle pouze jediné mládě jednou ročně. Některé druhy mívají dvojčata. Nutno ale také zmínit, že netopýři a jejich neobvyklý způsob života mají zkrátka pro velkou část přírodovědců zvláštní kouzlo. U nás je toho důkazem existence velmi činorodé České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON), jejímiž členy jsou nejen přední světoví odborníci, ale i množství amatérských aktivních zájemců.
S čím se populace těchto zvířat musejí potýkat?
Například s úbytkem přirozených úkrytů v naší přírodě, třeba řada starých netopýrů si proto našla náhradní úkryty v lidských stavbách. A to s sebou často nese problémy. Obzvláště zranitelné jsou takzvané mateřské kolonie, tedy hromadná uskupení samic s mláďaty, která můžeme najít na půdách či v jiných úkrytech v lidských stavbách. A nevhodně načasovaná rekonstrukce třeba střechy na kostele, na jehož půdě se netopýří kolonie vyskytuje, tak může snadno způsobit zásadní úbytek druhu na území o rozloze celého okresu. Velmi zranitelní jsou ale i během zimování. Netopýři probuzení ze zimního spánku přeletem na jiné zimoviště ztrácejí velké množství energie, které jim může na konci zimy chybět a pak hynou hlady. Z tohoto důvodu je omezen přístup do některých našich nejvýznamnějších netopýřích zimovišť, například do dolu Jeroným ve Slavkovském lese nebo do dolů Mauritius a Johannes v Krušných horách.
Netopýři se dokážou chladným měsícům roku dokonale přizpůsobit. Co jim umožňuje přečkat zimu?
V průběhu léta a podzimu si dělají tukové zásoby. Jakmile na podzim přestane být dostupná jejich potrava, kterou je hlavně létající hmyz, zaletí na svá zimoviště a snižují spotřebu své energie na minimum. Stonásobně. V průběhu zimování se netopýři nadechnou jen několikrát za minutu a podobně pomalu jim tepe i srdce.
Kolik zimovišť máme v kraji?
V současné době sledujeme na území Karlovarského kraje kolem dvou stovek netopýřích zimovišť - převážně starých sklepů, štol a dalších podzemních prostor, kde netopýři nacházejí vhodné podmínky k přečkání zimy v hlubokém spánku. Dlouhodobě nejpočetnějším zimovištěm netopýrů v kraji je komplex starých důlních děl v Krušných horách a ve Slavkovském lese, významným zimovištěm jsou také stará sklepení ve Valči v Doupovských horách.
Jsou významná zimoviště také někde v nejbližším okolí? Například v Německu?
Oblastí s velkým počtem krasových jeskyní, kde zimují netopýři, je například vápencová oblast Franknjura v Bavorsku, asi 60 kilometrů od státních hranic. Tu dobře znají čeští horolezci, ale je to velmi zajímavý tip na výlet třeba i pro rodiny s dětmi.
Kolik druhů netopýrů u nás v kraji přečkává „hladové“ měsíce?
Na zimovištích v Karlovarském kraji jsme doposud zjistili sedmnáct druhů netopýrů. Z hlediska druhového složení je nejvýznamnějším objevem posledních let nález vzácného netopýra pobřežního a také netopýra brvitého, který se k nám v poslední době šíří směrem od jihovýchodu.
Dá se spočítat, jak dlouhé jsou vaše každoroční cesty za netopýry?
V autě to jsou stovky kilometrů. Protože se většina lokalit u nás dlouhodobě sčítá na přelomu ledna a února, jsme schopni se v tuto dobu na řadu z nich dostat pouze na běžkách nebo na sněžnicích, to budou řádově desítky kilometrů. Mezi „nejvydřenější data“ tradičně patří výsledky sčítání ze zimovišť v Krušných horách, kde jsme si obzvláště letos dosyta užili bohaté sněhové nadílky. Možná by ale bylo zajímavé spočítat i samotnou délku podzemních tras, které často prolézáme po čtyřech nebo se i plazíme po břiše či po zádech. (smích)
Je takový výzkum náročný i jinak?
Vyhodnocení podrobnějších trendů v početnostech netopýrů vyžaduje komplexní analýzu velkého množství dat za co nejdelší časové období. Pouze pak je možné odfiltrovat například výkyvy v průběhu počasí během jednotlivých zim. Chladný průběh letošního ledna měl například na zimovištích za následek relativně vysoké počty chladnomilného netopýra černého, který během mírných zim dokáže zimovat i ve skalních štěrbinách, kde jej nejsme schopni sledovat.
Přinesl dosavadní výzkum netopýrů nějakou zásadní informaci?
V polovině 20. století došlo k významnému úbytku netopýrů kvůli zavedení chemických látek v zemědělství. Přípravky používané k hubení hmyzích škůdců způsobily významný úbytek netopýrů. Jedovaté látky se dostávaly z hmyzu, jímž se netopýři živí, do těl netopýrů a způsobovaly buď přímé uhynutí těchto savců, nebo jejich neplodnost. V posledních desetiletích ale netopýrů opět přibývá. Dlouhodobý nárůst je nápadný například u netopýra velkého nebo netopýra černého. Naopak mírný, ale setrvalý úbytek pozorujeme u netopýra dlouhouchého. Nálezy kroužkovaných jedinců nám pak ukazují na migrační schopnosti těchto zvířat, mezinárodní význam některých našich lokalit nebo dokládají i dlouhověkost netopýrů.
Přírodovědci počítali zimující netopýry v dole Jeroným
2. února 2019 |
