Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Architekt: Vary mají potenciál být přívětivým městem pro život i hosty

  15:42aktualizováno  15:42
Když v roce 1983 opouštěl Petr Kropp Československo, nevěděl, zda bude mít někdy šanci vrátit se zpátky. Po sedmi letech se ale otevřely hranice, a tak mohl Česko navštěvovat pravidelně. Jeho novým domovem se mezitím stalo Německo a nakonec Holandsko. Kruh teď ale zase uzavírají Karlovy Vary.

Petr Kropp, hlavní architekt Karlových Varů. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Právě v nich se stal Petr Kropp ředitelem nové Kanceláře architekta města. Dohlížet tady bude na urbanismus či třeba architektonickou kvalitu staveb.

„Mám to štěstí, že Holandsko úplně neopouštím. Dostal jsem k němu ještě Karlovy Vary. Vše se navzájem doplňuje a tato situace mi de facto rozšířila působnost,“ říká.

Karlovy Vary jste dobře poznal už na přelomu 70. a 80. let, kdy jste v nich studoval průmyslovou školu. Jak na vás tehdy město působilo?
Z pohledu patnáctiletého kluka, který neměl ponětí o architektuře a urbanismu, to bylo velice živé město. Jako student jsem bydlel vlastně v prominentní ulici, a to v Zahradní, kde jsme měli internáty. Tehdy se ještě bydlelo i v lázeňské čtvrti, kde jsem měl mnoho spolužáků a kamarádů, pohybovali jsme se i druhým směrem, protože škola stojí v Rybářích. Město jsem vnímal jako jeden celek, dnes je to jinak.

Jak se změnilo?
Dnes vidím Karlovy Vary jako velmi fragmentované město.

Petr Kropp

  • Narodil se v Sokolově, vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou Karlovy Vary, obor pozemní stavby. Poté začal studovat stejný obor na ČVUT, v prosinci 1983 se vystěhoval do SRN. V Dortmundu absolvoval studium architektury na tamní vysoké škole a univerzitě, stal se diplomovaným inženýrem.
  • Od roku 1990 byl zaměstnán v architektonickém ateliéru Benthem Crouwel Architects. Je podepsaný například pod administrativní budovou Wagon Lits a Hotel Ibis v Amsterdamu, revitalizací území pro rezidenční a kulturní využití Masterplan Thomas de Beer v jihoholandském Tilburgu, rekonstrukcí a dostavbou památkově chráněného městského paláce pro výzkumný institut válečných dějin v Amsterdamu, novostavbami administrativních budov v Rotterdamu, revitalizacemi veřejných prostor a dalšími.
  • V září loňského roku se přihlásil do výběrového řízení na pozici ředitele Kanceláře architektury města, které vyhrál. Do funkce nastoupil 1. března.
  • Kancelář architekta města je novou příspěvkovou organizací Karlových Varů. Zabývat se bude urbanismem, územním plánováním, péčí o veřejný prostor, architektonickou kvalitou staveb či třeba komunikací s lidmi i investory ve věcech týkajících se urbanisticko-architektonického rozvoje krajského města.

Čím je to způsobené?
Lázeňskou část vnímám jako místo, kde se nebydlí. Jsou to lázně, turistická destinace, ale chybí tam běžný městský život. Když jsem procházel touto částí, překvapilo mě, kolik tam bylo lidí. Většinou to ale byli ti, o kterých víte, že pozítří už budou zase pryč – tedy turisté. V době mých studií to byli lázeňští hosté, kteří se sem jezdili léčit minimálně na tři nebo čtyři týdny. Člověk je tu kolikrát potkával i opakovaně. Ty tváře k městu také patřily.

Máte nějaký nápad, jak opět propojit části města?
To je jeden z mých prvořadých úkolů. Nejprve musím prostudovat a vyhodnotit situaci, pak vyvodím závěry. Nedělám si iluze, že je to otázka na rok. Vypracovat koncept, jak dostat obyvatele zpět do města, je dlouhodobý záměr a smysl naší kanceláře.

V případě lázeňské části Karlových Varů se na přelomu roku hodně diskutovalo o Vřídelní kolonádě, tedy jejím zbourání a nahrazení litinovou replikou z konce 19. století. Myslíte, že je to správná cesta?
O iniciativě jsem slyšel, ale ty důvody znám zatím pouze povrchně. V principu si však myslím, že žijeme v době, která je velice odlišná od té, kdy litinová kolonáda vznikla. Myslím si, že bychom měli hledat obraz, materiál a způsob, které jsou příznačné pro soudobou situaci.

Kancelář má připravit architektonickou soutěž na novou kolonádu. Jak dlouho to bude trvat?
Vypsání soutěže je otázka půl roku, věc je ale komplikovanější. Pro její úspěch je velice důležité zadání a jeho vypracování musí být v této situaci velmi důsledné. Jinak by soutěž nesplnila daný úmysl. Myslím, že ukáže až čas, jak dlouho bude vypracování zadaní trvat. Kancelář architekta města nemůže hledat řešení pouze pro jednotlivý objekt, ale pro celé jeho širší okolí. Lázeňská čtvrť je relativně stabilizované území a zadání musí řešit nejen stavbu na povrchu, ale i jeho podzemní část, sousední takzvaný kamenolom a také území na druhé straně řeky. Aspektů je hodně, proto je třeba dlouhodobá příprava.

Další pamětihodností z lázeňské části je státní hotel Thermal, který čeká rekonstrukce. O co byste se v případě jeho opravy přimlouval?
Město sice není vlastníkem Thermalu, ale myslím, že je to pro něj vedle Vřídelní kolonády velice významná stavba. Přestože vznikla v době, na kterou se možná dnes díváme trochu skrz prsty, Thermal a i Vřídelní kolonáda jsou ukázkou velice kvalitní architektury své doby. Je škoda, že právě špatnými rozhodnutími o využití Thermalu se jeho architektura znehodnotila. Z urbanistického pohledu není jeho prostranství dobře funkční, nefunguje celá parkovací zóna a tak dále. Thermal jako komplex s bazénem má veliký potenciál, aby byl zase přínosem pro město, jako jsem to vnímal v 70. letech. Myslím, že je důležité, aby město se státem našly v jeho případě shodu.

Autory Thermalu jsou manželé Machoninovi. Od jejich vnučky Marie Kordovské vím, že opravy s paní architektkou Machoninovou nikdo nekonzultoval. Je to podle vás velká chyba?
Ano. A myslím si, že máme velké štěstí, že se paní architektky Machoninové můžeme stále zeptat. Možná bude i můj úkol, abych s ní navázal kontakt. Velice by mě zajímalo, proč jsou některé její záměry takové, jaké jsou a jakým způsobem se dnes na návrh dívá. Ze svého odborného pohledu se mohu pouze domnívat, neznám ale detaily.

Jedním z velkých připravovaných děl poslední doby je v Karlových Varech integrovaný dopravní terminál ve Varšavské ulici. Co jeho studii říkáte?
Zatím jsem se s ní seznámil velice povrchně, ale myslím, že dokazuje, že dopravní terminál v této části města má svoje úskalí. Čeká nás úkol, abychom vyřešili koncepci dopravy v Karlových Varech a k tomu je zapotřebí plán udržitelné městské mobility a dopravní generel. Má naznačit cestu, jakým způsobem řešit veřejnou i soukromou dopravu, tedy autobusy, auta, ale i třeba strukturu parkování. Karlovy Vary mají jednu obrovskou výhodu. Jsou městem krátkých vzdáleností a jsem překvapen, kolik se tady používá aut. Domnívám se, že jde o důsledek trendu 90. let, tedy že se bydlí spíše v okolí města a je otázka, jestli najdeme řešení. Nemyslím, že bychom měli auta zcela vyhnat z města, ale omezit je a podporovat hlavně veřejnou dopravu, její kvalitu a komfort. Pak je i další otázka, zda by terminál nemohl být podstatně menší a třeba i na jiném místě.

Teď se bavíme o obchodně správním centru města. Jak se k tomuto území chovat, existuje nějaký trend?
I v zahraničí vnímám trend nedělat obchodní, bytové a kulturní enklávy, ale funkce mísit. Proto si myslím, že obchodně správní centrum je i trochu mylný výraz, spíš by se mělo říkat centrum města, kde nejsou jen úřady, ale i se tam bydlí, nakupuje, kde je kultura, nějaké volnočasové aktivity. Velkou roli samozřejmě hrají veřejné prostory. Ulice není jen silnice, ale i prostor, který lze atraktivně využívat.

Obyvatelé Karlových Varů z řad architektů či stavařů v minulosti město kritizovali, že nemá vizi. Vy ji chcete přinést, je právě toto ona vize?
Je to jedna z částí. Vnímám ji spíš v tom střednědobém či dlouhodobém výhledu, je to 20 až 25 let. V té vizi není jen prostorové řešení, ale vůbec koncept města strategického rozvoje, tedy čím chtějí Karlovy Vary být. Zda pouze lázeňským městem, anebo také správním městem celého kraje, k čemuž je potřeba více funkcí. Myslím si, že mají potenciál být přívětivým městem pro život i návštěvníky.

Zvláštností Karlových Varů je, že jde o lázně a ještě krajské město. Je i tohle oblast, na které by měly zapracovat, tedy být více krajským městem?
Určitě. Měly by v obrazu města hrát i roli správního centra kraje a musím říct, že jsem byl nemile překvapen, když jsem zjistil, že krajské instituce jsou naprosto mimo centrum. Všechny by měly být v něm a o to bychom se měli do budoucna pokusit.

Už jste zmínil jednu výhodu, že se jedná o město krátkých vzdáleností. Jaké jsou další výhody a naopak jaké nevýhody vidíte?
Výhodu vidím ještě v jedné důležité věci, a to je bezpečnost. V dnešní situaci hraje velkou roli, je to jedna ze základních potřeb člověka a tady ji nachází. Další velkou výhodou je i rostlá struktura, která se po staletí nějakým způsobem vyvinula a vyzařuje hodnoty, na kterých se dá dál stavět. Fantastickou věcí je také propojení přírodních hodnot s městskou infrastrukturou. Nevýhodou je hlavně neupravenost, někdy i skoro zaprášenost, která by stála za to oprášit.

S čím to souvisí?
Vnímám zde určitý pesimismus. V Holandsku je to naopak optimismus. Myslím, že je to důsledek toho, že Holanďané žijí kvůli nadmořské výšce pořád v uvozovkách pod vodou. Kdyby jim chyběl optimismus, že se vodě ubrání, ta země by už dávno neexistovala. V Karlových Varech je taková určitá poškrábaná identita.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Karlovarský kraj:

Volby do senátu

V Karlovarském kraji letos probíhají volby do Senátu PČR v obvodu 2 - Sokolov. Kandidují: Miroslav Balatka, Jiří Korbel, Petr Nimrichter, Renata Oulehlová, Jan Picka, Stanislav Pochman, Jan Teplík, Eva Valjentová a Josef Zickler.



Nejčtenější

Taxikář zachránil seniorům úspory, které měl odvézt podvodníkovi

Ilustrační snímek

Zřejmě celoživotní úspory zachránil seniorům na Sokolovsku všímavý taxikář. Toho pro peníze poslal podvodník, který se...

V Krušných horách vznikne obří areál, nabídne třicet kilometrů sjezdovek

Klínovecká sjezdovka Dámská

Obrovské zimní středisko vzniká v Krušných horách. Může za to chystané propojení skiareálu na Klínovci se sousedním...



Odsun, JZD a 90. léta dovedly statek ke zkáze. Zachránili ho Dvořákovi

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako...

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako zemědělská usedlost k...

Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice

Ilustrační snímek

Především vyšší mzda, na kterou dosáhnou zaměstnanci v sousední zemi, a blízkost hranic. Ale také zadluženost Čechů a...

Moje práce mě posouvá dál, říká kandidát na titul Nej sestřička

Jiří Medek pracuje na chirurgické JIP Karlovarské krajské nemocnice a v...

Usměvavý, pozitivní, příjemný a skromný člověk. Takový je Jiří Medek, který už třináct let pracuje jako zdravotní...

Další z rubriky

Kouř z požáru skládky na Sokolovsku viděli a cítili i řidiči na D6

Požár skládky komunálního odpadu v Tisové na Sokolovsku.

Požár odpadu zaměstnal od brzkého rána hasiče na Sokolovsku. Kouř viděli i cítili řidiči z nedaleké dálnice D6. S ohněm...

VIDEO: V Chebu se protestovalo proti návratu hazardu, město se bojí žalob

Demonstrace proti návratu hazardu do Chebu

Přibližně sto padesát lidí ve středu podpořilo transparenty a hlasitým pískáním organizátory demonstrace proti návratu...

VIDEO: Policie chytila bytaře, ukradené věci si zrovna dával do auta

Policie chytila bytaře z Karlovarského kraje

Karlovarští kriminalisté dopadli postrach majitelů bytů. Zloděj půl roku vykrádal byty v celém Karlovarském kraji....

Rozdáváme 32 lahví z nové řady Canpol Babies. Přihlaste se o tu svoji
Rozdáváme 32 lahví z nové řady Canpol Babies. Přihlaste se o tu svoji

Soutěžte o dětskou lahvičku Canpol Babies. Je to snadné!

Najdete na iDNES.cz