V hodině nejsou prostoje, je to opravdu fofr, říká ředitel malotřídky

  15:03aktualizováno  15:03
Malotřídky dusí inkluze. Tedy začleňování dětí, které potřebují zvláštní přístup, speciální pomůcky, jiný styl vzdělávání a leckdy se neobejdou bez pomoci asistenta. Své o tom ví ředitel malotřídky ve Staré Vodě na Chebsku Martin Vlasák.

Ředitel malotřídky ve Staré Vodě Martin Vlasák | foto: Martin Stolař, MAFRA

Tam, kde jsou malé školičky spojené s mateřinkami, se totiž navíc potýkají s problémy, které s sebou nese vzdělávání dvouletých dětí. Důvod? Nedostatek personálu.

Například do Základní a mateřské školy ve Staré Vodě docházejí dva žáci se specifickými vzdělávacími potřebami a v tamní integrované školce mají tři dvouleté děti. „Potřebovali bychom asistenta i chůvu na plný úvazek. Jenže na to nejsou peníze. A hlavně lidi,“ říká Vlasák.

Jak vlastně funguje výuka v malotřídkách?
Takové školy jsou zvláštní tím, že se v jedné třídě vzdělávají pohromadě žáci z několika ročníků. U nás konkrétně máme jedenáct dětí ve všech pěti ročnících prvního stupně základní školy. Každý, kdo někdy zkusil v takové třídě učit, mi dá za pravdu, že to klade na pedagogy obrovské nároky. Ale ta práce nás všechny ohromně baví a máme ji rádi. Také je mnohem zajímavější než ta na „velké“ škole. Devizou je, že ji mohu dělat tak, aby bavila děti i mne.

V čem je výuka jiná než na běžné škole? Jak vypadá hodina?
Je to náročné organizačně, děti musí umět pracovat samostatně. Základem je třídu rozdělit na jednotlivé ročníky. Zatímco se učitel věnuje třeba první třídě, ostatní pracují sami na předem zadaných úkolech. Využíváme počítače s výukovými programy, internet, interaktivní tabuli. V hodině nejsou prostoje, učitel je stále v zápřahu, je to opravdu fofr. Na běžných školách si třeba může při samostatné práci žáků opravit sešity, to tady neexistuje.

Proč je vzdělávání dětí se specifickými potřebami v malotřídce obtížnější než v běžných školách?
Integrované děti mají výuku přizpůsobenou svým schopnostem. Pracuje se s nimi podle individuálního vzdělávacího plánu. V podmínkách, které tady máme, to už tak komplikovanou výuku ještě ztěžuje. V podstatě to znamená, že nemáme ve třídě pět, ale šest skupin školáků. A je celkem jedno, jestli je v ročníku jedno dítě nebo pět, příprava se udělat musí, i v hodině se s nimi musí pracovat. Ale dokázali jsme se s tím vypořádat. Jenže kromě toho také ohromně narostla administrativa. Takže musíme dělat spoustu práce, která nás od práce s dětmi odvádí. Na každého takového školáka vedeme samostatný výkaz a samozřejmě je nutné mu vypracovat vzdělávací plán „na míru“.

Pomohl by asistent?
Rozhodně. Ušetřilo by to čas. Co se týče výuky, vystudoval jsem speciální pedagogiku a mám sedmiletou praxi na speciální škole. Takže vím, jak postupovat. Ale ten čas, ten chybí. Jenže v situaci, kdy máme ve třídě jedenáct dětí, i když v pěti ročnících, nemáme na asistenta peníze. Ale i kdybychom je měli, tady na vsi žádného neseženeme. Obávám se, že kvůli čtyřem hodinám sem nikdo jezdit nebude.

V letošním roce jste do školky přijali i tři dvouleté děti. Proč?
Dětí je málo, potřebovali jsme naplnit stavy. Jinak bychom kvůli nedostatečnému počtu zapsaných dětí museli žádat o výjimku. Navíc se nám podařilo z evropských fondů získat peníze na poloviční úvazek chůvy. Nyní tak máme ve školce čtrnáct dětí, z toho jsou tři dvouleté.

Jenže to přineslo i komplikace. Jaké?
Museli jsme úplně změnit celý školní systém. Učitelka je v mateřské škole od 8 do 14 hodin. Na čtyři hodiny jí pomáhá chůva. Ve zbývajícím čase si musí poradit sama. A to je velmi náročné, zejména při jídle, nebo pokud třeba dítě nestihne dojít na toaletu a stane se mu „nehoda“. Přitom má ve třídě i předškoláky, které musí připravit na školu. Odpoledne školku přebírá naše paní učitelka, která dopoledne učí a odpoledne až do 15:30 vede družinu. Ta se tak najednou stará třeba o patnáct dětí ve věku od dvou do jedenácti let. Sice jí na hodinu přijde opět pomoci chůva, ale tak nesourodou skupinu dětí je těžké zabavit, natož jim připravit nějaký program. Navíc je u těch dvouletých dětí obrovským problémem bezpečnost. Nejde je prostě spustit z očí.

Jak to bude v příštím roce?
To bohužel v současné chvíli nevím. Peníze na chůvu zřejmě mít nebudeme, ale děti bychom potřebovali. Každoročně, a to už zde pracuji 15 let, bojujeme o přežití. O to, abychom splnili alespoň minimální počet dětí ve třídě. Jinak hrozí, že budeme muset žádat o výjimku a peníze na dofinancování platu učitelů budou muset jít z obecního rozpočtu. V krajním případě by se také mohlo stát, že zde škola skončí. Jenže, jak to vypadá, bez pomoci dalšího zaměstnance to nepůjde. Když to řeknu jednoduše, pokud stát nastaví pravidla, měl by také zajistit jejich plnění personálně a finančně.

Nejčtenější

Nemáte tu co dělat, jdu vás vykrást, spustil zloděj na majitelku domu

Podobizna muže, který chtěl vykrást dům v Dolním Rychnově.

Na drzého zloděje narazila majitelka rodinného domu v Dolním Rychnově na Sokolovsku. Když ho nachytala na svém balkoně,...

Žena zkolabovala na ulici, zachránilo ji hned několik náhod najednou

Defibrilátory, které zachraňují život, už najdete i na benzínkách

Pořádnou dávku štěstí měla žena, která ve čtvrtek odpoledne v Karlových Varech zkolabovala na ulici. Stalo se jí to...

VIDEO: Lidé protestovali proti škole pilotů s nastartovanými sekačkami

Lidé z okolí letiště si na protest proti plánovanému zřízení letecké školy...

Se sekačkami, křovinořezy a transparenty se vydali v pondělí odpoledne na karlovarské letiště obyvatelé okolních obcí,...

Záchranáře na Chebsku uvěznila ledovka, holčička se narodila v sanitce

Záchranáři to kvůli ledovce nestihli do porodnice, v jejich sanitce přišla na...

Dramatické chvíle prožili záchranáři, kteří při páteční ledovce na Chebsku vezli do porodnice rodičku. Zatímco obvykle...

Ježíškova pošta opět úřaduje, orazítkovala prvních třicet kilo dopisů

Autorem razítka je pro rok 2018 Pavel Sivko. Vedle vánoční komety a nápisu Boží...

„Milý Ježíšku!“ Tak začíná většina dětských přání, které v těchto dnech směřují na poštu v krušnohorském Božím Daru....

Další z rubriky

Žena zkolabovala na ulici, zachránilo ji hned několik náhod najednou

Defibrilátory, které zachraňují život, už najdete i na benzínkách

Pořádnou dávku štěstí měla žena, která ve čtvrtek odpoledne v Karlových Varech zkolabovala na ulici. Stalo se jí to...

Kdo nesežene Mikuláše, čerta a anděla, musí za nimi do ulic či na besídku

Čert, Mikuláš, anděl. Neexistuje snad dítě, které by neznalo tyto tři postavy.

V předvečer svého svátku vyráží tradičně Mikuláš v doprovodu čerta a anděla do českých rodin, aby pochválil či pokáral...

Zastupitelé rozhodli, že hazard zmizí z ulic Chebu na okraj města

Palace Casino ve Svatém Kříži hned u hraničního přechodu do Německa je místem,...

Po bouřlivé diskuzi zastupitelů ve čtvrtek město Cheb schválilo vyhlášku o regulaci hazardních her. Dokument vymezuje...

Najdete na iDNES.cz