Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Váhy z malé firmy na Sokolovsku používají v Americe, Africe i Asii

  18:30aktualizováno  18:30
Malá chodovská firma RVS se dokázala prosadit v celém světě. Její technická řešení nejrůznějších způsobů vážení a měření pracují v nejrůznějších zemích. V Detroitu její produkt váží plastový granulát na výrobu palubních desek aut, v Africe zase diamantový prach v dolech.

Petr Jurča, jednatel společnosti RVS Chodov, se speciální váhou na papír. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Několik asijských kaolinek pak využívá jejich pásové váhy. Podle jednatele Petra Jurči je ale podnikání v Česku stále složitější. Místo aby se popral s požadavky zákazníků, stále více bojuje s úředním šimlem.

„Podnikat jsme začali na přelomu let 1992 a 1993. Měl jsem za sebou ostrovskou průmyslovku, obor měření a regulace, a pracoval jsem v sokolovských dolech. Po revoluci jsem pak odešel k jedné firmě, která dělala do vážení,“ vzpomíná jednatel společnosti Petr Jurča na své začátky.

Dnes ale podnikáte ve vlastní firmě.
Později jsme s dalšími dvěma kolegy pokračovali v oboru sami. Začínali jsme s pásovými vahami. Měli jsme s nimi zkušenosti. Naše první zakázky byly pro nedaleký Liapor Vintířov nebo kaolinku v Hlubanech. Společně jsme vyvíjeli nové technologie pro vážení. Šlo jednak o samotný hardware, ale i o software. Postupně jsme náš sortiment začali rozšiřovat od pásových vah k zařízením, která uměla nejen vážit, ale také materiály dávkovat nebo řídit výrobu.

Petr Jurča

51 let

Jednatel společnosti RVS Chodov, která vyvíjí, vyrábí a montuje pásové váhy, projektuje a instaluje zařízení pro měření a řízení velikosti materiálových toků, zejména hmotnosti a objemu sypkých materiálů, měření průtoku kapalin, měření hladin v zásobnících a podobně.

Takže máte vlastní vývoj?
Váhy pro průmysl nejsou sériová výroba. Nás kontaktuje zákazník, který má nějaký požadavek. A naším úkolem je mu vytvořit řešení na míru. Pokud něco na trhu ze součástek chybí, případně je to příliš drahé, komponenty sami vyvineme. Od začátku máme vlastní vývoj. Dříve jsme vyvíjeli řadu součástek, dnes je to spíše software.

Kdy přišla změna?
Ta byla pozvolná. Reagovali jsme na požadavky zákazníků, hlavně při změnách technologií. Ti nejdříve chtěli vědět kolik a čeho vyrábí, později se k tomu přidala i ekonomická otázka za kolik. Dnes chtějí firmy vědět řadu podrobností. A my jsme jim vždy byli ochotni vyjít vstříc. Postupně jsme získávali zkušenosti a dostávali se do povědomí odborné veřejnosti.

Kdy jste se poprvé prosadili v zahraničí?
To bylo na konci devadesátých let v Německu. Prosadili jsme se v jedné české pískovně, která patřila německé firmě. Ta, když zjistila, že náš systém perfektně pracuje, koupila ho i pro své německé pobočky. Běží tam dodneška. Byla to zakázka v řádech statisíců korun.

Snažili jste se i o další zakázky v Německu?
Samozřejmě, ale naráželi jsme tam na nedůvěru zákazníků. Je to tady docela složité. Velmi se dbá na plnění termínů. Navíc se německé firmy snažily dostat se svými systémy do Čech. A my si řekli, že jim náš trh nedáme. Dnes hodně prodáváme na českém, slovenském a polském trhu. Situaci nám tehdy usnadnilo i to, že české firmy dávaly ještě přednost českým výrobkům. Zahraničí pro nás dnes tvoří zhruba 40 procent obratu. Rok od roku se to ale mění.

Která zakázka pro vás byla tehdy největší?
Byla to práce pro slovenský solivar v Prešově. Velká firma, která vyráběla sůl pro celou Evropu v nejrůznějších baleních. Na lince se sůl nejen vážila, ale ještě se do ní přidával fluorid, jodid nebo další látky proti hrudkovatění. Do soli v řádech desítek tun se tam dávkoval jód a podobné látky v řádech kilogramů, a navíc kontinuálně na pásovém dopravníku. Látky se přidávaly formou postřiku. Připravili jsme celé řízení výroby. Museli jsme sladit váhy i čerpadla a naučit s tím zaměstnance pracovat. Tam jsme nabrali spoustu zkušeností.

Takže umíte zvážit nebo změřit cokoliv?
Umíme zvážit cokoliv. Není problém zvážit tisícitunové silo, je to jen otázka výběru správné technologie. Horší je to s množstvím pod jeden gram. Tam váhu ovlivní i průvan nebo malé zachvění. Tam se váží už jinak. Náš systém je nasazený i v diamantových dolech na úpravně. Zde vážíme prach z diamantových odprašků. Jedná se řádově o kilogramy za hodinu.

Jaké máte zkušenosti s podnikáním v zahraničí?
Například není problém dohodnout se na dodávkách třeba do Moldavska. S lidmi se dohodnete, ale dostat potom zaplaceno je horší. V Polsku zase musíte mít zastoupení, tam to není jednoduché se dohodnout. Nemáme tam proto vlastního zaměstnance, zastupuje nás firma.

Jak se za pětadvacet let změnilo podnikatelské prostředí v Česku?
Hodně, na začátku to bylo sice hektické, ale poměrně volné. Obchodní vztahy fungovaly na dobré slovo. Dnes je situace jiná. Smlouva už nemá jednu stránku, ale deset listů. Musíte hlídat každý detail. Pro malou firmu, jako jsme my, je to velmi zatěžující. Musíme proto spolupracovat s právníky, a to nás samozřejmě stojí peníze a čas.

Dotklo se vás nějak zavedení eura v sousedních státech?
Pro nás to nemělo nějak velké dopady. V podstatě nám to bylo vlastně jedno.

Co si myslíte o zavedení eura v Česku?
Asi to pro nás bude také neutrální. Nevidím v tom problém. Horší to bude ale s výplatami pro zaměstnance. Nebudou mít v eurech tolik, kolik dostávají lidé v Německu. Je to o produktivitě práce, alespoň v tuto chvíli.

Co dnes vnímáte jako největší problém pro podnikání v tuzemsku?
Dřív k nám chodila účetní jednou za týden a skoro neměla co dělat. Dnes je tu třikrát týdně a nestíhá. To pro nás znamená velkou administrativní zátěž. Více se papíruje, vyplňují se nejrůznější hlášení. Dvacet procent času věnuji administrativě a ne vývoji. To je jedna komplikace.

A další?
Neustálé změny v legislativě. Nikdy nevíte, kdy se zákon změní. Nedá se dlouhodobě plánovat. Pořád se něco mění. Bohužel, vývoj technologií, se kterými pracujeme, je mnohem rychlejší než naše sněmovna. Ta se přitom pořád snaží vymýšlet nové zákonné normy. Místo toho, aby nám dali nějaké mantinely, snaží se technický rozvoj sešněrovat. Tím ničemu nepomáhají. Nemám čas studovat změny, musím vyvíjet technologie pro zákazníky. Navíc často jdou poslanci nad rámec předpisů Evropské unie. Zbytečně. Někdy ani nevím, jestli má vůbec někdo v Česku zájem o to, aby se tu podnikalo a něco vymýšlelo. Bohužel, spousty peněz vydáváme na neproduktivní věci. Tolik peněz už jsem dal státu a co mi za to dal on?

Takže vás to zdržuje...
Musí se najít rozumný kompromis. Dnes děláme administrativu pro administrativu. Když se to začne přehánět, tak to začnou ti méně poctiví obcházet a stát to nebude stíhat hlídat. Přitom to lidé nechtějí šidit, ale nic jiného jim nezbývá. Jinak budou muset skončit. Stát bojuje proti nepoctivcům, ale doplácí na to všichni. Vždyť o těch, kdo zákony porušují, má přehled, tak ať se zaměří přímo na ně. Novou firmu si musí stát pořádně pohlídat.

Jak by měl podle vás vypadat ideální stav?
Ať stát dohlíží na pravidla hry, které musí být stejné pro všechny. Ti slušní nesmí doplácet na ty nepoctivé. Hlídat musí ty, kteří porušují pravidla. Ať připraví takovou legislativu, která jim znemožní podnikat. Tyhle konkrétní lidi musí stát hlídat, ne nás, kteří jsme poctiví. My jsme nekradli a krást nebudeme.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž jel po D6 v protisměru i s naloženým vozíkem
VIDEO: Řidič jel po dálnici D6 v protisměru, zmatky působil na obou stranách

Řidič ve fabii s vozíkem vjel ve středu po poledni na dálnici D6 do protisměru. Několik kilometrů tak ohrožoval řidiče jedoucí do Prahy. Zmatky ale působil na...  celý článek

Martina Paboučková opustila management hotelu, který několik let vedla, a stala...
Opustila prestižní místo manažerky, aby se stala chůvou. A nelituje

Dřív řídila Martina Paboučková z Chebu kolektiv zaměstnanců hotelu, aby fungoval jak dobře namazaný stroj. Teď pečuje o batolata. A je spokojená.  celý článek

Jakub Mráz z právního oddělení Dopravního podniku Karlovy Vary příležitostně...
Za volantem autobusu si právník dopravního podniku plní svůj dětský sen

Na první pohled to není patrné, ale autobusy karlovarské městské hromadné dopravy řídí lidé mnoha profesí. Jedním z nich je právník dopravního podniku Jakub...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.