Pavel Přemysl Ries.

Pavel Přemysl Ries. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Krajský lídr Úsvitu Ries: Záchrana Kyselky je příklad demokracie zdola

  • 1
Nižší daně - především u menších živnostníků, podpora lázeňství, záchrana Kyselky. To jsou některé z hodnot, jež by v případě zvolení do Sněmovny prosazoval Pavel Přemysl Ries, lídr hnutí Úsvit v Karlovarském kraji.

Televizního dokumentaristu a známého bojovníka za záchranu lázní v Kyselce Pavla Přemysla Riese zlákal na svou krajskou kandidátku šéf hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura. Spojení se zrodilo někdy v létě v Karlových Varech.

Okamura hledal osobnosti, které inklinují k přímé demokracii a mají s ní zkušenosti.

"To my v Asociaci sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví máme. Dokázali jsme vyburcovat 47 tisíc lidí kvůli Karlovu mostu. Práce se na něm musely nakonec přerušit, dokud se neudělá stavebně historický průzkum. Kvůli záchraně Kyselky se za nás postavilo skoro třicet tisíc lidí, což nikdo nečekal. To je demokracie zdola," říká lídr Úsvitu Pavel P. Ries.

Takže Okamura oslovil vás?
Ano. O knize Úsvit od Pavla Kohouta jsem věděl už dávno předtím. Ta myšlenka mě oslovila a zaujala. Okamura ji uchopil dobře.

Kdo je Pavel Přemysl Ries (Úsvit)

  • lídr kandidátky hnutí Úsvit přímé demokracie 
  • režisér, dokumentarista a prezident památkové asociace, která úspěšně bojuje za záchranu lázní Kyselka a dalších památek 
  • narozen 31. 3. 1952 v Plzni 
  • ve 4 letech se s rodiči přestěhoval do Karlových Varů 
  • absolvent SPŠ ve Varech 
  • pedagogické minimum na fakultě v Plzni, státní zkouška 
  • 14 let středoškolským učitelem odborných předmětů - na učilišti v Sokolově 
  • propaguje kraj ve svých dokumentech vysílaných ČT

Necítíte se spíš jako maskot tím, že jste nastavil svou známou tvář a jméno?
To bych nepřipustil.

Považuju vás za umělce a ti většinou v politice trpí.
Hodně jsem zvažoval všechna pro a proti. Ve mně se sváří dvě linie: umělecká a pak geny mého otce -buřiče, který se také v politice angažoval a odnesl komunismus životem. Rehabilitovali ho až po smrti po roce 1989. Možná proto se angažuji v občanských sdruženích.

Jenže to je něco jiného než velká politika, ne?
Není. Jednám s lidmi a musím je přesvědčovat o myšlence něco zachránit. Není jednoduché získat na svou stranu desítky tisíc lidí. Politika je vyčpělá, zapomněli jsme, že pochází od slova polis - obec. V politice přece nejde o soutěž a vítězství jako ve sportu. Ale o co nejlepší službu lidem. Vidět ožralé politiky, jak slaví výhru ve volbách, to je strašné. Jsem otočený k historii a vnímám spíš 19. století, kdy politika fungovala jinak. Poslanci říšského sněmu ve Vídni byli placeni jen a pouze za účast na schůzích. Pan hejtman Karlovarského kraje by s 51 procentní docházkou přišel pěkně zkrátka, kdyby byl v parlamentu placen jen za účast.

Všiml jsem si, že se do něj často navážíte. Proč se vymezujete zrovna vůči němu?
Je přece šéfem krajské vlády. Holedbá se s ČSSD, že dají zemi do pořádku. Co dělali dosud? Drží prst na tepu většiny krajů a tím i na tepu země. Když byl hejtman u 51 procent hlasování v parlamentu, tak se tedy kraji věnoval jen na 49 procent. K tomu má ještě další funkce a tím mi poskytuje střelivo. Kraj platí 550 milionů korun pokutu za evropské dotace.

Zatím jen 300 milionů.
No zatím, ale dostanou i dalších 250 milionů.

Také jste napsal článek o stavbařské lobby, která si prosadila na kraji zbytečný obchvat Hroznětína. Máte pro to nějaké důkazy?
To jsou názory lidí, které potkávám v kraji. Až tolik jsem se tomu nevěnoval. Nejde přece o Hroznětín, ale o nekoncepčnost staveb. Podivný je také obchvat Chebu.

Takže dáte na názory nebo možná i drby několika lidí?
Spíš jsem měl na mysli nekoncepčnost budování silnic. Co udělal hejtman za šest let pro R6, když navíc seděl tři roky v parlamentu?

Vždyť jste s Josefem Novotným byli kolegové učitelé na učilišti v Sokolově. Jak si na něj pamatujete?
Moc ne, on byl tělocvikář, já učil jiné předměty. Když nastoupil do funkce hejtmana, poslal jsem mu blahopřejný dopis. Okamžitě odpověděl ve stylu - to je fajn, Pavle, musíme se sejít, Kyselka je průšvih. Úžasné. Pak ale bylo zajímavé ho pozorovat. Mám oči dokumentaristy. Pomalu se odkláněl a zahájil úhybné manévry. Kyselce nepomohl vůbec.

Vždyť ale kraj na záchranu Kyselky přispívá - letos sumou půl milionu korun.
No jistě, ale až když byla ustanovena obecně prospěšná společnost, která je taková všelijaká. My chtěli o.p.s. založit mnohem dřív, ale nikdo s námi nekomunikoval. Je úžasné, když v o.p.s. sedí Pasquale (generální ředitel Karlovarských minerálních vod, pozn. red.), jehož soud prohlásil za devastátora.

Úžasné je, že jste dokázali v Kyselce pohnout spoustou hráčů, úřadů. Vnímáte to jako úspěch?
Vnímám. Karlovarské minerální vody devastovaly Kyselku 20 let za účasti všech politiků v kraji. Na založení o.p.s. Lázně Kyselka se dívám ambivalentně. Založili ji proto, že už nemohli jinak. Pasquale už neunesl náš tlak. Využil toho, že do o.p.s. dostal pana Lažanského a starého pana Mattoniho. Teď dělají, že něco dělají. Máme před sebou další zimu a není zastřešen žádný dům v majetku o.p.s. Lázně Kyselka. Jediné, za co jsme je pochválili, je Löschnerova vila, ta ale patří KMV.

Není škoda, že jste spor s Karlovarskými minerálními vodami přenesli do úrovně - kdo koho pomluvil?
Nestalo se to naší vinou. Pouze jsme vždy ukazovali naprostá fakta. Oni to brali jako útok. U nás není možné diskutovat s protivníkem o ožehavé věci. V tu chvíli jsme byli nepřítelem číslo jedna. Od začátku jsme na adresu KMV říkali: Lžete, že vám Kyselka nepatří. Patří vám polovina objektů. Také jsme to dokázali. Ukázali jsme, že se o objekty nestarají, že zařídili svému bílému koni půjčku na koupi lázní. To jsou fakta, ne pomluvy. My se nevozíme na takzvaných Karlovarských minerálních vodách. Takzvaných proto, že co vlastně mají společného s Karlovými Vary? Ani kapku, jde o klamavou reklamu a primátorovi to ani nevadí. Víte, jak úzkostlivě si města ve světě chrání svou značku a název? Používat název města všude stojí peníze.

Čím se Úsvit liší od ostatních stran?
Jediní chceme důslednou přímou demokracii švýcarského typu. A chceme prezidentský systém. Volitelnost a odvolatelnost poslanců i politiků na nižší úrovni. Když budu zvolen do parlamentu a za nějaký čas voliči zjistí, že nic nedělám, seberou lidé patřičný počet podpisů, aby mě mohli peticí a v referendu odvolat.

Při pracovitosti politiků bychom měli referendum každou chvíli.
Víte, lidé jsou líní a sehnat deset tisíc podpisů není taková legrace. Ale jde o to, že by občané měli vůbec tu možnost. Poslanci ve Švýcarsku to nad sebou cítí jako bič a ani je nenapadne dělat sviňárny.

Kde vlastně bydlíte? Obcí s názvem Březina je v Česku více. A máte v Karlovarském kraji ještě kořeny?
Březina leží u Rokycan blízko Karlovarského kraje. A kořeny tu mám - předchozí rodinu, dva syny, s nimiž jsem neustále v kontaktu. Mám zde spoustu přátel, navzájem se navštěvujeme. Prožil jsem tu dvě třetiny života. Celá má rodina pracovala v porcelánce, proto jsem citlivý na to, co se tady děje s porcelánem. Když dostanu do ruky hrnek, tak ho otáčím, abych se podíval na značku.

Řekl jste si sám pro sebe, co byste pro kraj udělal, kdybyste se do Sněmovny dostal?
Věnuju se kultuře a školství. Učil jsem přes dvacet let a v kultuře se pohybuju neustále. S kulturou také souvisí lázeňství. Kdybychom měli opět Kyselku, tak máme největší počet lázní ze všech krajů.

Rozhovory s lídry

Velkým tématem voleb je nezaměstnanost. Co s ní?
V žádném případě nezvyšovat daně, spíš je snížit. U drobných živnostníků zavést paušální daň a neobtěžovat je už dalšími daňovými přiznáními.

Myslíte, že by to stačilo na vznik desítek tisíc pracovních míst?

Vzniklo by hodně míst. A pak třeba zaměstnat lidi při opravě Kyselky. Je nesmysl tvrdit, že už tam nemohou být lázně. Léčivá voda v Kyselce stále teče. Že je nyní lázeňství kvůli Hegerově vyhlášce ve srabu, přece neznamená, že to tak bude vždycky.

Na čem teď jako dokumentarista pracujete?
Mám roztočený velký dokument o Přemyslu Otakaru II. Já jsem téměř upadl z toho, že skoro nic o tak velkém králi nevíme.

Objevil jste něco zajímavého?
Hodně věcí. Nechávám si je pro dokument, první díl by měl být hotov koncem roku. Založil 40 měst a teprve od loňska má na našem území první sochu. Před tím jsem dokončil celovečerní dokument o Bedřichu Smetanovi, vyhrál jsem s ním letos mezinárodní festival a dostal za něj cenu Vojtěcha Jasného. Šel jsem do kolen, když mi tahle filmová legenda cenu osobně předávala.

Podle čeho si témata vybíráte?
Jsem historicky založený a zajímají mě témata neobvyklá, zvláštní. Na druhý díl Přemysla Otakara II. bych potřeboval sedm milionů korun. V televizi mi řekli, že jsem se zbláznil. Já si je ale seženu.