Podle náčelníka Horské služby Krušné hory Miroslava Güttnera je tento zákon pro práci záchranářů důležitý. „Všichni si to myslíme, proto se také snažíme jej prosadit,“ říká rozhodně.
Když srovnáte nedávnou dobu se současností, jsou na své zdraví lidé opatrnější? Používají více ochranných pomůcek?
Podle mého názoru ano. Ostatně tomu napovídají i statistiky úrazovosti z posledních let. Více se nosí jak ochranné přilby, tak například páteřový pás.
Zraněná lyžařka jej ale asi neměla.
Těžko říct. Samotný mechanismus její nehody nikdo neviděl. Je ale nutné si uvědomit, že přilba ani páteřový pás nejsou samospasitelné. Vždy záleží na konkrétní situaci.
Když se rozhlédnete po sjezdovkách, nosí děti přilby?
Ti nejmenší lyžaři bez nich nejezdí vůbec, děti do patnácti let výjimečně ano, ale dospělí jejich důležitost často podceňují.
Byl byste pro, aby povinnost nosit je, byla uzákoněna i pro starší lyžaře?
Možná by stálo za úvahu zvýšit hranici z patnácti na 18 let. Ale nařizovat něco dospělým, není to nejlepší řešení. Dospělí by měli být natolik moudří, aby věděli, že je to pro jejich dobro.
Předpokládám, že všichni záchranáři je ale mají.
Samozřejmě. Páteřové pásy sice ne, přilby ale máme všichni. Jak kmenoví zaměstnanci Horské služby, tak její dobrovolní členové.
A už jste se někdy setkal s případem, že by to někomu z vašeho týmu zachránilo život?
Na jednu takovou příhodu si pamatuji. Stala se mně hned druhý den nato, co jsem u Horské služby dostal svou vůbec první přilbu. Do té doby jsem ji nenosil. A hned při první jízdě jsem upadl. Narazil jsem hlavou o zem a nic. Ani otřesený jsem nebyl. A tehdy jsem si poprvé řekl: Á, tady je něco v naprostém pořádku.
