Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Revoluce na trhu práce: zaměstnanců je málo, firmy se o ně přetahují

  10:19aktualizováno  10:19
O současné situaci v oblasti zaměstnávání lidí mluví ředitel Krajské hospodářské komory jako o revoluční. V Karlovarském kraji dřív chyběli hlavně technici. Dnes už firmy volají po jakýchkoli zaměstnancích. Je jim jedno, jakou mají specializaci. Musí však chtít pracovat.

Ředitel Krajské hospodářské komory Stanislav Kříž. Z jeho postřehů vyplývá, že firmy už dnes nehledají jen odborníky, ale také lidi ochotné pracovat, s tím, že si je samy zaučí. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Nejsou lidi. Vedle technických oborů je nejhorší situace ve zdravotnictví. Podle ředitele Krajské hospodářské komory Stanislava Kříže je možné v oblasti zaměstnávání lidí očekávat revoluci. Ta už možná začala.

Používáte termín revoluce na trhu práce. Jak mu rozumět?
Vzhledem k tomu, že se firmy v Karlovarském kraji potýkají s nedostatkem zaměstnanců, lze očekávat boj o lidi a s tím související nárůst mezd. Firmy už dnes nehledají jen odborníky. Chtějí prostě lidi ochotné pracovat s tím, že si je samy zaučí. Může se ale také stát, že část firem, které mají svoji politiku postavenou na minimálních mzdách, přesune své podniky jinam. Že prostě z kraje odejde.

Krajská hospodářská komora

  • vznikla 31. 12. 2013 sloučením Okresní hospodářské komory Cheb a Regionální hospodářské komory Poohří
  • jejím cílem je podpora a rozvoj podnikatelských aktivit a ochrana zájmů podnikatelské sféry a veškeré formy pomoci podnikatelům
  • komora podává informace o aktuálním dění v obchodní sféře, pořádá konference, školení a různé obchodní kurzy
  • web: www.khkkk.cz

Jak to, že nejsou lidi?
Velký problém je blízkost hranic. Minimální mzda je v Německu 8,5 eur. Lidé zde navíc dostávají velkorysé přídavky na děti. S tím se české firmy nemohou měřit. My si ale myslíme, že to je vůči nám diskriminující a celý princip takzvané MiLOG, neboli minimální mzdy, porušuje princip volného pracovního trhu v rámci Evropské unie.

V čem je podle vás problém?
Například v tom, že každý český zaměstnanec musí být nahlášen v SRN, musí dokládat v německém jazyce veškeré pracovní a osobní podklady, a to i v případě, že tam cestuje na pouhé pracovní jednání. Navíc máme zkušenosti, že člověk sice pracuje v Německu a platí tam daně, ale čerpá sociální výhody v Česku. Využívá tak bezplatné školství, zdravotnictví a celý sociální systém. Nakonec si i v Německu nakoupí a odvede tam DPH. Proti práci v cizině přirozeně nelze nic namítat, přeji lidem to nejlepší, ale mělo by se to zohlednit i ve vztahu k českému státu, který si neuvědomuje, o co všechno přichází.

Vy ale poukazujete i na další problémy v oblasti zaměstnanosti. Například na sociální politiku českého státu...
Ta lidi příliš nemotivuje k tomu, aby vzali život do svých rukou. Pokud se vyplatí být na sociálních dávkách víc, než jít pracovat, něco je špatně. Problematické jsou podle mého mínění i exekuce, kdy člověku, který dluží, zůstane ze mzdy jen životní minimum. V takové chvíli si celkem logicky řekne, proč pracovat? Je ale zajímavé, že na dlužníka, který pracuje v Německu, exekutoři nedosáhnou.

Jsou i další problémy, které českým zaměstnavatelům přidělávají vrásky na čele?
Například to, že zaměstnanec ze dne na den nepřijde do práce. Třeba kvůli tomu, že začne pracovat v Německu. S tím se setkávají naši zaměstnavatelé poměrně často. V tuto chvíli se česká firma dostává do obrovských potíží. Má stroj za několik milionů korun a než zaučí nového zaměstnance, mašina stojí. Ty ztráty jdou do milionů. Doplácí na to firma i stát.

O takových věcech často diskutujete se zaměstnavateli v kraji. Našli jste nějaké řešení?
Chceme tlačit na legislativu, aby nebylo možné práci ze dne na den beztrestně opustit. Aby se lidem vyplatilo například za prací dojíždět. V Ústeckém kraji je práce nedostatek, tak proč by stát, například formou příplatku na dopravu, nemohl tamní nezaměstnané motivovat k tomu, aby přijeli pracovat do Karlovarského kraje? V Německu to tak funguje. V Česku také máme vysoké zdanění práce. Platíme o 14 procent víc než v Německu. Kdyby se to podařilo srovnat na stejnou úroveň, lidem by se o těch 14 procent zvedla mzda. Problém vidím i ve školství. Tím, že necháváme naše absolventy z kraje odejít, aniž bychom je motivovali k návratu. Studenti se dostanou na vysoké školy, chodí zde na stáže, brigády, spolupracují s firmami. Často se stává, že tam už zůstanou.

Je možné zaměstnavatelům pomoci ještě jinak?
Snažíme se o to například pořádáním burz pracovních příležitostí. Letos tuto akci pořádáme čistě pro české zaměstnavatele, i když se nám ozývali zájemci z Německa. Ale odmítli jsme je. První z burz se uskutečnila v Chebu, další bude 17. března v Sokolově a pak 31. března v Karlových Varech. Místní zaměstnavatelé mohou na burzách nabídnout pracovní pozice jak uchazečům a zájemcům o práci, tak i studentům posledních ročníků středních a vysokých škol. A zájem firem roste. Loni se jich na burze prezentovalo pětadvacet, letos už třicet.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof.
Zájem o podzemí roste, návštěvníky letos lákala středověká důlní díla

Nejen kasteláni hradů a zámků jsou letos spokojení. Návštěvníky lákaly také doly v Krušných horách a Slavkovském lese, které se již loučí se sezonou. Zájemci...  celý článek

Císařské lázně v Karlových Varech ochlazují vztahy mezi magistrátem a krajským...
Koncertní sál v Císařských lázních být nemůže, vzkázali památkáři

Karlovarští symfonici neuspěli se svým návrhem na vybudování koncertního sálu v Císařských lázních. Památkáři se totiž obávají, aby se neporušila hodnota...  celý článek

Přístroj, který zloděj ukradl vědcům na Chebsku, našel pejskař u cyklostezky v...
Muži se zaběhl pes, v trávě našel přístroj za milion ukradený vědcům

Vědci, kterým v září na Chebsku ukradl zloděj z auta speciální přístroj určený ke geologickému měření, mají důvod k radosti. Zařízení za bezmála milion korun...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.