Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odřel jsem se, přijeďte. Záchranku trápí stále víc zbytečných výjezdů

  8:35aktualizováno  8:35
Přibývá lidí, kteří volají záchranku třeba kvůli zvýšené teplotě nebo odřeninám. Stojí to peníze i drahocenný čas, říká šéf záchranářů v Karlovarském kraji Roman Sýkora. Jeho týmu nyní chybí pět lékařů.

Roman Sýkora, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Měsíčně ošetří posádky sanitek Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje přibližně 3 100 pacientů. Jednoduchým výpočtem tedy dojdeme k číslu 100 denně. Většinu z nich převezou záchranáři do nemocnice.

Jen malou část pacientů ošetří na místě, případně je převezou mezi zdravotnickými zařízeními. Zdravotníci se tedy nezastaví. Ale i jejich práce má svoje úskalí. Nejlépe o nich ví ředitel záchranky Roman Sýkora.

Co trápí záchranku?
V současnosti zdravotnickou záchrannou službu, stejně jako všude v republice, trápí nárůst výjezdů. Ten ovšem není daný tím, že by se zvyšoval počet závažných případů, jako jsou infarkty, srdeční zástavy či těžká zranění. Jejich počty zůstávají po dlouhou dobu prakticky nezměněné. Ročně ošetříme zhruba 270 srdečních zástav, kolem tisícovky infarktů. Naše výjezdová činnost v rámci kraje se zvyšuje kvůli těm případům, které už ani neodpovídají dikci zákona. Není tam přímé ohrožení života či hrozící vážné poškození zdraví. Jsou to v zásadě banality.

Myslíte si, že je to dané tím, že lidé nejsou informovaní o tom, kdy záchranku volat?
Myslím, že ano. Bylo by třeba veřejnost informovat, že záchranná služba už podle názvu slouží k tomu, aby lidem pomohla v krajních situacích. V okamžicích, kdy jde skutečně o život. Třeba při značném zhoršení chronického stavu. Tam je naše role jednoznačná. V těch ostatních případech se dostáváme na hranu i toho, co jsme provozně schopni zvládnout. A výjezdů přibývá ročně o pět až deset procent. Osvěta pro lidi by byla velice důležitá. Budeme se snažit zveřejňovat různé hraniční případy. Pochopitelně s přihlédnutím k lékařskému tajemství. Ale dá se to zobecnit. Třeba člověk, kterému je nevolno, má dejme tomu večer 38 stupňů zvýšené teploty. To není indikace pro výjezd záchranky. To je na praktického lékaře nebo pohotovost. Ono s tím často souvisí to, že se někteří lidé nemají jak dostat k lékaři. Tam je to někdy pochopitelné. Na druhou stranu jsou lidé, kteří záchranku zneužijí. Přes den pracují, večer si zavolají záchranku, a tím si vlastně vynucují přednostní ošetření! Celá problematika souvisí s tím, že na záchrance není dost lékařů.

Jak to v tomto ohledu vypadá v Karlovarském kraji?
Co se týče řidičů a zdravotnických záchranářů, nechybí nikdo. I když někdo vypadne, dokážeme na trhu práce najít adekvátní náhradu. U lékařů je to složitější. Máme v současné době dvacet pracovních úvazků. Chybí nám jich zhruba pět do celého kraje. Těch dvacet lékařů zajišťuje nepřetržitý provoz na pěti ze třinácti výjezdových základen v kraji. Ty jsou rozmístěné tak, aby sanitky dokázaly dojet v zákonem stanovené dvacetiminutové lhůtě. Pět nových lékařů by mohlo pomoct snížit počet přesčasových hodin lékařů. Ale to není to nejpodstatnější. Podstatné třeba je, že průměrný věk našich lékařů je 55 let. A to jsme před nedávnem přijali novou kolegyni, třicátnici, to je velký úspěch. Takže si lze představit některé zbylé lékaře v předdůchodovém či důchodovém věku. Pracují usilovně a profesionálně, ale přírůstky mladých lékařů prostě chybí.

Je to i tím, že lékaři nechtějí do terénu a raději zůstávají v nemocnici?
To je jeden z hlavních důvodů. Neodkladnou přednemocniční péči většina lékařů nechce dělat. V době studia na vysoké škole třeba chtějí, ale pak nemohou. Po promoci nemohou. Nejdříve si musí udělat specializaci v některém ze základních oborů. Teď je na dobré cestě vznik oboru urgentní medicíny, takže si budeme moci vychovávat lékaře přímo pro přednemocniční lékařskou péči a urgentní příjmy. Z mého pohledu je to v současnosti a v souvislosti se snahou o vznik urgentních příjmů v nemocnicích jeden ze základních oborů. Lidé z vysokých škol za současného stavu nastupují do nemocnic, vzdělávají se v oboru interna, chirurgie, ARO, neurologie. Pracují v nemocnici a po pěti až šesti letech, kdy získají atestaci, už do terénu nechtějí. Roli hraje vysoká míra odpovědnosti a na druhou stranu nízké možnosti vyšetření či zobrazovacích metod a laboratorních metod v terénu. I když se nyní díky systému randez vous lékaři dostanou pouze k těm nejzávažnějším případům, což zvyšuje atraktivitu práce lékaře, není to přece jenom tak velké lákadlo.

Nemůže hrát roli i plat?
Co se týká mzdových poměrů, jsme adekvátně ohodnoceni. Příjem je podle mého názoru dobrý, pracuje se ve směnném provozu, takže je i dost volného času. Ale přesto ta služba není třeba pro lékaře tak atraktivní. Cesta, jak ji zatraktivnit, je například umožnit mladším lékařům pracovat. To se týká třeba lékařů ARO, kteří by už po dvou letech mohli nastoupit k záchrance. Možné to sice je už dnes, ale za takových podmínek, že to je v praxi prakticky nerealizovatelné.

Vraťme se ale k oněm banálním výjezdům. Vzpomenete si na konkrétní případ, kdy člověk volal záchranku, i když to nebylo nutné?
Ty případy se dají rozdělit do několika takříkajíc tematických okruhů. Jednou volají záchranku zbytečně kvůli nejistotě s diagnózou. To se týká například podnapilých osob, které se údajně udeřily do hlavy. Ale ten konkrétní údaj nikdo nemá, nikdo to neviděl a volající si to často domýšlejí. Ale problematika opilých pacientů je na samostatný článek. Druhým okruhem jsou velmi banální úrazy typu: říznul jsem se, odřel a podobně. Takové lidi se snažíme po základním ošetření nechat na místě. Svého času byla velkým „hitem“ klíšťata. Dnes by operátorka na středisku poradila, jak s ním naložit, případně by volajícího nasměrovala k praktickému lékaři. Dalším z těch okruhů jsou banální interní choroby. Například opakovaně naměřený vyšší tlak. Lidé jsou netrpěliví, nekontaktují svého praktického lékaře, ale přímo zdravotnickou záchrannou službu. Většinou to dopadá tak, že v nemocnici dostanou navýšenou svou medikaci a odcházejí domů. Patří sem i zvýšené teploty bez jakýchkoliv dalších příznaků. To by nemělo být indikací pro výjezd záchranky. Lidé by měli zvážit, zda se nemohou dostat do nějaké zdravotnické ambulance či na pohotovost. Nechci ale nic zlehčovat. Mnoho závažných onemocnění se projevuje banálně. Ale takové problémy se vyskytují akutně a většinou ještě s dalšími příznaky. Třeba necharakteristické bolesti břicha mohou signalizovat prosakující aneurysma.

Lékař ale v okamžiku, kdy přijede k pacientovi, asi nemůže říct: To je banalita, s tím si zajděte k vašemu lékaři, že?
Může. Lékař si to po zhodnocení stavu pacienta dovolit může. Dokonce je to žádoucí a doporučuji to v případě, že se jedná o skutečnou banalitu. I zdravotnický záchranář může nechat po konzultaci s lékařem pacienta na místě. Ale občas je lékař zaneprázdněný. Pak i takové případy odvážíme do nemocnic. A těm to přidělává práci. Akutní příjmy jsou určené pro akutní případy, jako třeba infarkt či cévní mozková příhoda či vážné poranění.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček naznačil, že existuje jistá, byť zatím ještě hypotetická možnost, že by se za podobné banální výjezdy platilo. Jaký je na to váš názor?
Systém v současnosti bobtná. I přes sporadické osvětové snahy se nedaří jej ukočírovat v tom smyslu, že by se křivka počtu výjezdů začala vracet zpět do čísel, která tady byla před několika lety. Určité zpoplatnění úplných banalit by asi bylo žádoucí. Stejně tak si myslím, že někteří lidé jsou za svůj zdravotní stav sami odpovědni, teď mluvím třeba o podnapilých, a ti by se na tom hrazení služeb měli podílet.

Co si myslíte o možnosti, že by byl každý výjezd záchranky zpoplatněn třeba i jen relativně symbolickou částkou?
I to je cesta. Objevuje se ale také zajímavá hypotéza, že by pacienti, kteří jsou po ošetření propuštěni z nemocnice, výjezd měli zaplatit. A ti, kteří jsou hospitalizovaní, jejich stav je tedy závažnější, ne. Na druhou stranu existují i ti, kteří jsou z nemocnice propuštění, ale ošetření v nemocnici potřebovali právě kvůli laboratornímu vyšetření nebo například CT vyšetření. Tam by bylo potřeba ještě rozlišit. Ale dala by se vyselektovat skupina pacientů, kteří skutečně mohli vyčkat a nemuseli čerpat zdravotní péči v akutním módu s aktivací tísňové linky, výjezdové skupiny i emergency.

Kdo by to rozlišoval?
To je složitá diskuse a v odborných kruzích se zatím nevede. Je těžké říct, kdo by to měl rozseknout bez toho, aniž by proběhla diskuse v rámci společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ve spojení s Asociací zdravotnických záchranných služeb. Určitě by se mělo zapojit i ministerstvo zdravotnictví a velmi důležití jsou i plátci zdravotní péče, tedy zdravotní pojišťovny. Všechny tyto subjekty by se měly dohodnout, jak v takových situacích postupovat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Unikátní stromořadí poblíž mostovského zámku potřebuje ozdravnou kúru.
Unikátní alej u Mostova potřebuje ozdravnou kúru, obec shání peníze

Unikátní javorová alej u obce Odrava na Chebsku potřebuje ozdravnou kúru. Na zásadní úpravy stromořadí, které se skládá z více než dvou stovek javorů mléč...  celý článek

Požár bývalé pekárny v Chodově na Sokolovsku.
V Chodově hořela bývalá pekárna, plameny se rozšířily do střechy

V Chodově na Sokolovsku hořela budova bývalé pekárny Pekosa. Oheň se rozšířil do střechy. Hasiči na místě prověřovali, zda jsou uvnitř budovy lidé, nikoho ale...  celý článek

Císařské lázně v Karlových Varech ochlazují vztahy mezi magistrátem a krajským...
Koncertní sál v Císařských lázních být nemůže, vzkázali památkáři

Karlovarští symfonici neuspěli se svým návrhem na vybudování koncertního sálu v Císařských lázních. Památkáři se totiž obávají, aby se neporušila hodnota...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.