Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žáci z praktických škol bývají na život připraveni lépe, říká ředitelka

  17:55aktualizováno  17:55
Ředitelka Základní školy praktické a speciální v Chebu Miloslava Hartmannová se rušení takzvaných zvláštních škol nebojí. Tvrdí, že v systému vzdělávání mají své opodstatnění, protože dětí se specifickými vzdělávacími potřebami přibývá. A odmítá děti dělit na romské a neromské.

Miloslava Hartmannová, ředitelka Základní školy praktické a speciální v Chebu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Podle Miloslavy Hartmannové jsou jen děti snaživé a ty, které se ve škole příliš nesnaží. K jakému etniku patří, je přitom zcela lhostejné.

Jak dlouho pracujete ve školství?
S tříletou přestávkou od roku 1980. V chebské škole na Kostelním náměstí učím již 24 let. Z toho 8 let ve funkci ředitelky.

Jak vnímáte neustálé rozepře kolem škol speciálních a praktických, kterým se laicky také říká zvláštní?
Rozhodně nám to život neulehčuje. Přiznám se, že už jsem vůči všem takovým výpadům imunní. Ale členy učitelského sboru musím neustále uklidňovat. I přesto však někteří učitelé odcházejí. Nevědí, co se školou bude a nejsou ochotni dlouhodobě snášet nejistotu. Tragédií našeho školství je to, že do něj mluví prakticky kdokoli, často i ti, kteří ve škole nikdy neučili. Jako příklad uvedu různé neziskové organizace.

Proč si myslíte, že speciální a praktické školy mají ve vzdělávání své opodstatnění?
Dětí se specifickými vzdělávacími potřebami přibývá. Před patnácti lety chodilo na naši školu 125 žáků, z toho 112 na základní školu praktickou a 13 žáků na speciální školu. Od té doby se stav žáků na ZŠ praktické moc nezměnil, ale přibylo dětí se středním mentálním postižením, s více vadami a autistů. Nyní je takových dětí třiašedesát. Pravdou je, že od roku 2005 vzděláváme i děti, které jsou velmi těžce postižené, ale i tak jde o značný nárůst. Učí je speciální pedagog ve stacionáři Mája, kde máme 12 žáků.

Co pro vás bude znamenat, pokud stát, jak avizuje, zruší přílohu vzdělávacího programu pro základní školy, která řeší vzdělávání dětí s lehkou mentální poruchou?
On se nezruší jen vzdělávací program, ale i související učební plán, který předepisuje méně hodin naukových předmětů a naopak více pracovních činností. To by znamenalo, že se tyto děti budou učit šest a více hodin denně. Měly by mít stejný počet hodin cizího jazyka jako na ostatních školách a dokonce se uvažuje o tom, že se později začnou učit ještě druhý cizí jazyk. Ale to nezvládnou. Po čtvrté vyučovací hodině už mají problém s pozorností, nejsou schopné nic vstřebat. Osmdesát procent těchto dětí nezvládá pořádně češtinu.

Co si myslíte o tom, že by se v budoucnu děti s lehkou mentální poruchou měly učit v běžných třídách?
Především by to bylo drahé. Každé takové dítě potřebuje asistenta. A tady nastává další problém. Asistentem se může stát po absolvování osmitýdenního kurzu prakticky kdokoli. Je takové vzdělání dostačující? Mentální retardace je v systému vzdělávání specifikem, které vyžaduje vysokou odbornost, dlouholetou praxi a také vzdělávací program, který umožní těmto žákům dosáhnout v rámci jejich možností na co nejvyšší stupeň vzdělání. Obávám se, že tohle by v běžné třídě nebylo možné.

Ve škole na Kostelním náměstí se ale vzdělávají i děti bez mentálního postižení. Prostě jen ve škole selhaly...
Menší počet žáků ve třídě, nižší nároky i individuální přístup takovým dětem pomáhají. Vloni však začala platit vyhláška, která říká, že děti bez zdravotního postižení se nesmí vzdělávat zároveň s žáky s mentálním postižením. Měly by se vrátit zpět na běžnou základní školu. Oslovila jsem proto rodiče těchto dětí, abych jim to oznámila. Ani jeden z nich od nás své dítě neodvedl. Pokud rodiče nechtějí, nikdo jejich děti přeřadit nemůže.

Takže o vaši školu je zájem? Nemají například romští rodiče pocit, že navštěvovat „speciálku“ je pro jejich děti diskriminující?
Kdybych vám měla říkat, kolik romských rodičů k nám chodí a chtějí sem své děti dostat, nebudete mi věřit. Svou roli hraje i to, že jsou u nás děti spokojené. Mají svého třídního učitele, který je doprovází a učí základní předměty od první třídy do devítky. Díky tomu, že ve třídě je maximálně 14 žáků, je možné ke každému žáku přistupovat individuálně a třeba i lépe odhalit šikanu.

Kolik máte v současné době žáků?
Základní škola praktická vzdělává 104 dětí, speciální 63 a již druhý rok máme přípravnou třídu, kde je 13 dětí. Celkem k nám chodí 180 žáků.

Co vás nejvíce na současné době trápí?
Trápí mne, že společnost a některé neziskové organizace chtějí problém sociálně vyloučených řešit rušením základních škol praktických. Tvrdí, že vzdělání, které poskytujeme našim žákům, je dostatečně nepřipraví pro budoucí povolání, že nemohou pokračovat na střední škole, a tím získat odpovídající práci. Opak je pravdou. Naši žáci mají stejnou možnost se vyučit jako jejich vrstevníci ze základních škol. Často jsou pro budoucí povolání připraveni lépe než oni, protože mají více hodin pracovního vyučování. To potvrdí každé učiliště.

Co byste si v souvislosti se školou přála do budoucna?
Aby se nás zřizovatelé nezříkali, aby ministerští úředníci zachovali náš učební plán s větším zaměřením na praktické činnosti a společnost řešila problémy sociálně vyloučených jejich větší motivací pracovat, než jenom pobírat sociální dávky.



Nejčtenější

Západ Čech obsadili v srpnu 68 i Němci. Tank a hlava rudoarmějce skončily v řece

Tank v řece Ohři se stal symbolem roku 1968 v Karlových Varech.

Ještě padesát let po událostech srpna 1968 starší Karlovaráci vzpomínají, jak se pod jedním z invazních tanků T-54...

Hejtmanka Karlovarského kraje se vdala, svatební šaty si navrhla sama

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se provdala za svého...

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se ve Stanovicích provdala za Jana Mračka. Dlouholetou známost krajské...



Z podzemí kláštera v Teplé se dá koukat rovnou do nebe

Premonstrátský klášter v Teplé ukrývá zajímavé podzemní prostory.

Klášter Teplá skrývá pod zemí unikátní štolový systém, který odvádí vlhkost z areálu zpátky do řeky. Za jeho vznikem...

Muž vybodoval svého bratra, vydával se za něj při silničních kontrolách

Ilustrační snímek

Velké potíže způsobil svému bratrovi muž, který se za něj vydával při silničních kontrolách. Sám sice unikl trestu za...

Muž musel spoluvězňům sloužit a dávat jídlo. Když neposlechl, zbili ho

Vazební věznice Hradec Králové

Kriminalisté stíhají dva trestance z věznice v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku, kteří šikanovali další odsouzené....

Další z rubriky

Na Karlovarsku se převrátila cisterna s fekáliemi, vylily se na silnici

U Hroznětína se převrátila cisterna převážející fekálie.

Cisterna převážející fekálie z chovu zvířat se ve čtvrtek odpoledne převrátila u Hroznětína na Karlovarsku. Hasiči...

Kraj rozhodne o osudu uměleckoprůmyslové školy ještě letos

Budova Střední uměleckoprůmyslové školy Karlovy Vary je v havarijním stavu.

Do konce letošního roku by chtělo vedení kraje rozhodnout o tom, co dál s budovou uměleckoprůmyslové školy v Karlových...

Zloději nakradli ve skladu kovy za čtvrt milionu, odevzdali je do sběrny

Ilustrační snímek

Kovy za čtvrt milionu korun nakradla v chebském skladu čtveřice zlodějů. Muži lup vynášeli postupně a hned jej...

Najdete na iDNES.cz