Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Třetí česká SuperStar Zbyněk Drda pořád zpívá, jen už není tak na očích

  15:48aktualizováno  15:48
V prosinci to bylo devět let, kdy se do povědomí českého národa dostal Zbyněk Drda, vítěz třetí řady hudební reality show Česko hledá SuperStar. I přesto, že není na očích tolik jako dříve, ho stále živí jeho hlas.

I když už teď není Zbyněk Drda tolik na očích, dokáže se zpěvem stále uživit. | foto: MAFRA

Jak dnes rodák z Ostrova na Karlovarsku, který v hudební soutěži zazářil v roce 2006, vlastně žije?

Co nyní děláte a čím se živíte?
Pořád zpěvem, ať už jde o sólovou dráhu nebo různé projekty, které vymýšlíme s hudebním divadlem Hnedle Vedle. To se zabývá především pořady pro děti a rodiny, takže zpívání je pro mě pořád na prvním místě.

Chystáte na tento rok turné?
To ne, ale fanoušci mě mohou slyšet jak již ve spolupráci s divadelním spolkem, tak i na různých městských slavnostech. Bližší informace v nejbližším období zveřejním na svých facebookových stránkách.

A co nová deska?
Nové CD neplánuji, ale přemýšlím nad natočením jednoho singlu. Uvidíme, jak to celé dopadne.

Uplynulo devět let od vašeho vítězství v soutěži Česko hledá SuperStar, jak na to vzpomínáte?
Symbolicky jsem si vzpomenul, ale oslava nebyla. Myslím na to často, a i když bude desáté výročí, neplánuji na toto datum nic zásadního.

Zbyněk Drda

  • Ostrovský rodák začal s hudbou hned po svém nástupu na základní školu. Krom zpěvu se brzo naučil hrát i na piano.
  • Svůj talent poprvé představil v soutěži Karlovarský hlas, kdy v jednom z ročníků dokonce obsadil nejvyšší příčku.
  • Zlom v jeho kariéře však přišel v roce 2006, kdy v prosinci vyhrál třetí ročník soutěže Česko hledá SuperStar. Rok nato vyhrál cenu Týtý za objev roku.
  • Úspěch slavila i jeho zatím jediná deska Pohled do očí, za kterou přebral cenu Deska roku za nejprodávanější debutové album.
  • Týž rok navíc vyhrál i v kategorii Českého slavíka Skokan roku.

Sledoval jste aktuální ročník SuperStar?
Myslíte ten asi padesátý ročník? Spíše sporadicky, pokud se nemýlím, vyhrála to Emma Drobná. A opravdu vyhrála zaslouženě, fandil jsem jí.

A vídáte se s bývalými soupeři?
Občas se vidíme s Barčou Zemanovou a Martinem Ševčíkem, jinak se ostatní rozprchli po republice a je těžké se sejít se všemi.

Poznávají vás ještě lidi na ulici?
Už to není tak časté jako krátce po vítězství, ale stále se někdo najde. Hodně jsem se za devět let změnil, takže je to i mou současnou vizáží.

A nechybí vám ten velký zájem fanoušků?
Naopak. Moc si užívám klid. Já nemám moc rád ten humbuk, kdy mě každý tahá za rukáv nebo kapsu.

Co se za devět let od vítězství změnilo?
V podstatě všechno. Člověk přišel do Prahy a vše bylo jinak. Nejdřív jsem se musel rozkoukat v tom velkém světě, než jsem mohl začít normálně fungovat.

Zničehonic se na vás upínala pozornost fanoušků a médií. Zvládal jste tento tlak?
První rok bylo moc práce, takže jsem kolotoč od médií ani nestíhal vnímat. Snažil jsem se všechno sledovat, něco mě i mrzelo, ale naučil jsem se s tím žít.

Váš předchůdce Tomáš Savka zakotvil v muzikálech, co vy?
Byl jsem obsazen do muzikálu Naháči. Ten bohužel skončil, prakticky hned zkraje, kdy jsme odehráli jen několik představení. Ale zjistil jsem, že muzikály nejsou moc pro mě, nejsem moc pohybově nadaný. Při dalších zkouškách jsem právě vyhořel právě na tomto.

Od mládí jste sportoval, to vám nepomohlo?
To jo, ale já nemám pohybovou paměť.

Jednu dobu jste hodně cílil na zahraničí, proč zrovna to?
No cílil... Spíš byla možnost to zkusit. Díky zpěvu jsem se podíval v rámci vystoupení a hudebních festivalů do mnoha zemí, a to především na východě – do Ruska, na Ukrajinu či do Tádžikistánu.

Jak se takové publikum chová?
V Uzbekistánu a Tádžikistánu nás měli pomalu za mimozemšťany. Nikdo nás neznal, ale jejich radost, že přijel někdo ze západu, neznala mezí.

Dá se to porovnat s českým publikem?
Východní publikum se rádo baví kulturou a muzikou. Není to forma, kterou známe u nás, tedy rockový festival, pivo a párek. Hodně se tam propojují různé styly kultury, jako divadlo a tanec. Opravdu to není jen a čistě o zpěvu.

Kde se vám líbilo nejvíc?
Tádžikistán a Uzbekistán. Tam se mi opravdu líbilo.

Zkusil jste i další soutěže po SuperStar?
Při plavbě na zaoceánském parníku jsem skončil druhý. Moje hlavní výhra bylo ale cestování. Nikdy jsem netíhl k těmto metám. Jeden z mých kolegů ze SuperStar dokonce objížděl tyto zahraniční soutěže a hned po návratu se všem médiím chlubil úspěchem, ale to není pro mě.

Soutěžíte ale už od mala, což dokládá i výhra v Karlovarském hlasu. Jak na to vzpomínáte?
Byla to první soutěž, kde se nemusely zpívat jen lidové písničky, ale i ty popové. Pamatuji si, že v prvním roce jsem neuspěl, ale rok poté, pod vedením Štěpánky Steinové, se to otočilo.

Nyní sedíte v porotě, tedy na opačné straně barikády, jaké máte pocity?
Vždy si představuji, že na tom pódiu stojím já, takže jsem často nervózní jako samotní soutěžící.

Existují v těchto soutěžích „tlačenky“?
Několikrát jsem se s tím setkal, ale ne v Karlovarském kraji. Vždy si ale pevně stojím za svým. Sám jsem si tím prošel, tohle musí být čisté.

Jste přísný porotce?
Vyznávám spíš konstruktivní kritiku ve stylu, tohle bylo dobré, ale musíš zamakat ještě na tomhle. Snažím se radit, ne shazovat.

Stále studujete?
Mám hotové dva ročníky na Vysoké škole finanční a správní, tak uvidíme, jak to bude dál. Jsem takový věčný student.

Sledujete českou hudební scénu? A co říkáte na poslední Slavíky?
Český slavík je hodně specifická záležitost. Každý má právo se vyjádřit a projevit se hlasem pro svého oblíbeného interpreta.

Kdo se vám líbí z české popmusic?
V tomhle jsem stará škola. Líbí se mi Chinaski, Aneta Langerová i Ben Christovao. Ale že bych doma měl jejich CD, to se říct nedá.

Co plánujete v nejbližší budoucnosti?
Klid, odpočinek a pohodu. Nemám krom relaxace nic jiného v plánu. Musím nabrat síly, než se rozjede sezona.

Autor:


Nejčtenější

Pavlína, Lenka, Ilona. Zmizely před 30 lety, jejich osud je záhadou

Pohřešují se od srpna 1988. Zleva: Pavlína Braunová, Lenka Mužíková, Ilona...

V srpnu 1988 se ztratily v ČSSR během tří dnů za nejasných okolností tři dívky. Jako první zmizela 6. srpna u Strakonic...

Muž přepadl dívku na ulici, roztrhl jí prádlo a uspokojil se nad ní

Ilustrační snímek

Kriminalisté obvinili ze znásilnění jednatřicetiletého muže, který na ulici v Karlových Varech přepadl neplnoletou...



Opilý řidič vjel na staveniště, nehodu nepřežila spolujezdkyně

Při tragické dopravní nehodě zemřela třiapadesátiletá žena.

Tragická dopravní nehoda se stala v neděli po druhé hodině v noci. Řidič, který sedl za volant pod vlivem alkoholu,...

Z podzemí kláštera v Teplé se dá koukat rovnou do nebe

Premonstrátský klášter v Teplé ukrývá zajímavé podzemní prostory.

Klášter Teplá skrývá pod zemí unikátní štolový systém, který odvádí vlhkost z areálu zpátky do řeky. Za jeho vznikem...

Muž musel spoluvězňům sloužit a dávat jídlo. Když neposlechl, zbili ho

Vazební věznice Hradec Králové

Kriminalisté stíhají dva trestance z věznice v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku, kteří šikanovali další odsouzené....

Další z rubriky

Vedro umí i prospět, v Karlovarském kraji po letech ubývá klíšťat

Ilustrační snímek

Populace klíšťat v Karlovarském kraji poprvé po deseti letech klesá. Může za to mimořádně teplé a suché počasí. Přesto...

Muži obviňovali sousedku, že jim krade elektřinu, pak napadli hlídku

Ilustrační foto

Do křížku s policií se dostali otec se synem na Chebsku, když napadli policejní hlídku, která přijela prošetřit jejich...

Ryby dusí tropická vedra, rybáři jim proto musejí důkladně čeřit vodu

Student vodňanské rybářské školy Vladimír Kolář kontroluje aerátory na Ptačím...

Tropické teploty ohrožují chovné rybníky v celém Karlovarském kraji. Dlouhotrvající sucho a nestandardně vysoké teploty...

MATEŘSTVÍ: Očekávání vs. realita
MATEŘSTVÍ: Očekávání vs. realita

Moje dítě bude hodné a poslechne mě na slovo. Poznáváte se? Přesně tohle jste si mysleli… než se z vás stali rodiče?

Najdete na iDNES.cz