Ničivého zemětřesení se na Chebsku nemusíme bát, uklidňuje seismolog

  10:02aktualizováno  10:02
Když se řekne zemětřesení, v celém Česku snad není člověk, který by nevěděl, že právě v těchto dnech zažívají obyvatelé západních Čech jeden z místních fenoménů, zemětřesný roj. Jedním ze seismologů, kteří jej zkoumají, je Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Josef Horálek, jeden ze zakladatelů sítě seismických stanic v oblasti Chebska, Kraslicka a Ašska. | foto: archiv Josefa Horálka

Ten je také jedním ze zakladatelů sítě seismických stanic v oblasti Chebska, Kraslicka a Ašska. Díky tomu už vědci vědí, kde a v jaké hloubce zemětřesení vznikají. Vědí i to, že v této oblasti otřesy nepřesáhnou magnitudo 5. Stále však nemají jasno, proč mají právě tuto podobu. „Pracujeme na tom,“ říká Horálek.

Dosavadní největší otřes tohoto roje přišel 21. května hodinu před půlnocí a měl magnitudo 3,8.

Co se na západě Čech děje a proč právě tady?
Ta oblast je postvulkanická. Pozůstatkem vulkanismu jsou například minerální prameny, rezervace SOOS či Železná a Komorní hůrka – nejmladší sopky ve střední Evropě. A samozřejmě zemětřesné roje.

Dobrá, ale proč zde nejsou klasická zemětřesení jako jinde?
To se právě pokoušíme zjistit. Zemětřesení vzniká tak, že v Zemi na tektonickém zlomu hornina praskne. Vzniklá trhlina se šíří podél zlomu rychlostí asi 3,5 kilometru za vteřinu. Přitom vzniká mechanické vlnění. A to je zemětřesení. U středně silných zemětřesení bývá délka trhliny několik kilometrů a u těch silných až několik stovek kilometrů. Jenže u zemětřesných rojů to probíhá jinak. Tam se ta trhlina rozjede a zastaví, znovu se rozjede a opět zastaví. A tak v každém roji vzniká několik „silnějších“ zemětřesní, která na povrchu způsobují otřesy půdy. Proč to takto probíhá, zatím nevíme. Myslíme si, že to souvisí s fluidy, která v zemské kůře v západních Čechách jsou.

Co jsou to ta fluida?
Je to voda nasycená kysličníkem uhličitým. Představte si, že jste v hloubce 7 až 10 kilometrů, kde je obrovský tlak a teplota až 300 °C. A v těchto podmínkách podél zlomů a puklin cirkuluje přehřátá voda a plyn. Myslím si, že právě tato fluida způsobují přerušované šíření trhliny podél zlomu.

Co to znamená?
Že vznikají zemětřesné roje. Tedy několik silnějších otřesů a spousta drobnějších zemětřesení, což je k místním obyvatelům milosrdné. Kdyby se totiž nahromaděná energie uvolnila najednou, tak bychom tu neměli magnitudo 3,8 ale třeba 4,5 až 5.

To už by bylo ničivé zemětřesení?
Tak to určitě ne. Jednalo by se stále o slabší zemětřesní. Ale škody by byly velmi pravděpodobně větší, třeba spadlé komíny, možná by někde praskly zdi. Mnozí si jistě pamatují následky zemětřesení v roce 1985, které mělo magnitudo 4,6.

Je možné odhadnout, jak to bude se zemětřesením v budoucnu?
Vyšší seismickou aktivitu pozorujeme přibližně v posledních 30 letech. Na základě našich pozorování zjišťujeme, že roje se opakují stále častěji, doba mezi nimi se zkracuje. Pro ilustraci, silnější roje jsme zaznamenali v roce 2000, pak 2008, 2011, 2014, 2017 a nyní, ani ne po roce, jej tu máme opět. Je to známka, že se nahromaděná deformační energie na zlomech stále uvolňuje. Horší by bylo, kdyby nastal klid a 20 let se nic nedělo. To bych měl obavu, jestli nehrozí silnější roj, jako například v roce 1985.

Co dokážete z naměřených údajů poznat?
Umíme lokalizovat ohniska zemětřesení. Na základě toho umíme zmapovat zlomy, na kterých se zemětřesení vyskytují, dokážeme odhadnout jejich délku a určit pohyby, ke kterým v průběhu jednotlivých zemětřesení na těchto zlomech dochází. A na základě toho můžeme usuzovat, že v této oblasti pravděpodobně nebude zemětřesení o magnitudu vyšší než 5. Ale jak dlouho ten který roj bude trvat, to říct nedokážeme. To je věc náhody.

Patříte mezi průkopníky budování sítě seismických stanic WEBNET, která zemětřesné roje na západě Čech monitoruje. Vzpomenete na úplné začátky měření?
Tato oblast byla podobně aktivní, jako je nyní, na přelomu 19. a 20. století. A tehdejší Vídeňská akademie věd tam prozíravě poslala profesionální pozorovatele. Neměli tenkrát přístroje, ale dělali záznamy o tom, co pocítili oni nebo místní obyvatelé. Z této doby existují velmi detailní zprávy, kde je seismicita dobře podchycena. Nejsilnější otřes mezi magnitudem 4,6 až 5 naměřily v roce 1908 už přístroje, ale v Německu. Pak se ale aktivita výrazně snížila a této oblasti se zřejmě i v souvislosti s válečnými a poválečnými událostmi nevěnovala téměř žádná pozornost. Pouze v roce 1962 se vyskytl zemětřesný roj o magnitudu asi 3,3 v oblasti Kraslic a Klingenthalu a na základě toho byla na německé straně postupně vybudována síť šesti analogových stanic VOGTLAND.

To se pak už u nás západočeským zemětřesením nikdo nevěnoval?
Ne. Naši seismologové v té době měli jiné priority. Například jedno velké téma byla detekce velmi slabých seismických jevů v souvislosti s identifikací podzemních jaderných explozí. Když se pak objevil v roce 1985 další zemětřesný roj, bylo to obrovské zděšení. Nejsilnější otřes dosáhl tehdy magnituda 4,6. To byl ten impuls, proč jsme tam začali měřit.

Kde se začalo s budováním stanic?
Nám se podařilo zjistit, a bylo to velké překvapení, že zemětřesný roj na přelomu let 1985 a 1986 se odehrál pod obcí Nový Kostel. Proto jsme první permanentní stanici v západočeské oblasti vybudovali právě tam. To bylo v roce 1989. Abychom mohli zemětřesení lokalizovat, tj. určit jejich epicentrum a hloubku, potřebovali jsme ty stanice alespoň tři. Proto jsme v letech 1991 až 1992 v oblasti Chebska, Kraslicka, Ašska a Lázní Kynžvart zřídili další tři stanice. Celkem jsme tak měli stanice čtyři a už jsme tuto oblast mohli začít průběžně monitorovat a seismickou aktivitu i analyzovat. Abychom se dostali k dalším detailům, postupně stanice přibývaly. Dnes už jich tu je čtyřiadvacet.

Mluvil jste o tom, že zemětřesné roje v Česku jsou významný fenomén. Je možné se s ním potkat ještě někde jinde?
Ano, zemětřesné roje se vyskytují po celém světě. Ale jedná se o specifický typ seismicity. Typickými oblastmi s výskytem zemětřesných rojů jsou třeba jihozápadní Island, Japonsko nebo Yellowstone v USA. V Evropě je to Řecko, ale i střední a jižní Itálie. Všechno to jsou oblasti, kde je vysoká geodynamická aktivita, často to jsou oblasti, kde se stýkají tektonické desky.

Jenže Česko na takovém rozhraní neleží…
Právě. Západočeská rojová zemětřesení jsou takzvaná vnitrodesková. S tím souvisí i zásadní otázka: Co je zdrojem deformační energie, která při svém uvolnění vyvolá zemětřesení? To zatím dobře nevíme. My v současné době sledujeme i zemětřesné roje na jihozápadním Islandu, na styku Americké a Euroasijské tektonické desky, které se od sebe oddalují rychlostí dva centimetry za rok. Na poloostrově Reykjanes zjišťujeme, proč velmi podobná zemětřesení vznikají na jihozápadním Islandu a v západních Čechách, tedy v naprosto rozdílných tektonických oblastech.

Chystají se ohledně západočeského zemětřesení další výzkumy?
Připravujeme měření ve vrtech. Jde o poměrně mělké vrty, asi do hloubky půl kilometru. Bude jich celkem pět. Ten u obce Tisová je už hotový, druhý se bude dělat koncem září v lokalitě Studenec u Oloví. Třetí je naplánován u Hartoušova. Čtvrtý vrt bude v lokalitě Mýtina u Chebu. Tam byl nedávno objeven maar, což je výnos sopečného materiálu, který se nedostal až na povrch, ale zůstal desítky metrů pod zemí. Poslední pátý vrt bude na území Německa nedaleko Bad Brambachu. Ve vrtech budou seismometry a přístroje pro měření pohybu fluid v zemské kůře. Doufáme, že se nám díky tomu podaří objasnit spojitost mezi korovými fluidy a zemětřeseními v západních Čechách. A možná odhalíme i spoustu dalších zajímavostí.

Nejčtenější

VIDEO: Motorkář zběsile ujížděl policistům, setřásl je na cyklostezce

Kamera natočila jízdu motorkáře v Sokolově

Sokolovští policisté hledají motorkáře, který jim zběsile ujížděl městem. Muž na stroji bez registrační značky a světel...

Umírající chce podle duchovního slyšet jen pár základních vět

Otec Vít Metoděj Kout na věži chrámu svaté Olgy, který prochází náročnou...

Důležité je vědět, že jsem pro blízkého před smrtí udělal vše, a pak se stačí jednoduše rozloučit: Děkuji, dovoluji ti...

Počasí zradilo čerstvou řidičku, na mostě nabourala svodidla i zábradlí

Řidička nabourala na mostě v Sokolově do svodidel i zábradlí.

Jízdu na mokré silnici nezvládla mladá řidička s čerstvým řidičákem. Devatenáctiletá dívka dostala na mostě smyk a...

Šéfka Puppu převzala primátorský řetěz, radní budou stát o dva miliony víc

Ustavující jednání Zastupitelstva města Karlovy Vary v sále Lidového domu v...

Karlovy Vary mají novou vládu. Primátorkou se stala bývalá dlouholetá ředitelka Grandhotelu Pupp Andrea Pfeffer...

VIDEO: Poutník ležel desítky let pod zemí, teď putuje do muzea

Archeolog Jiří Klsák při vykopávání sochy Poutníka na Dianě

Přibližně metr pod zemí a rozdělená na kusy odpočívala desítky let litinová socha Poutníka pod rozhlednou Diana v...

Další z rubriky

Opilý muž chtěl přespat v bytě bývalé družky, zamčené dveře rozmlátil

Ilustrační snímek

Svůj vztek nedokázal ovládnout muž, který se v opilosti snažil dostat do bytu své bývalé přítelkyně na Chebsku. Nechtěl...

Lidé někdy pomocí zvířatům spíše uškodí, říká jejich zachránce

Ve zvířecích záchranných stanicích se nyní nejčastěji starají o ježky.

Na podzim začíná období ježčího stěhování a hledání místa k přezimování. Útulky a záchranné stanice se pak plní malými...

VIDEO: Unikátní systém při námraze sám posolí tři mosty na dálnici D6

Miroslav Kleňha z firmy Rocon Meteo ukazuje na střed silnice, kde jsou ve...

Tři mosty mezi sjezdy na Citice a Kynšperk nad Ohří na dálnici D6 se nově mohou pochlubit unikátním systémem, který...

Najdete na iDNES.cz