Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, která...

Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, která pořádá Veletrh pracovních příležitostí. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Lidé často nevědí, co jim trh práce nabízí, říká šéf hospodářské komory

  • 2
Příležitost získat práci budou mít lidé ve čtvrtek v Chebu, později i v Sokolově a Karlových Varech díky Veletrhu pracovních příležitostí. Ten nabízí lidem šanci, jak získat lepší práci.

Šanci oslovovat potenciální zaměstnance mají firmy z regionu už čtvrtým rokem.

„Chceme, aby se zaměstnavatelé a budoucí zaměstnanci sešli. Mnohdy se totiž setkáváme s tím, že lidé, ať už středoškoláci či vysokoškoláci, nevědí, jaké jsou na trhu práce možnosti, jaký zaměstnavatel co nabízí,“ říká o veletrhu Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, která veletrh pořádá.

Veletrhy

pracovních příležitostí

Termíny a místa konání:

  • 16. února Cheb KC Svoboda, 9:00 - 17:00
  • 9. března Sokolov ISŠTE Sokolov – sportovní hala 9:00 - 17:00
  • 16. března Karlovy Vary Lidový dům ve Staré Roli 9:00 - 17:00

Zdroj: www.khkkk.cz

Podobná setkání jsou určená pro absolventy škol. Mohou se jich ale zúčastnit i uchazeči z úřadu práce?
Samozřejmě. S úřadem práce oboustranně spolupracujeme, takže sám posílal uchazeče. Teď je ale situace na trhu práce taková, že právě nezaměstnaní chodí na veletrh spíš z povinnosti. Potenciální zaměstnanec z řad klientů úřadu práce dnes už není úplně běžnou věcí. Například na Chebsku je tak nízká míra nezaměstnanosti, že už nemá kam klesnout. V evidenci jsou už snad pouze lidé, kteří pracovat nechtějí a nikdy nebudou. Zájem vstupovat na trh práce nemají. Kromě absolventů a lidí z evidence úřadu práce je ovšem veletrh určený i pro běžnou veřejnost. Tedy pro ty, kteří prostě chtějí třeba změnit zaměstnání. Už na veletrh může takový člověk přijít se svým životopisem a popovídat si se zaměstnavateli, kteří jej zaujmou.

Zaměstnavatelé v regionu hořekují, že v kraji lidé ochotní a schopní pracovat prostě nejsou. Máte zkušenost, že by na veletrh jezdili i lidé z jiných regionů?
To bych úplně neřekl. Primárně akci děláme pro obyvatele kraje. Co se týká současné situace na trhu práce, tam, kde jsou průmyslové zóny, tam, kde se ekonomice daří, tam skutečně lidé nejsou. Nahrazují je agenturní zaměstnanci či síly ze zahraničí. Já nemohu vyloučit, že se veletrhu nezúčastní právě takoví lidé. Situace na trhu práce je tak trochu divoká. I firmy, které spolu dříve spolupracovaly, si dnes přetahují zaměstnance. Hodně do toho promlouvá i německý trh, kterému české firmy konkurovat nemohou. Už jenom proto, že platy jsou tam úplně jiné. Ale to souvisí s faktem, že se Česko kdysi stalo „montovnou“ pro německý trh, což je trochu absurdní. Pak se nemůžeme divit, že mzdy jsou u nás nižší. I když se zaměstnavatelé snaží.

Říkal jste, že se zaměstnavatelé přetahují o lidi. Nemyslíte si, že právě to by mohlo být impulsem ke zvyšování mezd?
Jednoznačně ano. Ale zvyšování mezd má své hranice. Zvyšovat se dá, ale ne do nekonečna. Ekonomika to nedovolí. Dovolil bych si malé rýpnutí. Je fajn, že máme průmyslové zóny a já jsem pro, aby se stavěly. Ale měli bychom také přemýšlet, koho do nich bereme. Zda výrobek či služba má nějakou přidanou hodnotu. Jestli bude firma potřebovat kvalifikovanou sílu, kde ji pak vezme. Zda jsme schopni ji tady vychovat. Jestli máme lidi kde ubytovat. Teď teprve začínám vnímat, že nad tím někdo začíná přemýšlet. Ale už je pomalu pozdě.

Zmínil jste, že se z Čech stala „montovna“. Na to má vliv i aktuální kurz koruny vůči euru. Až ale skončí intervence České národní banky, ustálí se kurz na hranici, která pro firmy nemusí být zajímavá. Může to podle vás zapříčinit odchod takových firem?
Je to možné. Investice, které k nám přišly, dávají vesměs lidem tu nejjednodušší práci. Až na čestné výjimky pouze montování čehosi. A takoví investoři mohou kdykoliv vzít firmu a jít s ní někam, kde to pro ně bude výhodnější. Dál na východ. Kdyby se například na Ukrajině neválčilo, odešla by podle mého už dávno řada investorů právě tam. Na druhou stranu hodně zaměstnavatelů to v kraji myslí vážně. Chtějí rozšiřovat výrobu, chtějí z Německa přenést vývoj, ale nemají lidi. Je to paradox. Většina investorů u nás je z Německa. Němečtí vlastníci žehrají, že Češi nechtějí pracovat dejme tomu za 15 tisíc hrubého měsíčně, ale zároveň Čechy lákají do svých firem v Německu. Občas jim nerozumím.

Když se ještě vrátím k Veletrhu pracovních příležitostí, jak široká je skladba firem, které prostřednictvím této akce hledají nové spolupracovníky?
Hodně široká. Hlad je ve všech oborech, nejen třeba ve výrobě či zpracovatelském průmyslu. Mezi firmami na veletrhu najdeme lázeňské a lékařské společnosti, ale i státní správu, jako je policie, armáda. Portfolium schopných zaměstnavatelů je široké.

Máte od nich nějakou zpětnou vazbu?
Ptáme se jich, zda jim účast na veletrzích něco přináší. Někteří se na ně pravidelně vrací. Loni například většina z vystavujících ty, které hledala, našla. A hlavně byli spokojení s tím, jak jsme akci zorganizovali. A my doufáme, že nastavený standard udržíme tak, aby se firmy a zaměstnanci v regionu našli.