Před 15 lety odevzdali obyvatelé Poustky, malé obce nedaleko Františkových Lázní, v referendu o připojení republiky k Evropské unii celkem 61 hlasů. Pro bylo 26 lidí, proti 35. Obec u hranice s Německem, ve které nyní žije přes 160 obyvatel, členství v EU jako jedna z mála v kraji odmítla.
„Těžko říct, zda by byl výsledek i dnes stejný, myslím, že situace se změnila,“ říká starosta Poustky Jan Ryba (STAN).
Jak se změnila?
Díky tomu, že jsme se jako obec specializovali na dotační politiku, tak jsme z peněz Evropské unie docela dost v obci udělali, což si myslím, že by byl jeden z argumentů.
Proč podle vás obyvatelé Poustky před patnácti lety členství v Unii odmítli?
Po revoluci, když jsem byl místostarostou, tady panovala velká obava lidí, kteří měli baráky po Němcích, že by mohly padnout Benešovy dekrety a oni by mohli přijít o bydlení. Nikdo tehdy nevěděl, jak to vlastně bude, protože naši němečtí sousedé nám dávali dost najevo, co všechno tady museli opustit a zanechat nám. Starší generace lidí z toho před patnácti lety měla velkou obavu a myslím si, že to byl hlavní důvod, proč naše obec v referendu dopadla tak, jak dopadla.
Jestli to není tajemství, vy sám jste byl pro, nebo proti?
Vzpomenout si nemohu, ale myslím si, že jsem byl pro. Lidé tady ale opravdu do Unie nechtěli. Před revolucí nás brali jako pevnou hráz komunismu, obyvatelé byli dosídlenci a kovaní komunisté. Opravdu měli se vstupem problém.
Strach z prolomení Benešových dekretů už zmizel, nebo ho v obci pociťujete?
Nemluví se o tom. Lidé si za ta léta baráky přepracovali a myslím, že obava už není taková, jaká bývala.
Referendum o vstupu České republiky do EU v kraji
|
Jak vy sám vstup České republiky do Evropské unie hodnotíte?
Abych pravdu řekl, občas jsem v rozpacích. Sám jsem byl ve Štrasburku na zasedání Evropského parlamentu a je fakt, že to, co se tam probíralo, asi úplně nebylo to, co by si lidé představovali. Navíc provoz Evropské unie je neskutečně drahý. Okolo různých nařízení kolují vesměs fámy, spíš si myslím, že naši páni úředníci jsou občas papežštější než Evropská unie, ale to, co z Bruselu občas vypustí, je někdy na pováženou a možná trochu přicházíme o státní suverenitu. V podstatě si myslím, že pro obranu celé Evropy je Evropská unie důležitá, ale co se týče ekonomiky, asi na tom není Česká republika nejlépe. Když pozoruji Německo, Francii, to jsou dominantní hráči a lidem může občas připadat, že sbíráme drobky.
Co Unie konkrétně Poustce dala a vzala?
Díky tomu, že jsme se s panem místostarostou intenzivně zaměřili na dotační politiku, protože z našeho třímilionového rozpočtu toho moc neuděláme, se od roku 2006, kdy byla první výzva, stavěla nová obec. Dodneška jsme udělali kolem padesátky projektů, z toho zhruba 80 procent z Evropské unie a přibližně v 80 procentech jsme byli úspěšní. Udělalo se toho opravdu hodně a na vzhledu je to vidět. Chodí sem spousta turistů díky tomu, že tu máme hrad, hotely, a je fajn, že jsme se mohli zaměřit na cestovní ruch. Na druhou stranu se obec otevřela lidem a někteří se obávají vyšší kriminality. Soukromí lidí už není takové, na jaké byli zvyklí.
Myslíte, že Česká republika je Unii schopná i něco věnovat?
Myslím si, že peněz do EU dáváme z našeho rozpočtu dost. My jsme se u nás hodně zaměřili na životní prostředí. Každý v obci má svůj kompostér, vysadili jsme obrovské sady, všude kolem vysazujeme aleje. Myslím, že na naši malou obec toho děláme až dost, ale ono se to celkově vrátí.
Na co byste se chtěli dál zaměřit?
Budeme se vracet ke kořenům, snažit se, aby tu zase byly hrázděnky. Kdo staví dům, musí jet přesně podle našeho územního plánu, kde nejsou nesmyslné stavby s rovnou střechou a trčícími sedmi patry. Kdo k nám přijede, uvidí krásnou upravenou obec. A to je hlavní cíl, aby se tady lidem líbilo a vraceli se.
Už se cítíte jako evropská vesnice?
Asi ano, myslím, že už jsme srovnatelní s některou z výstavních obcí. I lidé, kteří tu mají domy, se snaží, aby to tu hezky vypadalo.
