Tak trochu jiná třída by měla žáky postupně připravit na to, aby měli v deváté třídě znalosti na úrovni německého jazykového diplomu. Podrobnosti o novince, která vstoupí do praxe v září 2021, prozradila ředitelka 6. základní školy v Chebu Štěpánka Dostálová.
Jak nápad vznikl?
Chebskou radnici oslovila Rada vlády pro národnostní menšiny, jež působí při Úřadu vlády České republiky. Členové rady předeslali, že v našem příhraničním regionu by se měla více podporovat výuka německého jazyka. Je pravda, že zájem o němčinu tady je. Řada rodičů vozí své děti do německých školek, my sami máme spoustu žáků, kteří se vzdělávají v Německu a k nám do školy jezdí jen na přezkoušení. Takže smysl to dává.
Proč radnice vybrala právě vaši školu?
Jsme jedni z mála, kteří od 3. třídy zachovali výuku němčiny. Většina chebských škol totiž přešla na angličtinu. Díky tomu, že se u nás němčina stále vyučuje, máme kvalifikované pedagogy, kteří dokážou s dětmi pracovat, umí je pro jazyk nadchnout. To potvrzují naše úspěchy v olympiádách a soutěžích. Myslím, že i to je důvod, proč nás vedení města oslovilo, prostě ten potenciál tady je. A pro naši školu je to výzva, která by nás mohla posunout dál.
Máte už představu, jak by mohla výuka vypadat?
Variant, jak německy vyučovat, je několik. První možností je mít bilingvní tedy dvojjazyčnou třídu s kompletní výukou německého jazyka. Ale vzhledem k tomu, že nesplňujeme kritéria, protože nemáme dostatečný počet dětí s německou národností, připadá v úvahu spíše druhá varianta. Tou je možnost výuky v německém jazyce pouze u některých předmětů.
Můžete být konkrétnější?
V němčině by se vyučovala většina výchov a také například dějepis, matematika či předmět člověk a jeho svět. Učilo by se tandemově, ve třídě by tedy působili dva učitelé. Jeden by byl právě němčinář.
Další možností je použít vyučovací metodu založenou na výuce školního předmětu prostřednictvím cizího jazyka. Tento styl výuky se nazývá CLIL (content and language integrated learning), žák si osvojuje znalosti a dovednosti v obou předmětech současně. Používají se německá slovíčka, fráze, němčina se v hodině vyučuje v kratších časových úsecích. Touto cestou bychom se mohli vydat, pokud by se nám nepodařilo získat rodilého mluvčího. A navíc už s tímto stylem výuky máme zkušenosti. Díky právě probíhajícímu projektu Šablony II, už jej do vzdělávání zařazujeme. Učitelé si tak připravují hodiny třeba pro matematiku, přírodopis, prvouku a výchovy. Nový systém by mohl na ten stávající navázat. Jenže nově by se v němčině musela vyučovat převážná část hodiny.
Nebude to působit dětem problémy?
Snadné to nebude, ale malé děti se učí rychle. Věřím, že s pomocí kvalifikovaných pedagogů a spolupracujících rodičů to zvládnou. Žáci samozřejmě musí odborným výrazům v němčině rozumět v obou jazycích, musí je znát česky i německy. Proto by samotný výklad měl nejprve probíhat v češtině. Teprve v opakování a procvičování by se postupně uplatňovala němčina.
Jak jste s projektem daleko?
Nyní jsme ve fázi, kdy zjišťujeme, co všechno bilingvní výuka obnáší, jak musíme postupovat, co je zapotřebí udělat. Musíme také vypracovat nový školní vzdělávací program, který určí, které předměty se budou v němčině vyučovat a s jakou časovou dotací. Samozřejmě že ve třídě musí působit kvalifikovaný odborník. Veškerou dokumentaci schvaluje ministerstvo školství, teprve pak bude možné třídu otevřít. V současné době tak probíhají jednání s ministerstvem školství i s Úřadem vlády. Také jezdíme sbírat zkušenosti do škol, kde se již tímto způsobem vyučuje.
To je určitě náročný úkol...
V této věci nám Úřad vlády, s nímž v této věci spolupracujeme, zaručil kooperaci s bavorskou stranou, která by zajistila přímo německého učitele. To znamená, že bychom měli na škole rodilého mluvčího, jehož bychom mohli využívat i na konverzaci pro starší děti či pro vzdělávání našich pedagogů. Byl by to pro nás přínos v mnoha dalších oblastech. Bavorská strana má na projektu zájem, sami nám přislíbili, že se pokusí učitele získat.
A co dalšího vás čeká?
Do března příštího roku je třeba na ministerstvo školství podat žádost s kompletní dokumentací. Přes léto a podzim tedy musíme připravit vzdělávací plán pro tuto třídu a zpracovat veškeré dokumenty. Vyřešit musíme také personální obsazení. A v neposlední řadě zajistit finanční prostředky.
Mohly by do této třídy chodit i děti z jiných spádových obvodů?
Určitě, ale nejprve k nám musíme umístit budoucí školáky z naší spádové oblasti. Vše se tak bude odvíjet od toho, kolik dětí přijde k zápisu. Plánujeme, že bychom mohli otevřít tři třídy, z nichž jedna by byla právě s rozšířenou výukou němčiny. Přestože se nebude jednat o výběrovou třídu, je třeba přiznat, že nároky na žáky budou vyšší.
Co to bude znamenat pro školu?
Pokud bude projekt úspěšný, tak každý rok budeme muset získat pro tuto třídu jednoho pedagoga. A jedná se o devět tříd. Také bychom byli rádi, kdyby výuka kromě toho, že se žáci domluví, měla nějaký hmatatelný efekt. A aby děti i rodiče měli motivaci, chtěli bychom, aby žáci na konci deváté třídy složili jazykový diplom s úrovní „jedna“. Pro informaci, gymnázium nabízí svým studentům složení „dvojky“. Žáci z této třídy by tak mohli získat certifikát, že zvládli jazyk na určité úrovni. A samozřejmě by měli náskok při studiu na střední škole nebo při jakémkoli dalším vzdělávání a shánění práce.
V té souvislosti musím připomenout, že do Čech nyní přichází spousta německých firem a velmi dobře působí, pokud se zaměstnanec dokáže domluvit, aniž by potřeboval překladatele. Jazyková znalost mu určitě zajistí i lepší pracovní pozici. Pro nás učitele je to samozřejmě práce navíc. Ale i šance posunout se dál. Například ve spolupráci s naší partnerskou školou ve Waldsassenu, kde nám také ochotně přislíbili pomoc.
Městu pomohou krajané i Goethe-InstitutPrvní třída s rozšířeným vyučováním německého jazyka se má v Chebu otevírat už přespříští školní rok, tedy v září 2021. „Projekt má širokou podporu, například Úřadu vlády České republiky. Pomoci chtějí spolky Němců v republice nebo známý a prestižní Goethe-Institut,“ vysvětlil chebský starosta Antonín Jalovec s tím, že kromě Chebu se podobná třída chystá také v Jablonci. Kvůli projektu se už Chebští vypravili do Prahy, konkrétně na gymnázium Thomase Manna, které má s takovou výukou dlouholetou zkušenost. „Viděli jsme ukázky přímo z hodiny a domluvili jsme se s vedením gymnázia na dalších hospitacích. Na ně by do Prahy mohli vyjet přímo učitelé ze 6. základní školy. Podívali by se do hodin, zeptali se na nejrůznější zkušenosti, odnesli by si informace, jak vypadá příprava do hodin. Pomoc přislíbila i zástupkyně Goethe-Institutu, který tyto aktivity podporuje, a sousední Bavorsko. Například tím, že do Chebu vyšlou lektory a učitele, kteří by na škole působili jako rodilí mluvčí,“ řekl Jalovec. Zástupci institutu ochotu pomoci potvrdili. „Stejně jako pro výuku kteréhokoliv jazyka, i pro němčinu platí, že čím dříve člověk začne, tím větší jsou jeho šance dopracovat se na vysokou jazykovou úroveň. Rádi proto podporujeme myšlenku, aby se němčina vyučovala již od první třídy. Zvláštní radost přitom máme z toho, že tato iniciativa přichází z Chebu, tedy z města v příhraničí, kde je znalost němčiny samozřejmě velice praktická,“ uvedla Dorothee Winnen, referentka pro spolupráci ve vzdělávání Goethe-Institutu. Vznikem unikátní třídy chebská radnice tak podle starosty Jalovce reaguje na hlad po výuce německého jazyka. A navíc má v příhraničním regionu své opodstatnění. „Už v současnosti řada rodičů z Chebu vozí svoje děti do německých školek. Ve Waldsassenu a Schirndingu se vzdělává velké množství českých dětí. Pro ně by taková třída mohla nabídnout přirozené pokračování výuky německého jazyka. Na druhou stranu se předpokládá, že například český jazyk se bude přednášet v češtině. Ale v jiných předmětech by učitel zpočátku vkládal do běžné hodiny výrazy z němčiny. Postupně by němčiny přibývalo. Umím si to představit například v matematice, zeměpise, tělesné či pracovní výchově. Od jednotlivých slov by se mohlo přes kratší pasáže přejít až k souvislé výuce v cizím jazyce,“ naznačil starosta, který je sám profesí pedagog. Třída by podle něj neměla být výběrová, nýbrž standardním vzorkem populace. Pro nadanější by němčina byla bonusem při výběru navazujícího studia, ostatním by ulehčila shánění zaměstnání. |
