V každém dítěti je něco dobrého a je na nás, na učitelích, abychom to v něm podporovali. To si myslí Jindřich Hašek, který na Základní škole v Krušnohorské ulici vyučuje finanční gramotnost, matematiku a fyziku.
Přírodovědné obory jej bavily už na základní škole, o studiu chemie ale nikdy neuvažoval, ačkoli je mu též sympatická. „Bojím se, že bych vyhodil školu do povětří,“ usmívá se.
Jindřich Hašek
|
V poslední době se často setkáváme s tvrzením, že je děti těžké zaujmout. Souhlasíte s tím?
Asi těžko po mně někdo bude chtít, abych matematiku zarapoval. Nechci ale, aby se děti učily něco nazpaměť. To mohou u básniček, ale například matematika na sebe navazuje. Je to spirála, která na sebe nabírá nové látky a vychází z počátku, kdy se děti učily, že jedna a jedna jsou dvě. Já se do té spirály musím dostat a vytáhnout z ní, jak funguje dělení, násobení, rovnice. Pak na to můžu navázat a řešit složitější úlohy.
Vy se dětem věnujete i ve volném čase. Je s nimi pak práce ve škole snazší, když je důkladně poznáte?
Je a myslím si, že to hraje velkou roli. Mohu si před ně stoupnout, za pětačtyřicet minut jim něco odříkat a pak odejít. Děti ale mnohdy neznáme, nevíme, jaké mají podmínky a co se v nich skrývá. To se dá během společných akcí rozpoznat. Pak se na děti díváte jinak a ony na vás také.
Kromě toho vyhledáváte dětem i exkurze. Opravdu jim může například návštěva muzea ve výuce pomoci?
Pravdou je, že když už něco vyhledávám, tak to, co děti zaujme. Něco akčnějšího i trochu zábavného. Neříkám, že návštěva muzea je špatná, naopak. Děti bychom měli vést k tomu, aby poznávaly muzea, divadla a kulturu vůbec, ale v rámci jiných předmětů. V rámci matematiky a fyziky vyhledávám aktivity blízké těmto předmětům. Děti si vyzkoušely například trenažér airbusu, aby viděly, jak se startuje, udržuje letadlo ve vzduchu, jak se přistává. Měly možnost se přesvědčit o působení sil, proudění větrů během bouřek.
Matematika i fyzika jsou poměrně těžké předměty. Máte nějakou osvědčenou metodu, jak například matematiku vyučovat?
Matematika je svým obsahem specifická. Již například i tím, že je to jeden z předmětů, ze kterého skládají žáci přijímací zkoušky na střední školy, v budoucnu z ní budou skládat, někteří už i skládají, státní maturitu. To znamená, že musíme klást větší důraz na to, aby ji děti pochopily a něco se naučily. Myslím si, že mnoha z nich bohatě stačí, když se na ni v hodině soustředí. Pak už se nemusejí doma nic biflovat. Samozřejmě každý máme svoji hranici a ne každý je schopen pojmout některé věci z matematiky hned. Někdy je nezbytné procvičování a doučování, ale v naprosté většině jsou žáci schopní učivo v hodině pochopit. Pak stačí dříve či později si jen krátce látku připomenout.
Který z předmětů je podle vás pro děti náročnější? Matematika nebo fyzika?
To byste se musela zeptat jich. Co se týká fyziky, nemám rád, když se někdo bifluje vzorce a učí se, jak spočítat třeba hustotu. Na to jsou tabulky. Spíš z pohledu fyziky by bylo fajn, kdyby děti pochopily, proč má látka jinou hustotu, proč se led mění ve vodu a proč rozsvítíme žárovku. Fyzika je spíš o tom, aby pochopily podstatu, aby viděly, jak a proč to funguje. Matematika už je více počítání, chápání a umění číst. Mnoho dětí něco přečte, ale pochopit to, co čtou, je pro ně už trošku těžší.
Souvisí to třeba s moderními technologiemi?
Moderní technologie v něčem pomáhají, mohou ale odrazovat některé od toho, aby si něco představili. Dětem chybí představivost, nejsou schopné například sestrojit krychli, kvádr, síť těchto těles nebo si představit zadání slovní úlohy, převést ji do reálu. Tohle je trochu problém.
Takže je učíte, jak si věci představovat?
Já bych je to rád učil, otázkou je, jestli se to daří. Neustále se musím sám učit a získávat nové zkušenosti.
Kromě matematiky a fyziky vyučujete také finanční gramotnost. Jak jste se k této oblasti dostal?
Na základě vlastní zkušenosti. Kdysi dávno jsem se dostal do průšvihu, začal jsem se zajímat o finančnictví a řekl jsem si, proč to neučit i děti. Čím dál tím víc se totiž dospělí potýkají s finančními těžkostmi, problémy řeší neadekvátně a neumí se orientovat ve finančních pojmech.
Ve kterých například?
Chtěl jsem, aby děti věděly, jak funguje finanční trh, peníze, jakou mají historii – jezdíme pravidelně do České národní banky, a jaké jsou finanční produkty. Nečekám, že si zapamatují úplně všechno, možná postupem času si ale něco připomenou, zjistí, že o tom už něco ve škole slyšely. Myslím si, že je dobře, aby věděly, jak zacházet s penězi, uměly si vytvořit rodinný rozpočet, věděly, co to je a jak funguje reklama. Mají za úkol například natočit reklamu na jakýkoli výrobek. Vyzkoušet si pozici klienta, který se jde informovat do banky třeba ohledně podmínek pro zřízení studentského účtu. Nebo zvážit, zda si vzít půjčku na Vánoce nebo dovolenou.
Zajímá je to?
Pravdou je, že spousta dětí o těchto věcech opravdu nic neví. Stačí ale pár hodin a začnou se o to zajímat a ptát se. Hodiny nejsou o tom, že bych něco vysvětloval a děti se biflovaly. Hodiny jsou vedeny spíše formou diskuse. Já se ptám, děti odpovídají, děti se ptají, já odpovídám.
Je podle vás tato oblast stejně potřebná jako matematika a fyzika?
Určitě. Myslím si, že je škoda, že hodina finanční gramotnosti na většině škol chybí. Měla by mít svoji prioritu a místo v rozvrhu pro děti na základních školách.
Na základní škole, kde učíte, je pedagogů jen sedm. Jsou muži v základním školství ohroženým druhem?
Pravdou je, že na většině škol převažují ženy, každopádně bych netvrdil, že jsou muži ohroženým druhem. Byl bych ale rád, kdyby se tento poměr změnil, nejlépe vyrovnal, aby to bylo tak půl na půl.
Čím to podle vás je, že se muži do základního školství příliš nehrnou?
Může to být finanční stránka, ale důvody mohou být i jiné. Určitě by stálo za to se zeptat studentů pedagogických fakult, zda budou chtít nastoupit do škol, v případě negativní odpovědi, proč ne.
