Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do boje proti nacistům se zapojil jako chlapec. Byl partyzánská spojka

  14:41aktualizováno  14:41
Sestavit historii regionálního odboje v Karlovarském kraji. Tak zní úkol, kterého se ujal Václav Šrámek z Ostrova. Podařilo se mu shromáždit řadu unikátních materiálů, o kterých téměř nikdo nevěděl.

Válečný veterán Václav Šrámek s chorvatským historickým časopisem, v němž je článek o něm a jeho otci. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Své poznatky si nenechává pro sebe. Pravidelně je zveřejňuje v médiích a na besedách. Navíc chystá i knihu věnovanou odbojářům.

„O karlovarských legionářích z první světové války a jejich účasti ve válce se téměř nic neví,“ povzdechl si Šrámek. Dokonce v době, kdy začal v archivech pátrat, se vědělo jen o čtyřech z nich. Dnes už zná jména 229 legionářů z let 1914 až 1920 z okolí Karlových Varů a 186 z ostatních částí kraje. „Každého překvapí, kolik jich bylo vlastně z německého kraje,“ poznamenal Šrámek.

Václav Šrámek

  • Narodil se 25. 7. 1927 v Záhřebu.
  • Člen české skautské organizace v Záhřebu.
  • Válečný veterán a člen Československé obce legionářské Karlovy Vary.
  • Spolupracoval s I. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky z Trocnova na území dnešního severního Chorvatska v letech 1943-45, člen Zagrebačke brigade Jugoslávské armády - podzim 1944 až 1945.
  • Do Československa se rodina vrátila po 2. světové válce. V roce 1968 vyloučen z KSČ.
  • Je pověřený sestavením regionální historie odboje na Karlovarsku 1918.

Kolik lidí z Karlovarska se tedy zapojilo do bojů za samostatnost Československa?
Není to konečný údaj, ale jedná se nejméně o 1990 osob. Z období 1918-1938 nemáme žádný regionální záznam o rodácích – legionářích. Pokud existoval, byl zničen nacisty v roce 1938. Po roce 1945 vyšla dvakrát publikace Karlovarští odbojáři. Zmínka o prvorepublikových legionářích je v nich, ale jen v případě, že přešel z legií do Rudé armády nebo se stal členem komunistické strany. Jmenovité seznamy legionářů se ale zachovaly v ústředním vojenském archivu.

Zmiňujete se hlavně o prvorepublikových legionářích...
Po návratu do republiky to byli velmi vážení lidé. Republika se o ně postarala. Za německé okupace byli pronásledováni. Po roce 1945 následovalo krátké období úcty, a pak dlouhá doba zapomnění. Situace se změnila až po roce 1989, kdy se obnovila činnost Československé obce legionářské. Ta se ale zaměřila hlavně na žijící bojovníky z 2. světové války a na legionáře se tak zase zapomínalo. Situace se změnila až v roce 2014, kdy jsme si připomínali 100 let od začátku 1. světové války.

Co dnes děláte pro to, aby se situace už nikdy neopakovala?
Aby se nezapomnělo na legionáře, a nejenom na ně, ať už šlo o rodáky nebo dosídlence regionu, rozhodlo se, že jejich životopisy svěříme kronikám měst a obcí, kde žili. Seznam legionářů jsme připravili i pro Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary. Předpokládáme, že vojáci na své předchůdce nezapomenou. S pomocí hejtmanky Karlovarského kraje Jany Vildumetzové jsme získali prostor i v Krajských listech.

Snažíte se historii připomenout i mládeži?
Pravidelně pořádáme besedy a přednášky pro všechny zájemce. Ať už se jedná o studenty nebo učitele. Osobně mám z přednášek mezi mládeží dobrý pocit. Myslím, že to s ní není tak špatné, jak se říká. Vidím to podle jejich reakcí na informace, které se dozvídají. O historii se živě zajímají.

Legionáři,

jejichž osudů se Václav Šrámek dopátral

  • Otakar Hlaváček
    Narodil se 17. října 1887 v Klimentově u Mariánských Lázní. Zajat byl 30. listopadu 1914 v Karpatech, do legií vstoupil 15. prosince 1915 v Petropavlovsku a sloužil u 1. střeleckého pluku až do roku 1920. Dosáhnul hodnosti poručíka.
  • Ondřej Hanzlíček
    Narodil se 30. listopadu 1896 v Habersbirku (Habartov) v okrese Falknov nad Ohří. Do zajetí padl 7. září 1915 v Tarnopolu, do legií vstoupil 16. února 1917 v Borispolu. Jako svobodník skončil v legiích 15. června 1920.
  • Václav Starý
    Narodil se 25. února 1891 ve Vilémově na Čáslavsku. Do zajetí padl 27. srpna v Tarnovatce. Do legií byl zařazen 24. října 1917 v Žitomiru a v hodnosti vojáka sloužil jako legionář až do 15. června 1920. Žil v Ostrově.

Vy sám jste se vlastně jako malý kluk, bylo vám dvanáct let, zúčastnil odbojové činnosti...
Bydlel jsem tehdy s rodiči v jugoslávském Záhřebu. Díky otci jsme se záhy s bratrem zapojili do organizace uprchlíků, kteří se takzvanou balkánskou cestou snažili dostat z protektorátu dále do československé zahraniční armády ve Francii a tam se zapojit do bojů. S bratrem jsme působili jako spojky. Uprchlíky jsme vodili na nádraží, kupovali jízdenky, doprovázeli k vlakům.

To bylo v době, kdy Království Jugoslávie bylo ještě samostatné. Jak se změnila situace po tom, co zemi okupovali Němci a Italové?
Utečencům jsme pomáhali dál. Ale neodesílali na Střední východ, ale ke krajanům v severním Chorvatsku. Oni sami si našli cestu k partyzánům. Jako kluk jsem byl spojka mezi partyzány na venkově a Záhřebem. Doručoval jsem vzkazy v novém odboji nebo vozil snímky z pohřbů.

Fotografie z pohřbů?
Otcův známý Jindřich Rudolf chodil fotografovat na pohřby, když umřel nějaký fašista z okolí. Já jsem pak fotky nosil partyzánům. Ti se tak dozvěděli, kdo je fašista, protože na pohřeb přišli všichni v uniformách. Podle toho je partyzáni identifikovali a následně likvidovali. Když fašistům došlo, že mizí lidé, kteří byli na pohřbech, musel Rudolf zmizet. Mě si naštěstí nikdo nevšiml. I takto se dalo bojovat.

Záhřebskou část balkánské cesty organizoval profesor František Smetánka...
Byl to profesor a děkan lékařské univerzity v Záhřebu. Stal se i předsedou České besedy v Záhřebu a později i Československého svazu. V březnu 1939 organizoval průjezd demobilizovaných československých vojáků z Podkarpatské Rusi přes Jugoslávii zpět do Čech. Později pak řídil příjem uprchlíků z protektorátu a jejich dopravu do Bělehradu, odkud už je českoslovenští vojenští přidělenci posílali do zahraniční armády. Jako děkan se zaručil Jugoslávii, že Československý svaz se o ně postará a pomůže s jejich vycestováním. To splnil, žádný z uprchlíků nebyl vrácen zpět do protektorátu. Za války působil na exilovém československém ministerstvu v zahraničí. Nikdy se ale po válce nedočkal oficiálního uznání své činnosti, přestože jsou jeho zásluhy o balkánskou cestu nezpochybnitelné.

Ztratili se tehdejší dokumenty o utečencích...
V roce 1941 převzal můj otec od profesora Smetánky archiv se záznamy o utečencích z protektorátu, aby jej ukryl. U toho jsme s bratrem také pomáhali. Archiv jsme odváželi v motocyklu značky Indian s postranním vozíkem. Já seděl na dokladech. Otec pak archiv zazdil pod schody jedné vilky. Jenže když přišel otci písemný dotaz na archiv, ten se zalekl, že se jedná o provokaci gestapa a všechny dokumenty pro jistotu spálil. Pokud by se dostaly Němcům do ruky, znamenalo by to pro spoustu lidí fyzickou likvidaci. Mělo to ale i obrácený dopad. Po válce nebylo možné prokázat naši činnost v prospěch ČSR, a po roce 1948 jsme s k tomu ani nehlásili.

Takže se nic nedochovalo?
Až v roce 2003 se v Národním archívu našly zapomenuté krabice, které obsahovaly část této agendy. Ležely tam od konce války. Do Prahy je poslal jeden z československých legionářů, krajan, který doklady ukrýval celou válku. Ale nikdo si dokladů nevšiml. Objevil je až pan Řehák z Rakovníka, který pátral po osudech svého dědečka, který také odešel balkánskou cestou. Toto torzo dokladů se stalo základem pro mé sepsání památky na Balkánskou cestu. Psal jsem je v době, kdy už jsem se nebál o tom psát a veřejně hovořit.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Karlovarský kraj:

Volby do senátu

V Karlovarském kraji letos probíhají volby do Senátu PČR v obvodu 2 - Sokolov. Kandidují: Miroslav Balatka, Jiří Korbel, Petr Nimrichter, Renata Oulehlová, Jan Picka, Stanislav Pochman, Jan Teplík, Eva Valjentová a Josef Zickler.



Nejčtenější

Taxikář zachránil seniorům úspory, které měl odvézt podvodníkovi

Ilustrační snímek

Zřejmě celoživotní úspory zachránil seniorům na Sokolovsku všímavý taxikář. Toho pro peníze poslal podvodník, který se...

V Krušných horách vznikne obří areál, nabídne třicet kilometrů sjezdovek

Klínovecká sjezdovka Dámská

Obrovské zimní středisko vzniká v Krušných horách. Může za to chystané propojení skiareálu na Klínovci se sousedním...



Odsun, JZD a 90. léta dovedly statek ke zkáze. Zachránili ho Dvořákovi

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako...

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako zemědělská usedlost k...

Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice

Ilustrační snímek

Především vyšší mzda, na kterou dosáhnou zaměstnanci v sousední zemi, a blízkost hranic. Ale také zadluženost Čechů a...

Moje práce mě posouvá dál, říká kandidát na titul Nej sestřička

Jiří Medek pracuje na chirurgické JIP Karlovarské krajské nemocnice a v...

Usměvavý, pozitivní, příjemný a skromný člověk. Takový je Jiří Medek, který už třináct let pracuje jako zdravotní...

Další z rubriky

Rychlou přepravu po Karlových Varech umožní od dubna sdílená kola

Růžových jízdních kol ke sdílení je v Ostravě sto osmdesát. A má jich přibývat.

Karlovy Vary mají připravený pilotní projekt sdílení kol. Tzv. bikesharing by měl začít fungovat společně se začátkem...

Kouř z požáru skládky na Sokolovsku viděli a cítili i řidiči na D6

Požár skládky komunálního odpadu v Tisové na Sokolovsku.

Požár odpadu zaměstnal od brzkého rána hasiče na Sokolovsku. Kouř viděli i cítili řidiči z nedaleké dálnice D6. S ohněm...

Komín v někdejší ostrovské Škodovce rozkousává bagr, vznikne nový areál

Komín v areálu bývalé továrny na výrobu trolejbusů Škoda Ostrov čeká demolice,...

Šedesát metrů vysoký cihlový komín v areálu někdejší továrny Škoda Ostrov půjde k zemi. Namísto běžného odstřelu...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz