Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do boje proti nacistům se zapojil jako chlapec. Byl partyzánská spojka

  14:41aktualizováno  14:41
Sestavit historii regionálního odboje v Karlovarském kraji. Tak zní úkol, kterého se ujal Václav Šrámek z Ostrova. Podařilo se mu shromáždit řadu unikátních materiálů, o kterých téměř nikdo nevěděl.

Válečný veterán Václav Šrámek s chorvatským historickým časopisem, v němž je článek o něm a jeho otci. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Své poznatky si nenechává pro sebe. Pravidelně je zveřejňuje v médiích a na besedách. Navíc chystá i knihu věnovanou odbojářům.

„O karlovarských legionářích z první světové války a jejich účasti ve válce se téměř nic neví,“ povzdechl si Šrámek. Dokonce v době, kdy začal v archivech pátrat, se vědělo jen o čtyřech z nich. Dnes už zná jména 229 legionářů z let 1914 až 1920 z okolí Karlových Varů a 186 z ostatních částí kraje. „Každého překvapí, kolik jich bylo vlastně z německého kraje,“ poznamenal Šrámek.

Václav Šrámek

  • Narodil se 25. 7. 1927 v Záhřebu.
  • Člen české skautské organizace v Záhřebu.
  • Válečný veterán a člen Československé obce legionářské Karlovy Vary.
  • Spolupracoval s I. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky z Trocnova na území dnešního severního Chorvatska v letech 1943-45, člen Zagrebačke brigade Jugoslávské armády - podzim 1944 až 1945.
  • Do Československa se rodina vrátila po 2. světové válce. V roce 1968 vyloučen z KSČ.
  • Je pověřený sestavením regionální historie odboje na Karlovarsku 1918.

Kolik lidí z Karlovarska se tedy zapojilo do bojů za samostatnost Československa?
Není to konečný údaj, ale jedná se nejméně o 1990 osob. Z období 1918-1938 nemáme žádný regionální záznam o rodácích – legionářích. Pokud existoval, byl zničen nacisty v roce 1938. Po roce 1945 vyšla dvakrát publikace Karlovarští odbojáři. Zmínka o prvorepublikových legionářích je v nich, ale jen v případě, že přešel z legií do Rudé armády nebo se stal členem komunistické strany. Jmenovité seznamy legionářů se ale zachovaly v ústředním vojenském archivu.

Zmiňujete se hlavně o prvorepublikových legionářích...
Po návratu do republiky to byli velmi vážení lidé. Republika se o ně postarala. Za německé okupace byli pronásledováni. Po roce 1945 následovalo krátké období úcty, a pak dlouhá doba zapomnění. Situace se změnila až po roce 1989, kdy se obnovila činnost Československé obce legionářské. Ta se ale zaměřila hlavně na žijící bojovníky z 2. světové války a na legionáře se tak zase zapomínalo. Situace se změnila až v roce 2014, kdy jsme si připomínali 100 let od začátku 1. světové války.

Co dnes děláte pro to, aby se situace už nikdy neopakovala?
Aby se nezapomnělo na legionáře, a nejenom na ně, ať už šlo o rodáky nebo dosídlence regionu, rozhodlo se, že jejich životopisy svěříme kronikám měst a obcí, kde žili. Seznam legionářů jsme připravili i pro Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary. Předpokládáme, že vojáci na své předchůdce nezapomenou. S pomocí hejtmanky Karlovarského kraje Jany Vildumetzové jsme získali prostor i v Krajských listech.

Snažíte se historii připomenout i mládeži?
Pravidelně pořádáme besedy a přednášky pro všechny zájemce. Ať už se jedná o studenty nebo učitele. Osobně mám z přednášek mezi mládeží dobrý pocit. Myslím, že to s ní není tak špatné, jak se říká. Vidím to podle jejich reakcí na informace, které se dozvídají. O historii se živě zajímají.

Legionáři,

jejichž osudů se Václav Šrámek dopátral

  • Otakar Hlaváček
    Narodil se 17. října 1887 v Klimentově u Mariánských Lázní. Zajat byl 30. listopadu 1914 v Karpatech, do legií vstoupil 15. prosince 1915 v Petropavlovsku a sloužil u 1. střeleckého pluku až do roku 1920. Dosáhnul hodnosti poručíka.
  • Ondřej Hanzlíček
    Narodil se 30. listopadu 1896 v Habersbirku (Habartov) v okrese Falknov nad Ohří. Do zajetí padl 7. září 1915 v Tarnopolu, do legií vstoupil 16. února 1917 v Borispolu. Jako svobodník skončil v legiích 15. června 1920.
  • Václav Starý
    Narodil se 25. února 1891 ve Vilémově na Čáslavsku. Do zajetí padl 27. srpna v Tarnovatce. Do legií byl zařazen 24. října 1917 v Žitomiru a v hodnosti vojáka sloužil jako legionář až do 15. června 1920. Žil v Ostrově.

Vy sám jste se vlastně jako malý kluk, bylo vám dvanáct let, zúčastnil odbojové činnosti...
Bydlel jsem tehdy s rodiči v jugoslávském Záhřebu. Díky otci jsme se záhy s bratrem zapojili do organizace uprchlíků, kteří se takzvanou balkánskou cestou snažili dostat z protektorátu dále do československé zahraniční armády ve Francii a tam se zapojit do bojů. S bratrem jsme působili jako spojky. Uprchlíky jsme vodili na nádraží, kupovali jízdenky, doprovázeli k vlakům.

To bylo v době, kdy Království Jugoslávie bylo ještě samostatné. Jak se změnila situace po tom, co zemi okupovali Němci a Italové?
Utečencům jsme pomáhali dál. Ale neodesílali na Střední východ, ale ke krajanům v severním Chorvatsku. Oni sami si našli cestu k partyzánům. Jako kluk jsem byl spojka mezi partyzány na venkově a Záhřebem. Doručoval jsem vzkazy v novém odboji nebo vozil snímky z pohřbů.

Fotografie z pohřbů?
Otcův známý Jindřich Rudolf chodil fotografovat na pohřby, když umřel nějaký fašista z okolí. Já jsem pak fotky nosil partyzánům. Ti se tak dozvěděli, kdo je fašista, protože na pohřeb přišli všichni v uniformách. Podle toho je partyzáni identifikovali a následně likvidovali. Když fašistům došlo, že mizí lidé, kteří byli na pohřbech, musel Rudolf zmizet. Mě si naštěstí nikdo nevšiml. I takto se dalo bojovat.

Záhřebskou část balkánské cesty organizoval profesor František Smetánka...
Byl to profesor a děkan lékařské univerzity v Záhřebu. Stal se i předsedou České besedy v Záhřebu a později i Československého svazu. V březnu 1939 organizoval průjezd demobilizovaných československých vojáků z Podkarpatské Rusi přes Jugoslávii zpět do Čech. Později pak řídil příjem uprchlíků z protektorátu a jejich dopravu do Bělehradu, odkud už je českoslovenští vojenští přidělenci posílali do zahraniční armády. Jako děkan se zaručil Jugoslávii, že Československý svaz se o ně postará a pomůže s jejich vycestováním. To splnil, žádný z uprchlíků nebyl vrácen zpět do protektorátu. Za války působil na exilovém československém ministerstvu v zahraničí. Nikdy se ale po válce nedočkal oficiálního uznání své činnosti, přestože jsou jeho zásluhy o balkánskou cestu nezpochybnitelné.

Ztratili se tehdejší dokumenty o utečencích...
V roce 1941 převzal můj otec od profesora Smetánky archiv se záznamy o utečencích z protektorátu, aby jej ukryl. U toho jsme s bratrem také pomáhali. Archiv jsme odváželi v motocyklu značky Indian s postranním vozíkem. Já seděl na dokladech. Otec pak archiv zazdil pod schody jedné vilky. Jenže když přišel otci písemný dotaz na archiv, ten se zalekl, že se jedná o provokaci gestapa a všechny dokumenty pro jistotu spálil. Pokud by se dostaly Němcům do ruky, znamenalo by to pro spoustu lidí fyzickou likvidaci. Mělo to ale i obrácený dopad. Po válce nebylo možné prokázat naši činnost v prospěch ČSR, a po roce 1948 jsme s k tomu ani nehlásili.

Takže se nic nedochovalo?
Až v roce 2003 se v Národním archívu našly zapomenuté krabice, které obsahovaly část této agendy. Ležely tam od konce války. Do Prahy je poslal jeden z československých legionářů, krajan, který doklady ukrýval celou válku. Ale nikdo si dokladů nevšiml. Objevil je až pan Řehák z Rakovníka, který pátral po osudech svého dědečka, který také odešel balkánskou cestou. Toto torzo dokladů se stalo základem pro mé sepsání památky na Balkánskou cestu. Psal jsem je v době, kdy už jsem se nebál o tom psát a veřejně hovořit.

Autor:



Nejčtenější

Deratizátoři uvěznili ptáky v opěrné zdi, všechny se zachránit nepodařilo

Záchrana ptáků uvězněných v dutinách opěrné zdi.

Deset dní byly bezbranné holubice v karlovarské Vřídelní ulici v pasti opěrné zdi bez jídla a vody. Uvěznila je tam...

Kamion narazil do domu a vážně jej poškodil, silnice I/13 hodiny stála

V Boči naboural kamion do domu, druhý za ním nestihl dobrzdit.

V obci Boč nedaleko Stráže nad Ohří na Karlovarsku naboural krátce před polednem do domu kamion a vážně jej poškodil....



Soud poslal svědka do vězení za lhaní ve prospěch zločinců

Trestní zákoník (ilustrační foto).

Soud poslal do vězení svědka za to, že lhal při výpovědi, aby pomohl čtveřici mužů obžalovaných a později odsouzených...

V okolí Chebu se chvěje země, nejsilnější otřesy byly o půlnoci na sobotu

Záznam sobotní seismické činnosti na Chebsku (12. května 2018).

Na Chebsku od čtvrtka pokračuje zemětřesení, zatím nejsilnější otřesy zaznamenali lidé i měřící přístroje o půlnoci na...

Země na Chebsku se dál chvěje, lidé se cítí nervózní a špatně spí

Záznam pondělní seismické činnosti na Chebsku (14. 5. 2018)

Země na západě Čech se třese víc. Škody zatím lidé nehlásí. V noci na pondělí, konkrétně čtvrt hodiny před třetí,...

Další z rubriky

Sklepy sokolovského zámku se promění v klenotnictví, lidé uvidí poklad

Dokumentátorka sokolovského muzea Světlana Kuncová s briliantovou broží, která...

Velké návštěvnické lákadlo začíná připravovat sokolovské muzeum. Od roku 2019 chce zpřístupnit sklepy zámku, ve kterých...

Deratizátoři uvěznili ptáky v opěrné zdi, všechny se zachránit nepodařilo

Záchrana ptáků uvězněných v dutinách opěrné zdi.

Deset dní byly bezbranné holubice v karlovarské Vřídelní ulici v pasti opěrné zdi bez jídla a vody. Uvěznila je tam...

Kandidáti na Stavbu roku už mohou dostávat hlasy v internetové anketě

Kostel sv. Václava v Radošově

Sedmnáct staveb a pět projektů přihlásili v letošním roce investoři, stavební firmy či projektanti do 18. ročníku...

Najdete na iDNES.cz