Vzhledem k blízkosti hradební zdi plány stavebních úprav narážely na odpor památkářů. Teď však na radnici leží zcela nový nápad z dílny ateliéru A69 - Architekti. Ten nabízí zcela unikátní řešení. Skrýt novou budovu pod zem.
„Dům by tak nebránil pohledu na hradební zeď,“ vysvětluje starosta Petr Navrátil s tím, že plán předpokládá přistavět dvoupodlažní objekt ke zdi sousedící s chodníkem. Střecha nového domu by chodník rozšířila a vytvořila široký bulvár.
Pro oči návštěvníků by se tak stavba, skrytá pod úrovní terénu, stala „neviditelnou“. Prozrazovala by ji pouze čelní prosklená střecha viditelná z prostoru hradebního příkopu. Dům by se tak stal součásti celkové obnovy území mezi budovami knihovny a divadelního klubu. Vedle něj by měla vzniknout venkovní scéna, která by zároveň sloužila třeba jako letní kino.
„Z hradebního příkopu, který se táhne podél celé obranné zdi až k Františkánskému náměstí, by bylo nutné nejprve odstranit novodobou navážku. To znamená vybagrovat příkop na původní hloubku. Architekti totiž budovu usadili na jeho dno,“ doplňuje starosta a upozorňuje, že stavba nové knihovny je teprve na samém začátku.
Výstavba má začít v roce 2017
„Koncept revitalizace hradebního příkopu předložíme v nejbližší době zastupitelstvu. Pokud bude s pokračováním příprav souhlasit, rádi bychom v příštích dvou letech zvládli projektovou přípravu. Zároveň by už mohl probíhat archeologický a stavebně historický průzkum, který požadují památkáři. Následně by se mohlo začít s odstraňováním navážky. Samotná výstavba by podle mého názoru mohla začít v roce 2017,“ upřesnil místostarosta Pavel Hojda.
„Na realizaci tohoto projektu bychom pochopitelně chtěli získat dotace, ať už z evropských fondů, nebo z národních zdrojů,“ dodal.
Podle ředitelky knihovny Martiny Kuželové chybí současné knihovně především prostor. „Pokud by bylo víc místa, návštěvník by si mohl vybrat knihu přímo z regálu a nemusel by se spoléhat na kartotéku,“ vysvětlila.
Historická budova nemá ani bezbariérový přístup, což je velký problém zejména pro starší návštěvníky a handicapované čtenáře.
„V knihovně se v poslední době koná řada kulturních akcí, ale pro jejich pořádání chybí odpovídající zázemí. Po vybudování přístavby by se všechna oddělení knihovny sestěhovala do jednoho objektu,“ uvedla místostarostka Daniela Seifertová.
Knihovnu v Chebu slavnostně otevřeli v únoru 1911. Nesla název Kreuzingerova, protože byla postavena z peněz, které k tomu účelu věnoval významný chebský měšťan a vzdělaný člověk Dominik Kreuzinger. Na základě projektu teplického architekta Maxe Loose postavil stavitel Franz Kraus z Chebu výstavní secesní budovu, která se stala chloubou města. Byla zde půjčovna, čítárna i velký sál pro 300 účastníků na různé akce.
V roce 1930 nabízela 15 tisíc svazků německých knih, měla 2500 čtenářů a 72 tisíc výpůjček. Honosná knihovna na rohu ulic Obrněné brigády a Hradební byla v roce 2010 vyhlášena kulturní památkou. Svému účelu slouží dodnes. Jedná se tak o nejdéle fungující knihovnu v celém Karlovarském kraji.
