Vězni v třídírně uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II s krycím názvem „L“ prožívali v 50. letech minulého století doslova peklo na zemi.
Přesto dokázali po večerech hodiny vysedávat u svíčky a z kousku chleba vyrábět malá umělecká díla. A pak je skoro zázrakem i propašovat ven. Nebo pečlivě po léta ukrývat. Někdy jim stačily i kousky plexiskla, ze kterých vyráběli přívěsky.
 |
„To plexisklo na lžičce nad plamenem svíčky roztavili, vymodelovali do tvaru slzy a poté zubní pastou třeba i hodiny leštili,“ vypráví Jan Váňa z Konfederace politických vězňů České republiky. Byl to právě jeho nápad, aby se unikátní kousky připomínající utrpení politických vězňů do areálu Rudé věže smrti přestěhovaly poté, co konfederace dostala před pár měsíci výpověď z muzejních prostor v Příbrami.
„Do věže jsme ale expozici Muzea III. odboje instalovat nemohli, rychle by se na ní podepsala vlhkost a prach,“ upřesňuje Váňa s tím, že unikátní výstava bude nakonec k vidění v přilehlé administrativní budově v areálu národní kulturní památky, která už je dnes oplocená a hlídaná kamerovým systémem.
„Přesnou historii této budovy zatím neznáme. Také ona spadala pod režim utajení a projekty takových budov na stavebních úřadech jen tak neležely a neleží dodnes. Nejspíš budou k dohledání v archivech ministerstva vnitra, ale studium těchto složek bude ještě nějakou dobu trvat. Jasné tak je zatím jenom to, že byla rozhodně postavena už v padesátých letech, už podle elektrických rozvodů ve zdech a jejich hadrové izolace, na kterou jsme během oprav narazili,“ vysvětluje Váňa s tím, že návštěvníka výstavy tak čeká o to autentičtější zážitek.
Nová expozice bude stejně jako samotná Rudá věž smrti zatím přístupná pouze o víkendech, kdy se konají komentované prohlídky každou celou hodinu od deváté ranní do páté odpolední. „Od začátku prázdnin však zájem o prohlídky neustále stoupá, za víkend sem běžně přijede i více než sto lidí. Hledáme proto studenty či seniory na výpomoc, kteří by tu mohli po zaškolení provádět i během týdne,“ dodává Jan Váňa.
Rudá věž smrti je jednou z pěti lokalit v Česku, které byly 6. července 2019 spolu s dalšími 17 oblastmi v Sasku zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.
Likvidační tábor, neboli „elko“ s věží, která později získala jméno Rudá věž smrti, by měl být podle aktuálních plánů Konfederace politických vězňů ČR uveden do původního stavu a poté sloužit nejen jako muzeum otrockých prací, ale zároveň také jako přednášková hala.
Poté, co byl tábor v roce 1956 definitivně zrušen, však areál i samotnou věž využívala tehdejší fabrika Škody Ostrov jako sklad. A to celá desetiletí. Objekt tak stále není i přes průběžnou péči v dobrém technickém stavu. Aktuálně by potřeboval kompletně novou střechu a ani finanční příspěvky města Ostrova nebo Karlovarského kraje na to zatím nestačí.
