„Oslovila nás Akademie věd ČR s tím, že by rádi jeden z vrtů využili pro seismickou stanici. Naši australští partneři se k tomu postavili kladně. A tak místo toho, abychom vrt zasypali, předáme jej vědcům k dalšímu využití,“ uvedl Otto Janout, prospektor, který v současnosti monitoruje lokalitu u Kraslic (více o průzkumu čtěte zde).
Geofyzikální ústav Akademie věd ČR má nyní v Karlovarském kraji síť 23 seismických stanic. „Tohle bude čtyřiadvacátá, ale první hloubková,“ uvedla seismoložka Jana Doubravová.
Pro práci hlídačů zemětřesení má hlubinná sonda obrovský význam.
„Mezi hlubinnými a povrchovými stanicemi je velký rozdíl. Seismologické měření v hloubkách je odstíněné od nejrůznějších šumů, dá se tedy předpokládat, že díky této sondě budeme moci dobře zaznamenávat i slabší jevy v lokalitě,“ vypočítala zásadní výhody vrtu Jana Doubravová.
Půl kilometru pod povrchem bude možné podle jejích slov také lépe rozlišit, jak jsou rozložena ohniska zemětřesení. Podobných vrtů bude v Karlovarském kraji výhledově víc. Vzniknou v rámci mezinárodního a mezioborového projektu.
„Na něm vedle geologů pracují například i biologové. Ti budou zkoumat mikroorganismy, kterým prospívá oxid uhličitý. Ty se v Krušných horách vyskytují,“ řekla k projektu Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
