Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Železnici mezi Chebem a Waldsassenem přeťala v roce 1948 železná opona

Seriál   16:50aktualizováno  16:50
Poněkud neobvyklá cyklostezka míří z Chebu do německého Waldsassenu. Vede totiž po historické železniční trati, po níž přijel do Chebu úplně první vlak. A také připomíná zaniklou obec Krásná Lípa, která stejně jako původně mezinárodní vlakové spojení padla za oběť vztyčování železné opony.

Zaniklá obec Krásná Lípa u bývalé trati do Waldsassenu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Dva roky trvaly stavební práce na historicky první železniční trati, která spojila město Cheb se světem. Přestože dokončení stavby komplikovaly finanční problémy, úplně první vlak, jenž přijel 15. října 1865 z Waldsassenu do Chebu, už vítala nádražní budova, která patřila k největším v Čechách.

Fotogalerie

Jenže osud trati byl neslavný. Přestože slapanská cesta jakoby zázrakem spojeneckému bombardování v závěru války unikla, nesloužila dlouho. Po roce 1948 vlakovou cestu přeťala železná opona a z původně mezinárodní trati, po které do roku 1914 jezdily dokonce rychlíky, se stala jen místní spojka s Chebem. V šedesátých letech tudy projel poslední vlak a trať zanikla. Postupně začala zarůstat a místy se změnila v cestu.

Zřejmě aby nikoho nenapadlo tuto trasu využít k opuštění republiky, byla část kolejí vytrhána. Podobně dopadly i vesnice v okolí. Zatímco ze Slapan, kde dokonce stávalo nádraží a celnice, se několik budov zachovalo, z dříve kvetoucí Krásné Lípy zbyl jen zchátralý hřbitov. Přitom ještě před druhou světovou válkou žilo ve Slapanech 250 a v Krásné Lípě 148 obyvatel.

Po válce však obce potkal podobný osud jako řadu dalších sídel v hraničním pásmu. Nejprve odsun lidí německé národnosti a po roce 1951, kdy se v sousedních Slapanech usadili pohraničníci, se Krásná Lípa, které místní říkali Schönlind, ocitla v zakázaném pásmu za drátěnými zátarasy. Do roku 1957 pak byla vesnice kompletně srovnána se zemí. Zmizela i z map.

Zbytky železnice vedoucí z Chebu až k prvnímu strážnímu domku, který leží u silnice mezi Hájemi a Podhradem, byly dlouhá léta využívány pouze k odstavování vysloužilých vagonů.

Zlom přišel po sametové revoluci, kdy se bývalé zakázané pásmo otevřelo veřejnosti. Lidé znovu objevovali nejkratší pěší spojení do německého Waldsassenu. Následně padl návrh využít těleso bývalé tratě pro stavbu cyklostezky. Spojení Chebu a německého Waldsassenu cyklistickou a turistickou stezkou se stalo základní myšlenkou společného projektu Park Egrensis, který vznikl z přeshraniční spolupráce obou měst na konci devadesátých let.

Jenže to nebylo tak jednoduché. Rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR o zrušení části celostátní dráhy Slapany státní hranice – Cheb se podařilo získat teprve v roce 2003. V témže roce byl zahájen proces o zřízení nového turistického přechodu.

Stavební povolení ke stavbě I. etapy cyklostezky bylo vydáno o dva roky později. Tím však problémy kolem cyklostezky nekončily. Ukázalo se, že původní ocelový most kdosi rozřezal a ukradl. Zbyly po něm jen kamenné pilíře. Podobný osud měl i jeden z dalších mostků.

Zaniklá místa

Dnes už cyklostezka slouží. Slavnostní otevření první etapy se uskutečnilo 13. května 2006 a u té příležitosti lidé dostávali pamětní „jízdenky“ do Německa, které jim na hranicích kleštěmi označila průvodčí. Na několika místech bývalé tratě jsou rozmístěny různé artefakty připomínající železniční provoz.

„Z modernizované tratě Plzeň – Žatec jsme nechali přivézt dvě mechanická návěstidla, přímo na hranicích bylo instalováno pětimetrové kolejové pole, které leží z poloviny v Česku, z druhé poloviny v Bavorsku. Koleje pocházejí ze stanice Aš – město. Nechali jsme také obnovit kilometrovníky, které byly natřeny bílou barvou a označeny čísly,“ vypráví železniční historik Robert Koutný, který se na vzniku první části „železniční“ cyklostezky podílel.

Kolem trasy je také řada informačních tabulí, které odkazují nejen na památky v okolí, ale předkládají návštěvníkům celou historii cesty, která přivedla železniční dopravu poprvé do Chebu a prakticky tak spojila město se světem.

O pozůstatky obce Krásná Lípa se postaral Nadační fond Historický Cheb, který zajistil úpravy hřbitova, jediné připomínky dřívějšího osídlení. „Hřbitov leží těsně u cyklostezky, která je využívána nejen turisty z Čech, ale i Německa. Proto jsme jeho stav vnímali jako velkou ostudu.

Obnova hřbitova má i symbolickou rovinu. Ze zdevastovaného prostoru, jehož zkáza nastala kvůli blízkosti železné opony, se stalo důstojné pietní místo v srdci sjednocené Evropy,“ uvedl Michal Pospíšil, který stál za úpravami zbytků hřbitova.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled na lázeňské území Karlových Varů s dominantou hotelu Imperial.
Lázeňský trojúhelník a hornické památky odevzdají dokumenty pro UNESCO

Přelom letošního roku se stane pro karlovarský region důležitým obdobím. Do centrály UNESCO v Paříži z něj dorazí dvě nominace potřebné k zápisu zdejších...  celý článek

Přístroj byl uložený v oranžovém kufru s nápisem WEST Systém.
Zloděj ukradl vědcům z auta přístroj za milion, hledá ho policie

Přístroj určený ke geologickému měření ukradl z auta na Chebsku neznámý zloděj. Policisté teď po zařízení za bezmála milion korun pátrají a žádají o pomoc i...  celý článek

Michaela Rauscherová, vrchní sestra z Interního oddělení sokolovské nemocnice,...
Dělám práci, která má smysl, říká kandidátka na Nej sestřičku

V soutěži Nej sestřička zastupuje Karlovarský kraj jediná adeptka, a to nejmladší vrchní sestra nemocnice Sokolov Michaela Rauscherová.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.