Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Skoků kdysi mířily tisíce poutníků. Dnes zbyl kostel a dva domy

Seriál   19:12aktualizováno  19:12
Kdysi znali Skoky a poutní kostel Navštívení Panny Marie lidé ze širokého okolí. Dnes jsou to jen dobrovolníci, kteří chrám opravují a lidé, kteří obdivují jejich práci. Poslední pamětnice zemřela tragicky na konci roku 1982.

V barokním poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Skocích u Žlutic opět pobývají dobrovolníci, kteří pomáhají s jeho údržbou. Dobrovolnice Anna drží květiny, které ozdobí obnovovanou památku (10. srpna 2015). | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Původně se osada Skoky (Mariánské Skoky), která se nachází nedaleko Žlutic, jmenovala Maristock. Do povědomí se zapsala svým poutním kostelem Navštívení Panny Marie. Z vesnice, o které se poprvé psalo 28. prosince 1513, se do dnešních dob dochoval jen kostel, zbytky bývalého hostince a jedna stodola

Fotogalerie

O tom, že se Skoky stanou poutním místem, de facto rozhodl v roce 1717 sedlák Lienert, který nechal postavit kapli Panny Marie Pomocnice. Zároveň nechal namalovat kopii zázračného obrazu z Pasova.

Po několika zázračných uzdraveních začali ke kapli přicházet první poutníci. Toho si všimlo i církevní vedení, které místní zázraky nechalo prošetřit. Nakonec byl v roce 1733 prohlášen obraz arcibiskupstvím jako dobrotivý. Právě odsud pochází úsloví „panenko Marie skákavá.“

V roce 1736 proto začala stavba barokního chrámu Navštívení Panny Marie. O dva roky později byl vysvěcen hlavní oltář. Do kostela dorazilo na osm tisíc poutníků. Těch postupně přibývalo a o deset let později jich přicházelo už na čtyřicet tisíc. Jejich počet se snížil po roce 1782, kdy vydal císař Josef II. „Nařízení o pořádaní služeb božích“, ve kterém došlo na zrušení procesí. Církev nesměla vystavovat ani ostatky svatých nebo prodávat odpustky.

První problémy

Jenže s úbytkem poutníků také začaly chybět peníze na opravy kostela. Situace došla tak daleko, že na přelomu 18. a 19. století byl kostel ve špatném technickém stavu. Až v roce 1903 došlo k jeho rekonstrukci. Jenže pak přišly dvě světové války a po roce 1945 i odsun německého obyvatelstva.

Zaniklá místa

Původní obyvatelé byli odsunuti do Bavorska. Proto se po roce 1945 oblasti v bývalých Sudetech potýkali s nedostatkem obyvatel. Do uvolněných domů se měli odstěhovat reemigranti a lidé ze Slovenska. Jenže ne vždy se to povedlo.

„Problémy byly především s reemigranty a slovenskými osídlenci, kteří neměli příliš dobrou pracovní morálku, neuměli se přizpůsobit novým poměrům, nestarali se o jim přidělený majetek, často jen vybydleli a rozkradli hospodářství a vrátili se do svého původního bydliště či odešli do jiných míst v pohraničí, kde v obdobném ‚hospodaření‘ pokračovali,“ uvádí historik Karel Řeháček ve sborníku chebského muzea.

Ještě v roce 1945 bylo ve Skocích 28 domů se 150 obyvateli. Stát se pokusil odsunuté Němce nahradit. Jenže po roce 1950 část z dosídlenců odešla, protože odmítla vstoupit do družstva. Obec se už nikdy nepodařilo celou obnovit. Před válkou lidé žili ve 28 domech, v roce 1950 jich bylo jen osmáct.

Zánik vesnice

Vyrabovaná a pustá stavení se musela zbourat. Zároveň s úbytkem obyvatel zaniklo postupně i poutní místo Skoky. Poslední ránu mu dala komunistická likvidace mnišských řádů. Skoky se vylidnily, spojení se Žluticemi přervala stavba přehrady. Kostel, ze kterého se stala kulturní památka, stát nechal ještě v letech 1967-1972 opravit, ves ale zmizela.

Po roce 1990 pak opuštěný objekt, který stojí mimo hlavní silnice, začali rozkrádat a ničit zloději. Kvůli mědi dokonce v roce 2006 odřízli věžní báně a shodili je dolů.

Na lepší časy se poutnímu místu začalo blýskat, když se do jeho záchrany zapojilo občanské sdružení Pod střechou. Od roku 2007 se tak do Skoků pomalu vrací život. V letošním roce si poutní kostel ve Skocích připomíná řadou akcí třísté výročí poutního místa.

Skoky/Maria Stock 1717 – 2017

Na programu jsou poutě, mše svaté, filmový festival i samotné oslavy o víkendu 29. a 30. září.

Důležitá data

  • 1513 První písemná zmínka
  • 1717 Stavba kaple Panny Marie Pomocné
  • 1733 Obraz prohlášen arcibiskupstvím jako dobrotivý
  • 1736 Zahájení stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie
  • 1738 Vysvěcení hlavního oltáře
  • 1903 Obnova zchátralého kostela
  • 1945 Odsun Němců a příchod slovenských dosídlenců
  • 1955 Odchod dosídlenců
  • 1965 Zahájení stavby žlutické přehrady
  • 1982 Umírá poslední obyvatelka
  • 2007 Sdružení Pod střechou zahajuje záchranu kostela
  • 2017 Oslavy 300. let poutního místa

„Ve čtvrtek 29. června vyjdeme na Skokovskou stezku z Teplé, na cestě budeme tři dny a do Skoků dorazíme 1. července na Noc světel,“ poznamenal Jiří Schierl, předseda spolku Pod střechou.

Právě víkend 1. a 2. července bude patřit nejen Noci světel, ale také Pouti ke svátku Nanebevzetí Panny Marie. Při této příležitosti se bude konat i setkání rodáků nejen ze zaniklých Skoků, ale také dalších obcí místní farnosti, Martic a Mlyňan. I tyto obce postupně zanikly.

„Příchozí budou moci zavzpomínat při historických fotografiích ze zaniklých obcí, projít se po naučné stezce zaniklými Skoky či po krásném okolí. Proběhne také komentovaná prohlídka kostela s výkladem k dějinám Skoků,“ poznamenal Schierl.

Skokovský filmový festival je na programu 12. srpna. „Promítat se budou snímky, kdy se v hlavní roli představí Skoky,“ prozradil organizátor. Ač se to nezdá, dokumentárních i hraných filmů vzniklo několik.

Na konec září (29. a 30. září) jsou ve Skocích naplánované hlavní oslavy 300. výročí poutního místa. Bude se konat poutní mše svatá, setkají se nejen poutníci, ale také přátelé samotných Skoků, mezi hosty nebude chybět ani plzeňský biskup Tomáš Holub.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Karlovarský kraj:

Volby do senátu

V Karlovarském kraji letos probíhají volby do Senátu PČR v obvodu 2 - Sokolov. Kandidují: Miroslav Balatka, Jiří Korbel, Petr Nimrichter, Renata Oulehlová, Jan Picka, Stanislav Pochman, Jan Teplík, Eva Valjentová a Josef Zickler.



Nejčtenější

Odsun, JZD a 90. léta dovedly statek ke zkáze. Zachránili ho Dvořákovi

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako...

Statek v Salajně v Karlovarském kraji, který pochází z roku 1802, sloužil jako zemědělská usedlost k...

K porodu otec nechtěl, nakonec u něj byl. V autě a na autobusové zastávce

Veronika Říhová a její syn Maximilián Justich, který se narodil v autě cestou...

Na autobusové zastávce u Jesenice rodila třicetiletá Veronika Říhová z Plané. Se svým třetím dítětem totiž nestihla...



KVÍZ: Rozkrájím se pro váš hlas, voliči! Poznáte kandidáty podle hesla?

Ilustrační snímek

Přes dvě stě kandidátek a kandidátů chce obsadit pouhých 27 křesel v českém Senátu. Dalo by se očekávat, že při...

Naučit děti číst a psát je rok od roku těžší, říká ředitelka školy

Miloslava Hartmannová, ředitelka Základní školy speciální a praktické v Chebu,...

Už sedm desítek let působí v sousedství kostela sv. Mikuláše tak trochu jiná škola. Její název se v průběhu let měnil,...

Vyšší plat donutí i vzdělané lidi natáhnout montérky a zmizet za hranice

Ilustrační snímek

Především vyšší mzda, na kterou dosáhnou zaměstnanci v sousední zemi, a blízkost hranic. Ale také zadluženost Čechů a...

Další z rubriky

VIDEO: Trio chytrých laviček dobije mobil i čtečky a připojí k internetu

Chytrá lavička na náměstí Milady Horákové v Karlových Varech

V centru Karlových Varů se objevily tři chytré lavičky, které do svého okolí vysílají wi-fi signál s vysokorychlostním...

Řidiče na D6 ochrání před srážkami s lesní zvěří nové oplocení

Ředitelství silnic a dálnic staví kolem dálnice D6 ploty, které mají zamezit...

Doposud nechráněné úseky D6 v regionu začalo Ředitelství silnic a dálnic oplocovat. Smyslem akce je, aby byla dálnice...

Muži se hádali o sbírku známek, jeden vzal druhého mačetou po hlavě

Mačeta patří k častým zbraním lupičů a násilníků. Ilustrační foto.

Mačetou se rozhodl řešit spory muž na Chebsku. Zbraní zaútočil na cizince, kterého vinil ze ztráty alba poštovních...

Najdete na iDNES.cz