Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přežili holokaust. „Jsme oba jako chodící dějiny. Kulháme, ale žijeme“

  7:03aktualizováno  7:03
Oba jsou židé. Narodili se na Slovensku, přežili hrůzy holokaustu. A teď si své útrapy přišli připomenout na nedávné setkání pamětníků, které na magistrátu pořádala podruhé Židovská obec Karlovy Vary.

Letití obyvatelé Sokolova Jaroslav Makrot (vlevo) a Gabriel Szász přišli na setkání s karlovarským primátorem. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Dobrá nálada provázela čtyřiaosmdesátiletého Gabriela Szásze i jeho o tři roky staršího kamaráda Jaroslava Makrota. "Už ses někdy očuchal s panem primátorem? Já ne, já jsem loni na magistrát u příležitosti Dne památky obětí holokaustu pozvaný nebyl," prohodil Jaroslav Makrot k příteli Gabrielovi před vstupem do salonku primátora.

Oběma seniorům ve vstupní hale magistrátu neuniklo na televizní obrazovce jmenování vlády. "Dávám jí maximálně dva roky. Jsou v ní lidé, které nedrží nic pohromadě," poznamenal Gabriel Százs. Jaroslav Makrot odhaduje, že se časem vymění půlka vlády. 

Profily

JUDr. Gabriel Szász
Narodil v roce 1929 v Bratislavě v židovské rodině. Před válkou žil s rodiči a bratrem v Bratislavě. Stal se členem židovské organizace Hašomer Hacair. V roce 1938 bratr Antonín odešel do Palestiny, kde se později připojil k československé zahraniční armádě. Po vzniku Slovenského státu rodina čelila protižidovským opatřením. Po potlačení Slovenského národního povstání roku 1944 rodiče ukryli Gabriela na venkově u rodiny Klanduchových v Kostolné, sami však neunikli transportu do Osvětimi, kde zahynuli. V úkrytu se Gabriel dočkal osvobození Rudou armádou. Po válce vystudoval práva. Učil na odborové vysoké škole v Měšicích u Prahy. V roce 1957 se s manželkou a synem přestěhovali do Sokolova, kde pracoval v sokolovských dolech. Po srpnu 1968 byl vyloučen z komunistické strany a musel opustit vedoucí funkci. Žije v Sokolově. Zdroj: www.pametnaroda.cz

Jaroslav Makrot
Narodil se 30. 5.1926 v Humenném na Slovensku. Ze Slovenska se po nástupu fašismu musel vystěhovat. Nejprve jeho cesta vedla do Jihlavy. Později působil v palivovém kombinátu ve Vřesové. A také v sokolovském ochotnickém divadle, a to od roku 1945. Nejprve jako herec, od roku 1950 i jako režisér, z toho od roku 1954 jako režisér souboru Hornického domu kultury a techniky v Sokolově. Za jeho největší úspěchy v režijní práci byly považovány inscenace Jonáš a tingl tangl, Fantastická rodina, Pygmalion, Dívky spálené v květu, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku. Od konce 50. let byl předsedou okresní poroty pro divadlo i umělecký přednes. Několik let, až do roku 2009 byl činný jako aktivní recenzent premiér Západočeského divadla v Chebu pro MF DNES.

Oba muži, kteří se znají ze zaměstnání v kombinátu Vřesová, vtipkovali, že jsou vlastně takové chodící dějiny. Prý sice chodí špatně, kulhají, ale přesto žijí.

Jaroslav Makrot, jehož maminka byla židovka z Krakova, například připomenul vyhlášení protektorátu 15. března 1939. Přesně ten den se jeho rodina musela vystěhovat ze Slovenska, protože Slováci řekli: Češi ven.

"Přijeli jsme do Jihlavy, vyzdobené obrovskými prapory s hákovými kříži. Dělali jsme všechno, abychom se kvůli neárijskému původu ochránili před udavači," vzpomínal Jaroslav Makrot.

Svědectví o pobytu v Pomocných technických praporech, kde jako politicky nespolehlivý strávil 14 měsíců, i další fakta předá v následujících dnech do Paměti národa. Jde o rozsáhlou sbírku vzpomínek pamětníků.

Také Gabriel Szász, jehož rodiče zahynuli v Osvětimi, přežil holokaust. A to díky tomu, že nenarazil na udavače v Kostolném, kam ho před transportem do koncentráku stačili v roce 1944 ukrýt jako patnáctiletého rodiče. O chlapce se starala rodina Klanduchových.

"Vydávali mne jako dítě známých z Bratislavy, kteří zahynuli při bombardování. Když náhodou Němci přišli do vesnice, tak jsem se celé dny ukrýval ve skrýši na půdě," vzpomínal Gabriel Szász.

Oba přátelé měli ze setkání u primátora Petra Kulhánka dobrý pocit už jen z toho, že si poseděli a povídali s dobrými lidmi. Akci uspořádala Židovská obec Karlovy Vary podruhé.

"S nápadem za mnou přišla novinářka Anna Fidlerová. Primátor Petr Kulhánek vše k naší radosti pojal jako každoroční setkávání," vysvětlil Lukáš Květoň z židovské obce. Je rád, že o historickou zkušenost pamětníků má někdo zájem.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová v Karlových Varech odevzdala...
Karlovarská hejtmanka přeskákala lídra Ťoka, stala se poslankyní

Jednoznačným skokanem parlamentních voleb v Karlovarském kraji je hejtmanka Jana Vildumetzová. Ta ač kandidovala ze čtvrtého místa, dostala se do Sněmovny díky...  celý článek

Opilý traktorista narazil do sloupu a vypnul proud stovkám lidí.
Opilý traktorista naboural do sloupu, stovky lidí zůstaly bez elektřiny

Opilý traktorista naboural na Chebsku do sloupu vysokého napětí. Přerušil tak dodávku elektřiny do stovek domácností. Policisté nyní muže podezírají z...  celý článek

Požár bývalé pekárny v Chodově na Sokolovsku.
V Chodově hořela bývalá pekárna, plameny se rozšířily do střechy

V Chodově na Sokolovsku hořela budova bývalé pekárny Pekosa. Oheň se rozšířil do střechy. Hasiči na místě prověřovali, zda jsou uvnitř budovy lidé, nikoho ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.