Sklárnu znají většinou jen místní, návštěva podniku je ale nezapomenutelným zážitkem. Už průchod vrátnicí znamená menší šok. Pořádek může sklárně závidět velká část majitelů rodinných domů.
Průvodcem novosedelskou sklárnou se nám při naší návštěvě stal Jakub Dědič. Pracuje tady už léta a provoz zná jako své boty.
„Do sklárny jsem nastoupil v roce 1998 a za těch dvacet let jsem toho v O-I spoustu zažil, potkal skvělé lidi a hodně se toho naučil. Začínal jsem jako opravář sklářských van a postupně jsem nasbíral zkušenosti na úseku tavení skla,“ říká na uvítanou.
Pak se zkušeným okem podívá na kolegu fotografa i na mne a zavelí: „Musíme vás vybavit. Takhle do provozu nemůžete.“
V šatně fasujeme pevné boty, pracovní plášť, čapku, ze které se vyklube nenápadná přilba, a ochranné brýle. Pak vyrážíme na prohlídku míst, kam se nikdo nepovolaný jen tak nedostane.
Vedle výrobní haly nelze přehlédnout nadrcené sklo, které tvoří jednu ze zásadních surovin k výrobě nových lahví. K němu se přidá sklářský písek, soda a další přísady v přesně určeném poměru. Ten je určený typem výrobku.
„Soda je tavicí činidlo. Obalí každé zrnko písku,“ vysvětluje trpělivě Jakub Dědič, který má ve sklárně na starosti řízení technologických procesů.
„Navíc pracuji v laboratoři. Kontroluji kvalitu roztaveného materiálu na výrobu skleněných výrobků. Měřím teplotu, barvu, hustotu nebo obsah pevných částic v tavenině. Současně provádím kontrolu střepů z vrácených lahví, které tak recyklujeme a znovu využíváme při výrobě nových,“ dodává.
Jednotlivé suroviny se důkladně promíchají a pak míří do sklářské pece, kde se v teplotě okolo 1 200 až 1 500 stupňů Celsia taví. Roztavené sklo pak putuje do automatu na výrobu lahví. Tam se díky umu techniků a schopnostem místních sklářů ve formách mění na jednotlivé lahve, k tomu dopomáhá působení stlačeného vzduchu.
Cesta jednoho malinkého střepu sklárnou trvá zhruba celý den. Na konci pouti se pak znovu objeví ve formě skleněného obalu. „Musí projít mícháním, tvarováním, studeným koncem a balením,“ vysvětluje Dědič.
Kolem pece a vůbec v celé výrobě se zaměstnanci musejí pohybovat opatrně, v okolí je spousta horkých nebo zúžených míst, nejrůznějších spojovacích schodišť a průchodů. Navíc je všude horko a hluk. Některá pracovní místa jsou proto chlazená vzduchem. V letošním horkém létě měli strojníci kvůli vysokým teplotám častější pauzy a více nápojů.
Milion lahví denně
Roztavené sklo míří do stroje, který obaly vytváří. A tempo, které umí nasadit, je hodně ostré. Závod denně vyrobí přes milion lahví. Provoz běží každý den, včetně víkendů a státních svátků. Výroba se nezastaví ani na Vánoce nebo na Silvestra.
Vyrobené lahve hned čeká první kontrola kvality a cesta do chladicí pece. Tam je čekají tři hodiny chladnutí. Jinak by do několika minut kvůli pnutí materiálu popraskaly. Ostatně následovat bude ještě několik nejrůznějších kontrol. Na výrobky už od této chvíle nikdo nesáhne holou rukou.
„Jen linková kontrola, její pracovníci ale mají rukavice. Už v této chvíli se dodržují potravinářská pravidla,“ zdůrazňuje zkušený sklář.
140 let sklářství v Novém Sedle
|
