Jestliže rodiče mají jen základní nebo žádné vzdělání, je vysoce pravděpodobné, že jejich děti absolvují základní vzdělání jen s obtížemi. Ze školy tedy sice nevycházejí jako negramotní, jejich schopnost číst, psát a porozumět textu je ale značně snížená.
Úplná negramotnost bývá problémem u starších lidí. „Jedná se především o klienty v důchodovém věku. Počet těchto lidí již nestoupá, hledání zaměstnání jim to ale určitě velmi komplikuje,“ uvedl Jan Němeček, ředitel karlovarské pobočky společnosti Člověk v tísni.
S negramotnými žadateli o práci se stále setkávají také na úřadech práce. Jejich počet se však nedá s přesností odhadnout. „Za žadatele často vyplní žádost někdo jiný a žadatel sám nesdělí pracovníkům úřadu, že potřebuje pomoc,“ uvedla Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
Záleží na vůli klientů, jestli se budou vzdělávat
Pokud na úřadu zjistí, že žadatel o dávku neumí psát či číst, pak se mu věnuje zaměstnanec, který mu s vyplněním dokumentů pomůže. „Rovněž doporučí spolupráci se sociálním pracovníkem příslušné obce. I negramotný klient má určitý podpis či znak, kterým se podepisuje. Tím potvrdí porozumění dokumentu,“ dodala Beránková.
V obzvlášť komplikovaných případech se podle ní klientovi věnuje speciální poradce, který mu podá informace o možnostech, jak si doplnit vzdělání. V konečném důsledku ale záleží především na vůli klienta takové motivační a vzdělávací aktivity navštěvovat.
Statistická čísla, která mohou počet negramotných alespoň trochu přiblížit, jsou údaje ohledně dosaženého stupně vzdělání. Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v kraji evidováno 2 152 lidí, kteří jsou zcela bez vzdělání, základní školu tedy navštěvovat ani nezačali. Podle statistik úřadu práce z března tohoto roku je evidováno 2 498 lidí, kteří v kraji žádají o práci a nemají žádné dosažené vzdělání, základní vzdělání tedy nedokončili.
Za nedokončené základní vzdělání mohou rodiče i škola
Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 byla úplná negramotnost záležitostí spíše starších ročníků. Ze základních škol ale i v dnešní době vychází mnoho mladých lidí, kteří se sice základní dovednosti naučí, jejich gramotnost však za ostatními stále značně pokulhává.
Nízká dovednost psaní, čtení či v porozumění textu bývá spojená s nedostatečnou přípravou na školách a podpoře v rodině. Právě nízké vzdělání rodičů je asi tím nejzásadnějším faktorem, který neúspěch ve škole způsobuje.
„Zjednodušeně řečeno, žije-li dítě s rodiči, kteří sami absolvovali maximálně základní školu, je velká pravděpodobnost, že na základní škole propadne,“ vysvětluje Daniel Hůle, analytik organizace Člověk v tísni.
Stačí pak, aby takové dítě nenavštěvovalo žádný typ předškolního vzdělání, a na základní školu nastupuje zcela nepřipraveno. Samotné školy pak podle Hůleho zase neumí pracovat s žáky, kteří v první třídě začínají na jiné startovní čáře nežli ti ostatní.
V Karlovarském kraji musí opakovat první třídu 1,5 procenta žáků. Jedná se o třetí největší podíl z celé republiky. Ve statistikách ukazujících podíl dětí, které základní školu opouštějí předčasně, se potom Karlovarský kraj zařazuje dokonce na místo druhé, hned za poměrově nejhorší Ústecký kraj. Předčasně v Karlovarském kraji školu ukončí zhruba osm procent žáků - šest procent v osmé a dvě procenta v sedmé třídě.
„Uplatnit se na trhu práce s nedokončeným základním vzděláním je pak samozřejmě velmi těžké a lidé se živí příležitostnou prací nebo zůstávají na sociálních dávkách. V tom jim české školství také moc neumí pomoci. Ve srovnání s jinými zeměmi máme totiž jednu z nejvyšších měr reprodukce vzdělanostního statusu z dětí na rodiče, jinak řečeno, kruh chudoby se daří rozetnout jen velmi těžko a pomalu,“ dodal Tomáš Urban z organizace Člověk v tísni.
